Název
NOTOCACTUS UEBELMANNIANUS Buin. var. PLEIOCEPHALUS Gerloff et Königs f. PLEIOCEPHALUS
 

Taxon
Notocactus uebelmannianus Buining var. pleiocephalus Gerloff et Königs, Internoto, 13: 103-112, 1992
Pleiocephalus znamená v překladu "mnohohlavý" a vztahuje se k hojné tvorbě odnoží.

 

Popis
Tělo
stonek až 70 mm široký, plochý, značně odnožující z areol poblíž temene. Epidermis žlutozelená; žeber 14-18, asi 10-14 mm široká, bradovitá; areoly ponořeny asi 1-1,5 mm, 6-9 mm od sebe vzdáleny. Trny zcela přilehlé, žlutavé až hnědavé, asi 10 mm dlouhé.
Květy
asi 30 mm dlouhé a 40 mm široké, květní lůžko a květní trubka kryty světle hnědou vlnou; okvětní lístky světle růžové; blizna červená.
Plod
7 mm široký.
Semena
tmavě hnědá až černá, lesklá.

 

Variety
Současně s N.uebelmannianus var. pleiocephalus byla popsána jeho
f. flaviflorus (v roce 1993 přejmenována na
f. gilviflorus). Ta se odlišuje především žlutou barvou květů, rovněž barva otrnění je odlišná. Oba dva popisy rozšířily komplex N.uebelmannianus o další taxony.
V roce 1968 byl popsán
N.uebelmannianus spolu s varietou flaviflorus, v roce 1990 byl popsán
N.uebelmannianus var. nilsonii.

 

Výskyt
naleziště typu je u Torinhas, Rio Grande do Sul, Brazílie. Rostliny zde sbíralo více sběratelů:
F.Stockinger (FS 243),
K.H.Prestlé (PR 336),
L.Bercht (LB 869),
W.-R.Abraham (WRA 368),
N.Gerloff (Gf 52a),
A.Nilson a R.Büneker.

 

Pěstování
Pěstování tohoto druhu nečiní ve sbírkách potíže, rostliny je možné držet jako pravokořenné. Ani v přírodě ani v kultuře nevytváří N.uebelmannianus var.pleiocephalus v plodu mnoho semen. Rostliny nekvetou příliš ochotně, navíc je druh cizosprašný, proto je třeba mít více rostlin ke sprášení. Množení semeny je tedy ve větším měřítku problematické, takže většina rostlin je pěstována z odnoží. Ty se velmi lehce odlamují a v krátké době vytvářejí čekací kořeny. Po zasazení pokračují jednotlivé odnože bez problémů v růstu. Čekací kořeny u odnoží se často vytvářejí již na mateřské rostlině. Vzhledem ke značné tvorbě odnoží a jejich snadnému oddělování se doporučuje používat rostliny poněkud větší květináč pro ochranu odnoží, protože každá méně opatrná manipulace s rostlinou znamená jejich ulomení.
Substrát by měl být dobře propustný, mírně kyselý, humózní, zálivka během sezóny, v průběhu zimy nezalévat vůbec.
Na snímku je importní rostlina PR 336, kterou vyfotografoval autor textu S.Stuchlík.

 

Poznámky
naleziště N.uebelmannianus var.pleiocephalus se rozkládá na asi 500 metrů dlouhé skalní desce. Rostliny rostou mezi oblázky, které zajišťují menším jedincům ochranu před spásáním zvířaty. Na stanovištích, která jsou nepřístupná pro pasoucí se zvířata, dosahují odnožující rostliny šířky až 20 cm. na některých místech ve skalách, tam kde je méně humusu, roste spolu s N.uebelmannianus var.pleiocephalus také Wigginsia horstii var. prestlei.

 

Literatura
Königs G., Richtiggestellt: Notocactus pleiocephalus n.n. hat nur eine FS-Nummer, Internoto, 11: 89-93, 1990
Stuchlík S., Několik zajímavých notokaktusů z nálezů F.Stockingera, Kaktusy, 24: 80-83, 1988

 

Autoři
Na snímku je importní rostlina PR 336, kterou vyfotografoval autor textu S.Stuchlík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a ctyri