Taxon
Sulcorebutia menesesii (Cárdenas) Buining et Donald, Sukkulentenkunde, 7/8; 104, 1963
Rebutia menesesii Cárd., Cact. Succ. J., (US), 33: 113, 1961
Weingartia menesesii (Cárd.) Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 4: 6, 1979
Druh byl pojmenován podle svého nálezce, E.Menesese, bolívijského sběratele kaktusů.

Popis
Tělo
stonek široce kulovitý, odnožující, později vytvářející početné trsy podobné mnohým rebuciím, jednotlivé hlavy 30-40 mm vysoké a 60 a více mm široké; pokožka tmavě šedozelená; kořeny málo dužnaté, nikoliv řepovité. Žeber 14-18, plochá, spirálovitá, rozložená do širokých hrbolků; areoly podlouhlé, až 6 mm dlouhé, 2-3 mm široké, pokryté bílou nebo našedlou vlnou. Trny jen okrajové, 10-15, v délce i barvě značně proměnlivé, 5-35 mm dlouhé, hřebenovitě uspořádané, tenké, pružné, k tělu prohnuté až zakřivené (delší více), nejprve hnědé, později bílé nebo nahnědle růžové s tmavší hnědou špičkou.
Květy
40 mm dlouhé, 35 mm široké; okvětní lístky bledě žluté až zlatožluté, vnější zelenožluté s načervenalou špičkou; květní lůžko a trubka bledě žluté, pokryté zelenými šupinami s načervenalou špičkou; nitky nažloutlé, prašníky bělavé; čnělka a blizna nažloutlé, blizna pod úrovní nejvyšších prašníků.
Plod
kulovitý, 6 mm široký, tmavě červený až oranžově hnědý, pokrytý širokými šupinami.
Semena
protáhle kulovitá, 1,5 mm dlouhá, 1 mm široká, tmavě hnědá.

Variety
S.menesesii var. menesesii je značně proměnlivá zejména v barvě, délce a celkovém tvaru otrnění. Otrněním se navzájem liší jednotlivé rostliny, ale i na jediné rostlině se může otrnění dosti lišit v závislosti na podmínkách kultury a s věkem rostlin. Běžně ve sbírkách můžeme nalézt rostliny s otrněním světle žlutým, světle hnědým, až tmavě hnědým a rovněž s různou převažující délkou trnů. Podobné rozdíly existují i mezi jednotlivými sběry sem přiřazenými,
FR 775
WR 603
Sběr
HS 210 byl označen jako S.menesesii (S.glomeriseta?).
Výrazněji odlišné rostliny pocházejí ze sběru
L 974, podle kterého byla v roce 1986 popsána S.menesesii
var. kamiensis, která se od S.menesesii var. menesesii odlišuje poněkud větším počtem trnů a hlavně načervenale oranžovými květy. Současně s popisem této variety byla k S.menesesii jako varieta přiřazena i S.muschii.

Výskyt
S.menesesii var. menesesii pochází z Bolívie, departamentu Cochabamba, provincie Ayopaya. Původní rostliny byly nalezeny severně od Rio Cotacajes v blízkosti Naranjito u haciendy Choro, což je asi 20 km severně od Independencia, v nadmořské výšce 1700 m. J.Pilbeam uvádí pro tento druh nadmořskou výšku 1800 až 2500 m. Sběr
HS 210 pochází z blízkosti typové lokality, z mimořádně nízké polohy.
Tyto rostliny byly nalezeny mezi Cotacajes a Choro v nadmořské výšce 1200 m.
Pro sběr
WR 603 byl jako naleziště uveden departament Cochabamba, Ayopaya.
Také naleziště taxonů, které byly k S.menesesii přiřazeny jako variety, leží blízko - S.menesesii var. kamiensis u Corridi, ležící u cesty na jih od Kami směrem na Chicote Grande a S.muschii na Chicote Grande. Celý příbuzenský okruh S.menesesii tvoří spolu se S.arenacea, S.candiae a S.glomeriseta severozápadní okraj rozšíření rodu Sulcorebutia. Přitom výskyt S.menesesii zřejmě zasahuje ze všech sulkorebucií v provincii Ayopaya nejdále na sever.

Pěstování
S.menesesii se i v nespecializovaných sbírkách vyskytuje dosti často a zejména v otrnění lze nalézt široké spektrum rozdílných rostlin. Je to dáno i tím, že tento druh je již opravdu dlouho nabízen, a dokonce i v nabídkách semen se vyskytoval častěji než většina jiných sulkorebucií. Přitom jeho pěstování je poměrně snadné, rostliny narůstají dostatečně rychle a dosahují bez problémů květuschopnosti.

Poznámky
S.menesesii byla popsána původně v rodu Rebutia M.Cárdenasem podle typového sběru
Cárd. 5532. Ze stejné lokality zřejmě pochází i sběr W.Rausche
WR 603 a asi také sběr Friedricha Rittera
FR 775, i když k tomuto sběru autor ve svém díle kromě jména žádné bližší informace neuvádí.
Celý příbuzenský okruh S.menesesii, podobně jako ostatní druhy z provincie Ayopaya, ukazují v některých znacích spíše přechodné postavení k druhům, které jsou chápány jako součást rodu Weingartia v užším smyslu.

Literatura
Augustin K., Die HS-Sulcorebutien und Weingartien, Kakt. und and. Sukk., 42: 198, 1991
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 415, 1966
Brederoo A.J. et Donald J.D., Sulcorebutia menesesii var. kamiensis Brederoo & Donald varietas nova, Succulenta, 65: 155, 190, 207, 1986
Brinkman K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 38, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 83, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A collector's guide, p. 61, 1985

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Stanislav Stuchlík ve sbírce L.Nechvátala.