Název
NOTOCACTUS UEBELMANNIANUS Buin. var. PLEIOCEPHALUS Gerloff et Königs f.GILVIFLORUS Gerloff et Königs
 

Taxon
Notocactus uebelmannianus Buining var. pleiocephalus Gerloff et Königs f.gilviflorus Gerloff et Königs, Internoto, 14: 70, 1993
Notocactus uebelmannianus Buin. var. pleiocephalus Gerloff et Königs f.gilviflorus Gerloff et Königs (nom. illeg.), Internoto, 13: 103, 1992
Slovo gilviflorus je lze přeložit jako "s bledě žlutými květy".

 

Popis
Tělo
stonek až 70 mm široký, plochý, značně odnožující ze všech areol; epidermis žlutozelená; žeber 12-18, asi 10-14 mm široká, bradovitá; areoly asi 1-1,5 mm do žeber ponořeny, 6-9 mm od sebe vzdáleny. Trny zcela ke stonku přilehlé, bělavé až hnědavé, asi 10 mm dlouhé.
Květy
30 mm dlouhé, až 45 mm široké, květní lůžko a květní trubka kryty světle hnědou vlnou, okvětní lístky světle žluté, blizna většinou bělavě žlutá, někdy také světle červená.
Plod
7 mm široký.
Semena
tmavě hnědá až černá, lesklá.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Forma gilviflorus roste na stejném nalezišti spolu s typovou formou N.uebelmannianus var. pleiocephalus. poblíž Torinhas, Rio Grande do Sul, Brazílie. žlutě kvetoucí formu gilviflorus i červeně kvetoucí rostliny f.pleiocephalus zde studovali sběratelé:
F.Stockinger (FS 243),
K.H.Prestlé (PR 336),
L.Bercht (LB 869),
W.-R.Abraham (WRA 368a),
N.Gerloff (Gf 52b),
A.Nilson a R.Büneker.

 

Pěstování
pro pěstování N.uebelmannianus var. pleiocephalus f. gilviflorus platí stejné zásady jako v případě var. pleiocephalus (mírně kyselý a propustný substrát, dostatečná zálivka v sezóně, sucho v zimě). Protože za předpokladu dobrého sprášení cizím pylem je v plodu jen 20-30 semen, množení výsevem je nepříliš efektivní.
Do sbírek se proto častěji rozšiřují rostliny získané z odnoží.

 

Poznámky
Opakuje se obdobná situace jako při objevu druhu N.uebelmannianus s jeho žlutě kvetoucí formou flaviflorus, které rovněž rostly společně, s tím rozdílem, že podíl rostlin s odlišnou barvou květů je u forem N.uebelmannianus var. pleiocephalus přibližně stejný. V době kdy rostliny nekvetou na stanovišti nerozlišíme, které rostliny jsou se žlutými a které s červenými květy. Obě společně rostoucí formy se liší i v barvě otrnění, tato odlišnost je však patrná jen v kultuře, kde jsou rostliny chráněny před nepříznivými vlivy počasí, prachu a pod.
Forma patří do komplexu N.uebelmannianus, spolu s
N.uebelmannianus f.flaviflorus,
N.uebelmannianus var.nilsonii a
N.uebelmannianus var.pleiocephalus, s nímž byla zároveň popsána.
Popis formy gilviflorus byl proveden nadvakrát. Poprvé byl první popis proveden společně s
N.uebelmannianus var.pleiocephalus pod jménem
N.uebelmannianus var. pleiocephalus f.flaviflorus.
Protože však na úrovni formy bylo jméno flaviflorus použito již dříve ve spojení s N.uebelmannianus, muselo být zvoleno jméno jiné.

 

Literatura
Königs G., Richtiggestellt: Notocactus pleiocephalus n.n. hat nur eine FS-Nummer!, Internoto, 11: 89-93, 1990
Stuchlík S., Několik zajímavých notokaktusů z nálezů F.Stockingera, Kaktusy, 24: 80-83, 1988
Stuchlík S., Notocactus uebelmannianus Buining var. pleiocephalus Gerloff & Königs f. gilviflorus Gerloff & Königs, Kaktusy 31, 1: 16, 1995

 

Autoři
Text: S.Stuchlík.
Foto: S.Stuchlík vyfotografoval importní rostlinu ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a osm