Název
LOBIVIA BOLIVIENSIS Br. et R.
 

Taxon
Lobivia boliviensis Britton et Rose, The Cactaceae, 1922
Rostlina byla pojmenována podle země původu - Bolivie (boliviensis = bolivijský).

 

Popis
Tělo
rostliny tvoří velké skupiny; jednotlivé hlavy kulovité, až 100 mm v průměru. Žeber bývá až 20, nízká, nad areolou s mírným hrbolem; areoly jsou zapuštěné, slabě plstnaté, později holé. Z areoly vyrůstá 8-9 trnů, až 90 mm dlouhých,hnědavých; nelze rozlišit okrajové a středové trny. U tvrdě pěstovaných rostlin trny zakrývají celé tělo.
Květy
nálevkovité, až 60 mm dlouhé; barva vnitřních okvětních lístků se uvádí anilinově červená, avšak není vyjímkou i jiný odstín červené; krátká trubka porostlá šedavými vlasy; žluté tyčinky ve dvou sériích; početnější nepřesahuje jícen; žlutozelená čnělka zakončena žlutavou bliznou s 8 laloky.
Semena
1 mm velká, zahnutá, hilum oválné; testa černá, jemně bradavičnatá.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Lobivia boliviensis pochází z okolí Orruro, kde roste ve výšce 3000 m n. m. Celá oblast je charakteristická malými srážkami a nízkými teplotami. Roční úhrn srážek kolem 300 mm je rozložen asi do 50 dní. Období sucha spadá do května až srpna. Velká nadmořská výška stírá vliv rovníkového klimatu (10 stup. j. š.) a proto je průměrná roční teplota kolem 10 stup.C.

 

Pěstování
Jako většina lobivií vyžaduje dostatek čerstvého vzduchu. Celá skupina je vhodná pro pěstování ve volné kultuře. V létě zpravidla zastavuje růst a v mokrém substrátu hrozí zahnívání kořenů. Roubování je zbytečné, roste dobře na vlastních kořenech. V zimě je nutné chladné stanoviště s teplotami do 10 stup. C. Při vyšší teplotě začíná růst a tělo se protahuje do délky. Dostatek světla v zimním období se projeví v bohatém kvetení.

 

Poznámky
Lobivia boliviensis stejně jako dalších 20 druhů je podle posledních názorů řazena k L.pentlandii. Všech 20 druhů je blízce příbuzných a Rausch i Ritter toto sloučení odůvodňují velkou variabilitou barvy květů na jednotlivých lokalitách. To ovšem neznamená, že budeme opylovat L.boliviensis s L.argentea, l.pentlandii s L.brunneo-rosea atd. Většina druhů z této skupiny je již dlouho zavedená do sbírek a kultivací se stírají některé morfologické znaky. I když areál L.pentlandii v širším pojetí zasahuje od Oruro v Bolivii až za jezero Titicaca v Peru, rozdíly mezi rostlinami z jednotlivých lokalit jsou nepatrné, budeme tedy asi muset přijmout jejich sloučení pod jeden druh.

 

Literatura
Backeberg C.,Das Kakteenlexikon, p. 204, 1976
Rausch W., Lobivia, 1 : 40-44, 1975
Schütz B., Kaktusy 81, 17 : 29-31, 1981

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a sedm