Název
STROMBOCACTUS DISCIFORMIS (DC.) Br. et R. var. ESPERANZAE (Glass et Arias) Don Pedro et Říha
 

Taxon
Strombocactus disciformis (De Candolle) Britton et Rose var. esperanzae (Glass et Arias) Don Pedro et Říha, Kaktusy, 33: 83, 1997
Strombocactus disciformis (De Candolle) Britton et Rose subsp. esperanzae Glass et Arias, Brit. Cact. Succ. Journ., 14: 200, 1996
Strombocactus pulcherrimus J.J.Halda, Cactaceae etc., 6: 88, 1996
Taxon obdržel jméno na počest paní Esperanza Benavides de Velasquez, která finančně podporovala botanickou zahradu CANTE v San Miguel Allente v Mexiku.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, silně zploštělý, až 45 mm široký a 20 mm vysoký, kořenová část dlouze vřetenovitá. Temeno vpadlé, epidermis popelavě šedá až zelenošedá, 13 spirálovitě stočených žeber rozpadlých do výrazných bradavek, bradavka asi 5 mm dlouhá a asi 7 mm široká, zdola sekyrovitě protáhlá, nahoře s náznakem nízkého kýlu; areoly na vrcholu bradavky, s krátkou bělavou plstí, později holé. Okrajových trnů až 12, jen v mládí, později opadávají a nahrazují je středové trny, šedé až téměř černé, 8-11 mm dlouhé, jehlovité.
Květ
nálevkovitý, asi 25-30 mm široký, okvětní lístky asi 2,5-3 mm široké, kopinaté, 11-17 mm dlouhé, celokrajné až lehce třepenité, špičaté; vnější okvětní lístky s výrazným fialovým středním pruhem, vnitřní okvětní lístky fialově purpurové, se světlejším okrajem.
Plod
ve zralosti nachový, soudkovitý, asi 8 mm dlouhý.
Semeno
asi 0,5 mm velké, testa drobně bradavčitá, žlutohnědá, hilum vejčité, světlé.

 

Variety
Rod Strombocactus obsahuje celkem 1 druh se 3taxony, a to: S.disciformis
var. disciformis, rostliny pod tímto jménem jsou robustní, výjimečně dorůstají i do desítek cm délky a jako mohutné fajfky visí z téměř kolmých stěn v roklích rozsáhlého areálu ve státech Hidalgo a Queretaro. V minulosti Fričem popsaná var. siedelii roste v oblasti, odkud pocházejí i sběry považované za typy taxonu, liší se jen v nepodstatném znaku - tupým zakončením okvětních lístků. Dnes je tato varieta považována za synonymum k nominátní varietě.
var. disciformis f. minimus Don Pedro et Říha (syn.: S.jarmilae J.J.Halda), jehož odlišovacím znakem od nominátní formy je miniaturní růst, nutno však dodat, že je možné nalézt i větší rostliny, než udává Haldův popis. Areál rozšíření se ovšem dotýká oblasti, kde se vyskytuje i nominátní varieta. Už z tohoto důvodu lze odmítnout postavení taxonu na úrovni druhu (S.jarmilae).
var. esperanzae, který se od nominátní variety liší jednak miniatůrním vzrůstem na vzdálené a tím i izolované lokalitě, jednak i sytě červeným vybarvením květu.
Přirozená proměnlivost je omezená snad jen na otrnění v blízkosti temene, které může být nevýrazné, našedlé a krátké, ale také výrazné, s dlouhými, skoro černými středovými trny. Rozdíly v délce středových trnů mohou mít souvislost s věkem rostlin.

