Název
FRAILEA ALBIFUSCA Ritter
 

Taxon
Frailea albifusca Ritter, Succulenta, 49: 124, 1970
Druhové jméno albifuscus - bělavě světle hnědý, se vztahuje k charakteru otrnění rostliny.

 

Popis
Tělo
stonek válcovitý, u báze tenčí než v horní části, jednotlivý, až 60 mm vysoký a 20 mm široký. Pokožka zelená, bradavky uspořádané do 14 až 23 žeber. Areoly na 2 mm vysokých hrbolech, 2-3 mm od sebe vzdálené, oválné, 1-2 mm široké, s bílou vlnou. Okrajových trnů 8-11, všechny paprskovitě rozprostřené, ohnuté, tenké, bílé až nahnědlé, průsvitné, zcela pokrývající tělo rostliny; středových trnů většinou 2-5, silnější než okrajové, 5-10 mm dlouhé, zbarvené do hněda až hnědofialova, odstávající, nahoru směřující.
Květy
až 35 mm široké, z temene vyrůstající, okvětní plátky až 20 mm dlouhé a 5 mm široké, kopinaté, lesklé, jasně citrónově žluté; nitky až dolů jasně žluté, s trubkou srostlé jen v dolní zelené části trubky, prašníky zlatožluté; čnělka až dolů volná, nažloutle bílá, blizna většinou se 7 laloky, lalok 4 mm dlouhý, téže barvy; květní trubka 9-10 mm dlouhá, nálevkovitá, nahoře sírově žlutá, vespod na vnitřní straně jasně zelená, vně pokryta malými, zelenými, špičatými šupinami, z jejichž paždí vyčnívají 3-4 velmi dlouhé hnědé štětiny a trochu bílé vlny; květní lůžko protáhlé, 4-5 mm široké, 7 mm dlouhé.
Plod
kulovitý, až 10 mm dlouhý a 7 mm široký, dole často načervenalý a téměř holý, v horní části pokrytý šedohnědou vlnou a hnědými štětinami.
Semena
přilbovitá, kávově hnědá až tmavě hnědá, hladká, 1,7 mm dlouhá a 2,7 mm široká, se silně vypouklým okrajem hila, hilum oválné a šikmé.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Typová lokalita je Rivera v Uruguayi, v blízkosti brazilské hranice. Podobné rostliny
(PR 977) byly nalezeny i v Brazílii, v blízkosti Rincao da Bolsa, Rio Grande do Sul.

 

Pěstování
Frailea albifusca stejně jako všechny fraileje vyžaduje polostín, dostatečnou zálivku na jaře a v létě. Přímé slunce jí nevyhovuje. Na podzim se doporučuje mlžit a rosit. Substrát dostatečně propustný s mírně kyselou reakcí. Všechny obvyklé směsi vedou k úspěchu, stačí, když květináč poskytuje dost místa pro řepovité kořeny. Sloupkovité fraileje vyžadují více než vlhkosti než rostliny z okruhu Frailea pumila a proto se doporučuje zkrátit zimní období sucha asi na 3 měsíce a v případě možnosti rostliny dříve na jaře zalít. Přezimování okolo 10°C, světlo není nutné. Rostliny vytvářejí kleistogamické květy. Semena klíčí nejlépe bezprostředně po sklizni, po době delší než jeden rok se klíčivost značně snižuje.

 

Poznámky
Frailea albifusca Ritter byla sbírána Ritterem 1965, v jeho katalogu je označena polním číslem
FR 1392.
Druh patří do příbuzenstva Frailea gracillima (Lem.) Br. et R., od které se hlavně liší delšími, tmavšími středovými trny, které jsou nahoru obrácené, poměrně tenké a na hrotu lehce zahnuté. K.H.Prestlé ji považuje za přechodný druh mezi cereoidními frailejemi a skupinou rostlin okolo Frailea castanea Prestlé.

 

Literatura
Prestlé K.H., Die Gattung Frailea Br. et R., p. 141, 1997
Ritter F., Succulenta, 49: 124, 1970
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1: 202, 1979

 

Autoři
Text: Lubomír Berka.
Foto: Miroslav Veverka ve sbírce autora textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a dve