Název
MACHAEROCEREUS GUMMOSUS (Engelm.) Br. et R.
 

Taxon
Machaerocereus gummosus (Engelmann) Britton et Rose, The Cactaceae, 2: 116, 1920
Cereus gummosus Engelm., in Brandegee, Proc. Calif. Acad. Sci., 2: 162, 1889
Cereus cumengei F.A.C.Weber, Bull. Mus. Hist. Nat. Paris, 1: 317, 1895
Cereus flexuosus Eng., in Coulter, Contrib. U. S. Nat. Herb., 3: 411, 1896
Lemaireocereus cumengei Br. et R., Contrib. U. S. Nat. Herb., 12: 424, 1909
Lemaireocereus gummosus Br. et R., Contrib. U. S. Nat. Herb., 12: 425, 1909
Druhové jméno gummosus (klejovitý, gumovitý) se vztahuje ke gumodárné tělní tekutině, od pradávných dob využívané domorodci.

 

Popis
Tělo
stonek od báze větvený, keřovitý, dorůstající výšky přes 2 m; jednotlivé větve více než 1 m dlouhé, 40-70 mm široké; epidermis tmavě zelená, na starších částech korkovatící. Žeber 8-10, asi 10-20 mm vysokých; areoly kruhovité, asi 20 mm od sebe vzdálené, nejmladší pokryté žlutobílou vatou, vata později šedne a opadává; nejstarší areoly zcela holé. Okrajových trnů 8-12, dva horní obvykle delší, až 25 mm dlouhé; středové trny šídlovité, při bázi mírně zploštělé, 40-50 mm dlouhé, dolní směřují dolů.
Květy
100-150 mm dlouhé, s úzkou květní trubkou, květní lůžko s drobnými šupinami s velmi drobnými trny; vnější okvětní lístky narůžovělé, vnitřní okvětní lístky smetanově bílé až slabě růžové.
Plod
kulovitý, 40-60 mm široký, zprvu zelený, ve zralosti červenozelený, pokrytý trny, dužnina krvavě červená, s množstvím semen.
Semena
černá, vejčitá, až 2,5 mm dlouhá.

 

Variety
Druh je velmi dobře odlišitelný od svého nejbližšího příbuzného Machaerocereus eruca, který se vyskytuje pouze na několika málo lokalitách při západním pobřeží poloostrova Baja California a svým charakterem růstu patří mezi mexické zvláštnosti. U Machaerocereus gummosus doposud nebyly popsány žádné infradruhové taxony. Vzhledem ke značnému areálu rozšíření přirozeně dochází k určité variabilitě druhu, která se projevuje především v délce a množství trnů. Rozdílný je také charakter růstu. Na zastíněných místech jsou jednotlivé větve polehlé a často se lámou, kdežto plně osluněné exempláře vytvářejí husté keřovité porosty se vzpřímenými větvemi.

 

Výskyt
Machaerocereus gummosus se vyskytuje prakticky na celém poloostrově Baja California. Nejsevernější lokality sahají až k městu Ensenada a nejjižnější populace jsme viděli u letovisek Cabo San Lucas a San José del Cabo. M.gummosus roste také na několika přilehlých ostrovech jako např. na Isla San Martin, či na Isla Magdalena. Na některých lokalitách patří k ekologickým dominantám rostlinného společenstva. Vzhledem ke značně rozsáhlému areálu výskytu je také doprovodná vegetace velmi rozmanitá. Často roste ve společenství vzrostlých exemplářů rodu Bursera. Na několika lokalitách jižně od La Plaz jsem objevil i krásnou Plumeria acutifolia a zajímavou popínavou rostlinu Merremia aurea z čeledi Convolvulaceae s velkým žlutým květem. Na těchto nalezištích se vyskytuje i Fouquieria diguetii a F.splendens. Společně s M.gummosus roste také řada druhů rodu Ferocactus - F.townsendianus, F.rectispinus, F.gracilis aj. Z cereusovitých druhů ho často doprovází Stenocereus thurberi a Lophocereus schottii.

 

Pěstování
Stejně jako většina cereusovitých kaktusů, také M.gummosus se množí poměrně snadno vegetativním způsobem. To bylo možné vypozorovat přímo na lokalitách. Odpadlé, nebo záměrně odstraněné větve zakořeňují i z boku, ležíce v horizontální poloze. V našich sbírkách se setkáme s tímto elegantním druhem poměrně zřídkakdy a proto chybí i základní potřeby o pěstitelských nárocích v kulturních podmínkách. První výsevy semen a růst semenáčků doposud nečiní žádné problémy. I přes poměrně snadné pěstování semenáčků nelze předpokládat, že se M.gummosus stane běžným druhem každé sbírky. Většinu rozšíření bude vždy bránit potřeba relativně velkého prostoru k rozvinutí jeho krásy.

 

Poznámky
Machaerocereus gummosus patří k běžně se objevujícím druhům, které je možné objevit téměř na každé lokalitě v dané oblasti. Vzhledem ke svému častému výskytu a obrovské ploše na které roste, se jej naučili využívat také domorodci. Plody M.gummosus nazývají "pitaya agria" (v literatuře existuje také přepis pitahaya) a s velkou oblibou je pojídají, i když krvavě rudá dužnina plodů není tak sladká jako plody Stenocereus thurberi, pro něž mají Mexičané označení "pitaya dulce". V žádných oblastech však nepěstují M.gummosus záměrně k prodeji plodů, jako je tomu např. u opuncií. Některé historické prameny dokonce uvádějí, že španělští mořeplavci vyplouvající z Baja California s sebou brali na dlouhé zámořské výpravy právě plody M.gummosus, aby se chránili před neblahými projevy avitaminóz. Rozdrcených stonků popisovaného druhu kdysi využívali také rybáři k omámení ryb. Vnitřní pletiva stonku obsahují gumodárnou látku, která se používala po smíchání s rozehřátým živočišným tukem k utěsňování člunů. Všechny tři posledně zmiňované způsoby využití se již řadu let obvykle nepoužívají, ale dokumentují spjatost člověka s okolním světem, která byla podložena znalostí vztahů a zákonitostí v přírodě.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 4: 2115-2116, 1961
Bravo Hollis H., Sánchez-Mejorada H., Las Cactáceas de México, 3: 511-515, 1991
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 367-368, 1983
Roberts N.C., Baja California Plant Field Guide, p. 132-133, 1989
Rzedowski J., Vegetación de Mexico, p. 251-252, 1988
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 124-125, 1899

 

Autoři
Text: Libor Kunte.
Foto: pořídil autor textu na lokalitě nedaleko města la Plaz (Baja California Sur).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a osm