Název
TURBINICARPUS SCHWARZII Shurly var. RUBRIFLORUS Frank
 

Taxon
Turbinicarpus schwarzii Shurly var. rubriflorus Frank, Succulenta 72(2): 77-79, 1993
Jméno druhu je zvoleno na počest F.Schwarze, který patřil v polovině tohoto století k významným objevitel_um a importérům kaktusů v Mexiku. Jméno variety vystihuje červenou barvu květů, kterou se tato varieta odlišuje od variety nominátní.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, polokulovitý až vřetenovitý, s výraznou zužující se bází, pokožka hnědozelená, hrbolce robustní, čtyřhranné, na vrcholu tupé, v 5-8 spirálách. Trny až 25 mm dlouhé, široké, ploché, černé.
Květy
až 40 mm široké, vnější okvětní lístky světle růžové, s červenohnědým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky růžové, s výrazným červenofialovým středním proužkem.
Plod
špinavě zelený až hnědočervenavý.
Semena
asi 1 mm velká, černá, s hrbolovitou testou a bazálním hilem.

 

Variety
Pokud uznáme T.schwarzii za samostatný druh, pak známe dvě variety -
var. schwarzii
var. rubriflorus
Některé studie však přiřazují T.schwarzii jako varietu či subspecií k T.schmiedickeanus a var. rubriflorus zahrnují jako synonymum k T.schmiedickeanus var schwarzii. U přírodních jedinců var. rubriflorus, stejně jako u kulturních semenáčů byla pozorována proměnlivost v intenzitě vybarvení květů.

 

Výskyt
T.schwarzii var. rubriflorus se vyskytuje v mexickém státě San Luis Potosí, v okolí města Dr.Arroyo u Cerros Blancos. Typová rostlina byla konzervována H.J.Bonatzem v herbářích WU. Vyskytuje se na malém nalezišti, na několika vápencových kopcích v nadmořské výšce asi 1300 m. Roste ve štěrkových nahromaděninách a ve štěrbinách skal, spolu s mechy a trávami. Společně se vyskytuje řada kaktusů jako Coryphantha palmeri, C.echinoidea, Mammillaria formosa, Neolloydia conoidea, Echinocactus ingens, Echinocereus pectinatus, Echinofossulocactus phyllacanthus, Ferocactus steinesii, Thelocactus hexaedrophorus aj.

 

Pěstování
T.schwarzii var. rubriflorus patří k citlivějším a náročným mexickým kaktusům. V našich podmínkách jej nejčastěji roubujeme. Ve sbírkách není příliš rozšířen. Je to proto, že odnožuje jen po poškození hlavního terminálu, takže vegetativní množení je problematické. Množení výsevy je také problematické, protože semen se sklízí nemnoho. Je to tím, že kvetení probíhá v časných jarních měsících, mnohdy ještě v zimě. Proto také je stále hledaným a nedostatkovým druhem (to platí pro obě variety).

 

Poznámky
Tuto červenokvětou varietu známe více než dvacet let v kultuře a její odlišnost od typové variety je možné potvrdit - i když jsou si rozhodně velmi blízké. Významnou odchylkou na první pohled jsou silné, dlouhé a zploštělé trny (trny typové variety jsou světle hnědé až žluté, tato varieta však má trny černé). Obě variety jsou příznačné tím, že v našich sbírkách kvetou jen po krátké období časně zjara (někdy i v zimě), tj. v době klidu či při začínající vegetaci. I to ukazuje na jejich blízký vztah k T.schmiedickeanus. Tím se zásadně odlišují od skupiny T.macrochele, T.polaskii, T.klinkerianus, aj., které kvetou až v době intenzivního růstu, během vlhkých letních měsíců. Obě variety T.schwarzii se také vyznačují pomalým růstem, citlivostí kořenů, menší ochotou kvetení a zejména většími květy (4-5 cm) proti skupině T.klinkerianus (1-2 cm).
Naleziště u Cerros Blancos jsem v osmdesátých letech několikrát navštívil, populace tam byla poměrně bohatá, i když hledání rostlin v době kdy nekvetou je nesmírně obtížné. Zprávy ze současnosti však mluví o jejich silné decimaci sběrateli. Zachar, Staník, Lux a Dráb ve své knize (1996) přiřazují var. rubriflorus k T.macrochele, je však nutno si uvědomit, že všechny taxony v této oblasti jsou drobnými taxony (mikrotaxony), které z důvodů místní izolace na roztroušených lokalitách vykazují vztahy a podobnosti na všechny strany a nepochybně měly společné předky. Rozhodnout tak, zda je ten který blíže k T.schmiedickeanus, T.klinkerianus či T.macrochele je vlastně jen určitá hra, kterou zřejmě nejsme schopni přesvědčivě dohrát do konce. Zůstáváme jen u jednotlivých jednání, do kterých se zapojuje čím dál tím víc lidí z mnoha koutů světa.
Našim čtenářům ještě zbývá vysvětlit, že záměnou s T.klinkerianus, má tento druh u nás pochybenou pověst. Je to tím, že v šedesátých letech byla v časopisu Kaktusy publikována řada článků, kde si jejich autor oba druhy popletl. V mnoha našich sbírkách tedy najdete pod jménem T.schwarzii dobře odlišitelný T.klinkerianus.
Zopakujeme tedy ještě jednou zásadní rozlišovací znaky - papírovitě zploštělé trny u T.schwarzii, podstatně větší květy, omezené období kvetení začátkem a koncem vegetace (podzim, zima, jaro).
Přijmeme-li tyto diakritické znaky, pak nám nebude činit obtíž rozlišovat mezi oběma druhy.

 

Literatura
Anderson E.F., A revision of the genus Neolloydia Br. et R., Bradleya, 4: 1-28, 1986
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 2881-2890, 1961
Bravo-Hollis, Las Cactaceas de Mexico, 2: 230-231, 1991
Eggli U., Die Gattung Turbinicarpus, Erlenbach 1984
Glass Ch. et R.Foster, A revision of the genus Turbinicarpus, Cact. Succ. J. Amer. 49(4): 161-176, 1977
John V. et J.Říha, Kombinace některých druhů Gymnocactus do Turbinicarpus, Kaktusy, 17: 15-18, 1981
John V. et J.Říha, Validizace některých taxonů rodu Turbinicarpus, Kaktusy, 19: 22, 1983
Říha J. et R.Šubík, Turbinicarpus poznámky k rodu, Kaktusy 15: 22-24, 1979
Zachar M. et al., Rod Turbinicarpus, Bratislava 1996

 

Autoři
Text: J.Říha.
Foto: R.Šubík, na snímku je kulturní rostlina, pěstovaná více než 15 let ve sbírce autora textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a deset