Taxon
Matucana intertexta Ritt. var. celendinensis (Ritt.) Bregman, Succulenta, 67: 100, 1988
Matucana celendinensis Ritt., Succulenta, 45: 118, 1966
Borzicactus intertextus Ritt. var. celendinensis (Ritt.) Donald, Cact. Succ. J. GB., 26: 10, 1971
Jméno variety je odvozeno od města Celendin, které leží na levém břehu řeky Maraňon, nedaleko Balsas v provincii Cajamarca, dept. Amazonas, v Peru.

Popis
Tělo
stonek kulovitý až válcovitý 100-120 mm široký a stejně tak vysoký, vzácně u báze odnožující, pokožka jasně zelená, lesklá; žeber 14-22, asi 10 mm vysoká, nápadně široká, plochá a tupá, s výraznými hrbolci. Areoly úzce eliptické, 10-20 mm od sebe vzdálené, asi 5-8 mm dlouhé a 3-5 mm široké, s krátkou šedou plstí. Okrajové trny v počtu 10-15, jehlovité, do stran odstávající, přímé, asi 7-15 mm dlouhé, hnědé barvy, s tmavým až černým hrotem, později černající až šednoucí, středové trny 2-5, přímé, odstávající, až 40 mm dlouhé, stejné barvy jako okrajové.
Květy
70-75 mm dlouhé, až 35 mm široké, slabě nepravidelné; okvětní lístky jazykovité, celokrajné, šarlatově červené s nafialovělými okraji, trubka 5-8 mm široká s bělavými až černými zkroucenými chlupy, čnělka červená, blizna světle zelenavě žlutá, nitky tyčinek pevně kolem čnělky sevřeny.
Plod
kulovitý, zelený.
Semena
asi 2 mm dlouhá a 1,5 mm široká, přílbovitého tvaru, s výrazným hilem, testa hnědá.

Variety
Návrh R.Bregmana na uspořádání M.intertexta předpokládá existenci dvou variet, a to:
var. intertexta, s poměrně rozlehlejším areálem výskytu mezi Cajamarca a Rio Crisnejas,
var. celendinensis, s malým areálem u města Celendin.
Zvláštním případem je pak M.huagalensis sensu Kníže, která by rovněž mohla být dobrou varietou, a která se liší od rostlin M.huagalensis Donald et Lau. Knížetův taxon však do dnešních dnů nebyl klasifikován.

Výskyt
Ritter sbíral typové rostliny nedaleko Celendin na levém břehu Rio Cajamarca, Peru. Pozdější pozorování (Kníže, Bregman, Lau, aj.) potvrdila, že oblast rozšíření tohoto taxonu je zřejmě jen malá a je omezena na několik kopců v nadm. výšce asi 2000 m, kde roste na travnatých úbočích.

Pěstování
Vzhledem k původu na travnatých kopcích, kde roste na humusových půdách s poměrně pravidelnými srážkami, se jedná o tolerantní a dobře prospívající rostliny. Nízká nadmořská poloha naleziště však určuje vyšší nároky na zimní teplotní minima, tj. teplota by neměla klesat pod 10°C. Celá skupina tzv. tropických matukán z východních provincií Peru trpí při nízkých teplotách skvrnitostí, pokožka je napadána houbami, rostliny méně kvetou a zjevně neprospívají dobře. Půdní substráty mohou být humusové i jílovité, v přírodě mají půdy vyšší obsah vápníku.

Poznámky
Matucana celendinensis byla objevena R.Ritterem v r.1957 a popsána o téměř 10 let později. Návrhy pozdějších autorů pomohly tuto rostlinu vymezit a oddělit od ostatních blízce příbuzných a jí podobných, které existují v blízkém okolí. Jde zejména o odlišení od M.intertexta. Základní rozdíly je zde možné nalézt v otrnění (je kratší a řidší), v květech (květní trubka je štíhlejší a květní lístky široce rozevřené, červené s fialovým nádechem a na semenech (mají tupější, spíše kulovitý tvar). Přesto jsou tyto rozdíly celkem malé a statut variety je vhodnější než zařazení jako samostatný druh (M."celendinensis"). Dalším blízce příbuzným taxonem je M.huagalensis. Jeho naleziště je asi 50 km vzdálené a leží na opačném břehu Rio Maraňon. Pokud jde o stavbu těla a otrnění je zde řada podrobností, odlišné jsou však květy jak svoji stavbou, tak zejména zbarvením - jsou světle růžové. Bregman (1996) ve svém uspořádání rodu Matucana řadí do skupiny M.intertexta také M.myriacantha a M.huagalensis. Jejich areály rozšíření spolu téměř souvisejí. Jde o oblast soutoku Rio Crisnejas a Maraňon, resp. asi 50 km na obě strany od soutoku (oblast omezená městy Balsas, Huagal, Crisnejas, Aricapampa). Nadmořská výška nalezišť se pohybuje v rozmezí 1800 až asi 2400 m n. m.
Do sbírek se rozšířily rostliny a semena ze sběrů W.Krahna, A.B.Laua, K.Knížeho aj., a v některých případech došlo k záměnám. Bylo by proto vhodné ujednotit pohled na náplň, tj. co jméno M.celendinensis představuje.

Literatura
Bregman R., The genus Matucana, 1996
Donald J.D., Variability in the sg. Matucana, Ashingtonia, 1: 16-18, 1973
Heřtus P., Matucana huagalensis var. bruneispina, Kaktusy, 24: 33, 1988

Autoři
Text: J.Říha.
Foto: V.Jiránek.
Rostlina na snímku je domestikovaný import z osmdesátých let.