Název
COPIAPOA RUBRIFLORA Ritt.
 

Taxon
Copiapoa rubriflora Ritter, Taxon, 12: 31, 1963
Druh dostal jméno podle barvy květu, rubriflorus = červenokvětý.

 

Popis
Tělo
stonek trávově zelený až šedozelený, s tvrdým řepovitým kořenem se zúženým krčkem, polokulovitý až protáhlý, silně odnožující, jednotlivé hlavy 60-120 mm široké, až 300 mm vysoké; žeber 10-15, asi 10 mm vysoké, jemně vroubkované; areoly nahnědlé, okrouhlé, 4-8 mm široké, trny načervenale hnědé až hnědé, později slabě šedivějící, tuhé, zahnuté; okrajových trnů 5-8, až 40 mm dlouhé; střední trny 1-3, silnější, 25-50 mm dlouhé.
Květ
35-55 mm dlouhý a stejně široký, vonící; květní lůžko bělavé, s několika načervenalými špičatými šupinami, květní trubka 10-18 mm dlouhá, nálevkovitá, žlutá, směrem nahoru načervenalá, s několika hnědočervenými šupinami; nitky i prašníky žluté, čnělka až 25 mm dlouhá, žlutá až načervenalá, blizna načervenalá, s asi 12-14 bliznovými laloky; okvětní lístky purpurové, s růžovými okraji, vnitřní okvětní plátky často s úzkým červeným středním proužkem, 13-25 mm dlouhé a 3-8 mm široké, zašpičatělé.
Plod
červený, asi 15 mm dlouhý, s několika nahnědlými šupinami.
Semena
asi 1,5x0,7 mm velká, černá, lesklá.

 

Variety
Variety ani formy nebyly popsány. Druh se sice vyskytuje jen na nevelkém území, rostliny však určitou proměnlivost vykazují. Poměrně výrazná variabilita se vztahuje zejména na hustotu otrnění.

 

Výskyt
Rostlina nalezl autor popisu F.Ritter v roce 1954. Naleziště uvádí jižně od Taltal, v suché oblasti poblíž pobřeží. Oblast v 90 letech navštívili také Schulz a Kapitany. Ve svých studiích se o našem druhu nezmiňují, uvádějí ale, že oblast jižně od Taltal je jen obtížně přístupná a málo prozkoumaná, protože prakticky chybí sjízdné cesty. Ritter semena nabízel pod číslem FR 211, oblast prozkoumal i Kníže (KK 89, KK 658).

 

Pěstování
Copiapoa rubriflora v našich sbírkách patří k snadněji pěstovaným druhům kopiapoí. Spokojí se s běžným, dostatečně propustným substrátem, snesou i déle trvající sucho, přelití snášejí hůře. V zimě se spokojí s teplotoou do 10°C. Není nutné je roubovat, na vlastních kořenech však ve sbírkách zakvétají jen zřídka a rostou velmi pomalu. Semena jsou u nás občas nabízena, klíčí za běžných podmínek uspokojivě.

 

Poznámky
Pro rod Copiapoa je charakteristický žlutý květ, nicméně u květů některých kopiapoí, zejména těch ze severní oblasti, jsou vnější okvětní lístky často více či méně červeně zbarvené. To je nápadné zejména ve stadiu poupat, která se často jeví jako červená až karmínová. Po rozkvětu však u všech ostatních převládá žlutá, s výjimkou C.rubriflora, kde jasně převládají červené tóny.
Ritter uvádí, že areál C.rubriflora se nachází severně od C.rupestris. Taylor se domnívá, že by mohlo jít o rostliny velmi příbuzné, ne-li totožné.

 

Literatura
Backeberg C., Kakteenlexikon, p. 98, 1966
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 3: 1062, 1980
Taylor N.P., Cact. Succ. J.(GB), 43: 46-60, 1981

 

Autoři
Text: V.Dvořák.
Foto: ve sbírce botanické zahrady Na Slupích v Praze R.Šubík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a tri