Taxon
Matucana formosa Ritter, Taxon, 12: 125, 1963
Submatucana formosa (Ritter), Backeb., Descr. Cact. Nov., 3: 14, 1963
Borzicactus formosa (Ritter) Donald, Cact. Succ. J. (GB), 26: 10, 1971
Loxanthocereus formosus (Ritter) Buxbaum in Krainz, Die Kakteen CVc, 1974
Druh byl nazván podle svého vzhledu (formosus = pěkný, úhledný).

Popis
Tělo
stonek šedozelený, 100-150 mm široký, při bázi slabě odnožující, kořeny svazčité. Žeber`20-30, dosti úzká, rovná, hrbolatá, hrbolky krátké, oválné nebo konické, až 10 mm dlouhé; areoly oválné, 3-6 mm dlouhé, hnědavé, později šedé v odstupu 10-20 mm. Trny tmavě hnědé, v mládí s černou špičkou, později šedé, rovné nebo trochu zahnuté, okrajových trnů 6-11, až 30 mm dlouhé; středové trny 1-4, až 50 mm dlouhé.
Květy
80-100 mm dlouhé, 40-70 mm široké, karmínové; trubka slabě zahnutá, asi 45 mm dlouhá s šedými vlasy; nitky bílé, na konci purpurové, prašníky hnědavé; čnělka načervenalá, blizna s 5-8 laloky, zelenavě žlutá.
Plod
kulovitý, zelený až červený, asi 15 mm dlouhý a 10 mm široký.
Semena
neobvyklého tvaru, připomínající botu, matně černá, o rozměrech asi 1,5x2,3x1 mm.

Variety
Ritter popsal
var. minor s menším stonkem, chudším vytrněním a menšími květy z jižního okraje areálu výskytu.
V současnosti není tato varieta uznávána a je pokládána za místní formu. Také další zmiňovaná varieta (
var. longispina n.n - KK 2766) je pravděpodobně místní forma.

Výskyt
Ritter objevil tento druh u městečka Balsas v Peru, v údolí na horním toku řeky Maraňon, v nadmořské výšce asi 900 m. Balsas leží při severním okraji areálu, další výskyt se nachází i dále na jih v údolí této řeky v pásmu asi 120 km dlouhém a poměrně úzkém. Areál je rozčleněn na rozlehlejší severní a poměrně menší část jižní. O výskytu na území mezi těmito dvěma oblastmi není zatím zcela jasno.

Pěstování
Pěstování pravokořenných rostlin v našich podmínkách obvykle nedělá potíže, rostliny lépe prospívají v dobře větraném pařeništi než ve skleníku. Roubování zpravidla není potřebné. K dalšímu množení lze použít také odnoží, i když v našich podmínkách odnožuje jen neochotně. Množení ze semen na obvyklém substrátu je také poměrně snadné, semena z nalezišť jsou však v poslední době nabízena jen vzácně.

Poznámky
Matucana formosa patří mezi nížinné matukány (Backebergův rod Submatucana) z údolí řeky Maraňon, kam dle Bregmana patří i M.madisoniorum, M.kranhii a další. Nejblíže příbuzný druh je snad M.tuberculata, která se nachází v těsné blízkosti jižního okraje výskytu tohoto druhu.

Literatura
Backeberg C., Kakteenlexikon, p. 411-412, 1966
Bregman R., The genus Matucana, p. 107-110, 1966
Donald J.D., Cact. Succ. J. (US), 51: 127-129, 1979
Heřtus J., Chilenia, 9: 3-5, 1993
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 4: 1494-1495, 1981

Autoři
Text: V.Dvořák.
Foto: R.Šubík, sběr na skalách u Balsas v Peru.