 

Výskyt
V této době je znám pouze nevelký areál rozšíření ve státu Guanajuato, kde roste v kaňonech přítoků řeky Rio Moctezuma, v pohoří Sierra Gorda, poblíže Xichu, kde jsem měl možnost pozorovat jednu z lokalit i já. Rostliny tu obývají strmé, na jih, východ i západ orientované svahy s břidlicovo jílovitým podložím, s ojedinělou vegetací trav, hechtií a agáví.
S.disciformis var. esperanzae obývá areál společně s dalšími kaktusovitými - např. Turbinicarpus alonsoi, Coryphantha erecta, Opuntia microdasys, Astrophytum ornatum, Echinocactus platyacanthus a Ferocactus glaucescens. Rostou tu Agave xylonacantha, sukulentní druhy rodů Bursera, Fouquieria, stejně jako další suchomilná květena, např. Larrea, Selaginella aj.

 

Pěstování
Pěstování strombokaktusů obecně naráží na problémy a rozhodně se nejedná o rostliny, které by mohl úspěšně pěstovat každý začátečník. Potíže nastávají už při výsevu, velmi drobná semena sice dobře klíčí, ale semenáčky rostou velmi pomalu, jsou choulostivé na přemokření i na přeschnutí, uplyne rok a semenáčky jsou pro přepichování stále velmi malé, ve výsevní misce spíše ubývají, jsou dlouho malé i pro komerční roubování. Pokud však přežijí dva první roky, rostou lépe, snesou i vlhko, za předpokladu dostatku tepla. Snášejí zálivku i v zimě, pokud jejich umístění je teplé a světlé.
Rozšíření do sbírek zatím brání také nedostatek semen, rostliny u nás kvetou dost neochotně, a to i když jsou roubované na silných podložkách.

 

Poznámky
Strombocactus disciformis var. esperanzae byl objeven v roce 1995, při výzkumu sukulentní flóry státu Guanajuato. Tento červenokvětý strombokaktus byl o rok později popsán v časopise britské kaktusářské společnosti Glassem a Ariasem, kteří také jako první rozpoznali fakt, že se jedná o nový taxon. Krátce před Glassem však taxon popisuje ve slovenském časopisu Cactaceae etc. český kaktusář J.J.Halda, který tyto rostliny údajně do té doby na lokalitě neviděl, takže k popisu použil dvě rostliny, které měl jaksi z druhé ruky. Popis doprovází údaj o uložení holotypu, který má pod číslem 11473 evidovat herbář Botanického musea v Průhonicích, ovšem ještě v srpnu 1998 (tedy více než rok a půl po publikování popisu) holotyp zde uložený není.
Další informace sděluje, že sběr v přírodě provedl J.J.Halda, v roce 1985.
Tento údaj je obecně pokládán za omyl, nepravdu, nebo tiskovou chybu. Je samozřejmé, že Haldou uvedený rok nálezu rozhořčilo pravé objevitele, kteří tento údaj i sám popis považují přímo za krádež priority jejich objevu. Tyto nálady se nakonec odrazily i v některých článcích zahraničních odborných periodik.
Postavení tohoto zajímavého taxonu prošlo během krátké doby bouřlivým vývojem. Během 2 let byly učiněny 3 pokusy o stanovení jména a taxonomické úrovně. Ty zřejmě zakončil poslední pokus Dona Pedra a Říhy, kteří taxon kombinovali na úroveň variety. Zdá se, že toto postavení je kaktusářské veřejnosti přijatelné, nakonec čas ukáže, které znění jména bude ve světě i u nás nejdříve vžito a tedy přijato. Sám se přimlouvám za postavení na úrovni variety. Pro toto řazení svědčí nejen odlišnosti při srovnávání květu a semen, ale i odloučenost naleziště, které se nedotýká s areálem S.disciformis var. disciformis.

 

Literatura
Glass Ch. et Arias S., New subspecies of Strombocactus from Srra, Gorda, Guanajuato, Mexico, Brit.Cact. J., 47: 200-204, 1996
Halda J.J., Dva nové strombokakty z Querétara, Cactaceae etc., 6: 83-91, 1996
Říha J., Strombocactus ..., Pokus o pochopení poměrů uvnitř rodu, Kaktusy, 33: 83-84, 1997

 

Autoři
Text i foto: Vojtěch Myšák (text doplnil Libor Kunte).
Rostlina byla fotografována v roce 1996 na lokalitě poblíž Xichu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a sedm