Název
NOTOCACTUS RECHENSIS Buin.
 

Taxon
Notocactus rechensis Buining, Kakt. und and. Sukk., 19: 23-24, 1968
Brasiliparodia rechensis (Buin.) Ritt., Kakteen in Südamerika, 1: 149, 1979
Parodia rechensis (Buin.) Brandt, Kakt. und Orch.-Rundschau, 7(4): 52-64, 1982
Druh dostal jméno podle místa Ana Rech, Rio Grande do Sul, Brazílie, kde byl poprvé sbírán.

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý až krátce válcovitý, až 70 mm dlouhý, 35-50 mm široký, na bázi odnožující, svěže zelený; kořeny vláknité; žeber asi 18, rovná nebo poněkud stočená, asi 4 mm vysoká a až 7 mm od sebe vzdálená; areoly kruhovité, asi 2 mm široké, na temeni s bílou vlnou, později holé, vzdálené od sebe nejvýše 4 mm. Trny bílé až žluté; okrajových trnů 4-6, paprskovitě uspořádané, bílé až nažloutlé, 6-7 mm dlouhé; středové trny 3-4, většinou 2 boční a 1 odstávající, směřující dolů, všechny poněkud silnější a delší než okrajové trny, obzvláště nejspodnější (až 10 mm dlouhý); středové trny poněkud tmavěji žluté barvy než okrajové.
Květy
asi 30 mm dlouhé, 30-35 mm široké, žluté; vnější okvětní lístky s poněkud načervenalým středovým proužkem, vnitřní okvětní lístky citrónově žluté, kopinaté, 15 mm dlouhé a 2 mm široké; nitky žluté s krémovými prašníky, 5-6 mm dlouhé; čnělka 20 mm dlouhá a asi 10 krémově bílými rameny blizny.
Plod
kulovitý, 6-7 mm široký, červený.
Semena
čepicovitá, 1 mm dlouhá.

 

Variety
Žádná varieta ani forma nebyla popsána, i když se setkáme se jmény, vztahujícími se k barvě trnů (např.
f. aureispinus.
Protože ale popis hovoří o barvě trnů od bílé po žlutou, je třeba tato jména brát s rezervou, i když selekce rostlin s různou barvou trnů ve sbírkách se běžně provádí.

 

Výskyt
Naleziště typu je asi 2 km východně od Ana Rech (Rio Grande do Sul, Brazílie). je to izolovaný, malý kopec v blízkosti silnice. N.rechensis zde roste na holých skalách, kde se vyskytuje trocha humusu. Hodnota pH půdy je nejvýše 5-6.
Rostliny byly sbírány pod čísly
FR 1463 - F.Ritter
HU 98 - L.Horst, W.Üebelmann
WRA 553 - W. - R.Abraham
Zatímco u čísel FR a HU je uvedena lokalita Ana Rech, u čísla WRA je uvedeno jen Rio Grande do Sul.

 

Pěstování
N.rechensis patří mezi problémové notokaktusy tak jako všechny další braziliparodie. Pěstování na vlastních kořenech se proto nedoporučuje, výhodnější je rostliny roubovat. Ale ani roubování není zcela bez problémů, protože rostlina často vysaje podnož nebo na ní zaschne. To jsou však společné problémy všech braziliparodií, k nimž patří také velmi špatná klíčivost semen. Naštěstí N.rechensis vytváří dosti odnoží, které tak umožňují vegetativní množení.
Pozor na červeného pavoučka, měkké tělo rostlin bývá s oblibou napadáno škůdcem.

 

Poznámky
N.rechensis byl objeven Buenekerem. V roce 1967 navštívil naleziště Bueneker, Buining a Horst, o rok později následoval popis.
Druh patří mezi tzv. braziliparodie (notoparodie), jejich postavení v systému kaktusů není bráno všemi znalci stejně. Někdy je na ně pohlíženo jako na notokaktusy, jindy jako na parodie, Ritter pro ně ustavil samostatný rod Brasiliparodia.

 

Literatura
Balogh A., Notocactus rechensis Buining, Kaktusy-sukulenty, 1: 31-33, 1980
Dupal S., Brasiliparodie-neřešitelný problém II, Cactaceae etc., 3: 40-46, 1993
Kiss J., Stuchlík S., Kam patří braziliparodie?, Kaktusy, 20: 9-13, 1984
Neduchal J., Brasiliparodie, Minimus, 20: 65-75, 1989

 

Autoři
Text: S.Stuchlík.
Na obrázku autora textu je rostlina HU 98 z jeho sbírky.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a osm