Název
MAMMILLARIA BACKEBERGIANA Buchenau var. BACKEBERGIANA
 

Taxon
Mammillaria backebergiana Buchenau, Nat. Cact. Succ. J., 21: 47, 1996
Druh byl pojmenován na počest C.Backeberga (1894-1966), znalce kaktusů a autora šestisvazkového díla Die Cactaceae.

 

Popis
Tělo
stonek válcovitý, zřídka obrážející, až 450 mm vysoký a 70 mm široký. Temeno oblé, jen slabě vpadlé, kryté trny; bradavky tuhé, kuželovité, mnohdy mléčící, žlutavě zelené; axily holé nebo s trochou vlny; areoly 1x1,5 mm velké s trochou žlutavé vlny nebo plsti. Okrajových trnů 8-10, dlouhých 6-8 mm, jehlovité, paprsčité, sklovitě žluté, s hnědými hroty; 1-2 středové trny, 4-7 mm dlouhé, jehlovité, hnědé, na bázi světlejší.
Květy
uspořádány v mnoha věnečcích okolo temene, zvonkovité, 18-25 mm dlouhé, 15-18 mm široké, karmínově růžové; vnější okvětní lístky široce kopinaté, slabě třásnité nebo zubovité, hnědavě červené, se světlejším okrajem; vnitřní okvětní lístky kopinaté, 8-9 mm dlouhé, 2 mm široké, celokrajné nebo laločnatě hrotité, růžové, s tmavším středovým proužkem; čnělka bílá s 5-6 světle žlutými nebo zelenavými laloky; nitky bílé, prašníky světle žluté.
Plody
kyjovité, až 20 mm dlouhé a 6 mm široké, zelenavě červené.
Semena
hnědá, hruškovitá, 1 m velká.

 

Variety
Původně jako druh byla popsána
var. ernestii (Fittkau) Glass et Foster (1971). Od typu se liší menším vzrůstem stonku, který je až 200 mm vysoký a 60 mm široký, tmavozelenými bradavkami a tím, že její květy jsou samosprašné. Roste ve státě Mexico, u La Puerta, kde má jen jeden středový trn, rostliny se vyskytují i u Tonatico.
Před asi 15-20 lety produkovala firma Deppermann zajímavou odchylku s
katalogovým jménem
var. gracilis s jemnějším a bohatším otrněním. V téže době nabízel Üebelmann další formu s ještě hustším otrněním, označenou jako
sp. de Tonatico.

 

Výskyt
V původním popisu nebylo naleziště udáno. Byla nalezena na hranicích státu Mexico, Jalisco a Guerrero u Piedras Negras v nadmořské výšce 1450 m, kde roste na svislé stěně rokle z tvrdé horniny v humózním substrátu o pH 5, zachyceném ve skalních trhlinách a kapsách, v polostínu.

 

Pěstování
Nejedná se o obtížný druh, roste celkem snadno na vlastních kořenech. S ohledem na podmínky v přírodě lze doporučit humózní, mírně zásaditý substrát.

 

Poznámky
M.backebergiana byla opětovně nalezena D.B.Goldem a poté i dalšími ve státě Mexico u Ixtapan de La Sal. Již před Buchenauovým popisem v r. 1966 byla ve sbírkách pěstována pod nesprávným jménem M.fertilis.
V systému mammilárií je tento druh řazen do sekce Subhydrochylus, řada Polyacanthae (Hunt). Stejně ji řadil i Reppenhagen (do skupiny kolem M.spinosissima). Lüthy ji řadí do sekce Conoidothelae a řady Polyacanthae.

 

Literatura
Glass Ch. et Foster R.A., Cact. Succ. J. US, 51: 126, 1979
Glass Ch. et Foster R.A., Cact. Suc. Mex., 16: 36, 1971
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 1: 111, 1983
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, Monografie, 2: 417, 1992

 

Autoři
Text: R.Dufek.
Foto: S.Stuchlík ve sbírce tech. správy města Brna.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a osm