Název
ECHINOCEREUS PAPILOSUS Linke
 

Taxon
Echinocereus papilosus Linke, Rümpler-Förster, Handb. II. : 783, 1886
Echinocereus texensis Runge, Monatschrift für Kakteenkunde, : 61-62, 1894
Echinocereus rungei Schumann, Monatschrift für Kakteenkunde, : 124, 1895
Cereus papilosus Berger, Rep. Mo. Bot. Gard., : 80, 1905
Echinocereus angusticeps Clover E.U. nom. nud., Rhodora Vol. 37, 1935
Echinocereus papilosus var. angusticeps (Clover nom. nud.) Marshall et Bock, Cactaceae, : 119, 1941
Latinsky papilosus znamená pokrytý papilami nebo chloupky.

 

Popis
Tělo.
Rostlina odnožuje a roste drnovitě, jednotlivé odnože asi 200 mm dlouhé, 30-40 mm silné, poléhavé, listově zelené; vrchol je uzavřen hrboly a sporou žlutobílou vlnou, přečnívají jej trny. Žeber 7-8, jsou velmi hlubokými zátokami s vlnou rozdělena v kuželovité bradavky 10 mm vysoké. Areoly okrouhlé, vzdálené od sebe 10-13 mm, o průměru 20-25 mm, s žlutavě bílou vlnou, brzy zůstávají holé. Okrajových trnů nejčastěji 7, roztažené, spodní 2 obvykle nejdelší, až 10 mm dlouhé, u nových odnoží bílé, později ty silnější nahoře bledě žluté, šídlovité. Středové trny vzpřímené, trochu delší a silnější, jantarově žluté, na bázi hnědavé.
Květy
z postranních areol, 60 mm dlouhé, 80-120 mm široké, semeník pokryt šupinami a početnými bílými trny, květní trubka válcovitá, 20-25 mm dlouhá, s hrboly a šupinami na nich, šupiny rovné, kopinaté 2-5 mm dlouhé, 0,5 mm široké, zelenavě fialové se světlejšími špičkami, které brzy usychají a kroutí se, mají zcela krátkou jemnou plsť a 2-4 čistě bílé, málo píchavé, 8-12 mm dlouhé tmy. Vnější okvětní lístky kratší, užší, tmavěji olivově zelené, postupné ve své formě přecházejí do šupin trubky a semeníku. Vnitřní okvětní lístky kopinaté, dosti dlouze zašpičatělé, kolem hrotu s nepravidelným krajem, často také rozpolcené, bledě zelenožluté, hedvábně lesklé, trochu prosvítající, vně s jedním středním proužkem, olivově zeleným, dole rozšířeným, nahoře šarlachově zeleným, také uvnitř na bázi s šarlachově červenými proužky, 50-60 mm dlouhé, 10-18 mm široké. Tyčinky 8 mm dlouhé, světle žluté, na bázi šarlachově červené, prašníky podlouhlé, 1,5-2 mm dlouhé, světle žluté, čnělka bílá, nahoře trochu zelenavá s 9 zelenými bliznami.
Plod
téměř kulovitý, asi 15 mm v průměru, olivově zelený, s lehce opadavými, žlutavě otrněnými areolami.
Semena
zaoblená ve tvaru čepice, s málo zapuštěným hilem a uzavřeným malým klovým otvorem (mikrophyle), testa matně černá, kolem pupku (hilum) jemné, ale jinde hrubě bradavkovitá.

 

Variety
V literatuře se vyskytuje pouze jedna varieta. Její oprávněnost byla uznána také v díle Nigela P. Taylora. The Genus Echinocereus, Kew, : 85, 1985
var. angusticeps (Clover) Marsch., Cactaceae, : 119, 1941. Odlišuje se od typu menším vzrůstem skupin které jsou však tvořeny větším počtem tenčích odnoží, květy mají jícen purpurový.

 

Výskyt
Všeobecně jsou rozšířeny v jižním Texasu a ve východním Mexiku. Rostou v řídkých lesích. Varieta angusticeps v Texasu u Linnu, severně od Edinburgu (Hidalgo County) na ohraničeném území.

 

Pěstování
Běžné požadavky na propustnou zem a teplé a slunné stanoviště pod sklem. V zimě vegetační klid při 6-10 stupňů C. Pravokořenné rostliny zůstávají menší a zbarvují se v létě trochu červeněji. Na slunném místě však kvetou i před oknem. Roubují se na C.spachianus nebo na C.jusbertii. Rozmnožování řízky nebo semeny.
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.

 

Poznámky
Jedná se o zvláště krásný druh, nápadný svým žlutým květem s červeným jícnem. Cloverem oddělená varieta angusticeps je spíš forma a pouze nom. nud., sotva k rozeznání od typových rostlin pěstovaných v kultuře.

 

Literatura
Backeberg C. Die Cactaceae IV, : 1999-2001, obr. : 2000-2001, 1960
Berger A. Kakteen, : 173, 1929
Britton N. L. et Rose J. N., The Cactaceae, : 19-20, 1922
Gürke M., Blühende Kakteen, tab. 115, 1909
Schelle E., Kakteen, : 164-165, 1926
Schuman K., Gesamtbeschr. Kakt., : 258-259, 1898-1902, dod. : 81, 1903
Smrž O., Kaktusy a jiné sukulenty, 112, 1929
Taylor N. P., The Genus Echinocereus, : 84-85, 1985

 

Autoři
Autor textu a fotografie: Karel Crkal.
Rostlina na reprodukci pochází ze sbírky Pavla Pavlíčka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a devet