Název
LEUCHTENBERGIA PRINCIPIS Hook.
 

Taxon
Leuchtenbergia principis Hooker, Curtis' Bot. Mag., 74, p. 4393, 1848
William Jackson Hooker (1785-1865), zařadil tuto kuriózní rostlinu do monotypického rodu Leuchtenbergia, který pojmenoval na počest Eugena de Beauharnais (1781-1824), nevlastního syna Napoleona Bonaparta, vévody z Leuchtenbergu, velkého milovníka exotické flóry. Druhové jméno principis značí knížecí (výjimečný, znamenitý), a mělo vyjadřovat pravděpodobně hierarchické postavení E. de Beauharnais.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, ve stáří odnožující, se zřetelným kmenem a z něho vyrůstajícími bradavkami, až 500 mm vysoký, kmen až 300 mm dlouhý a 100 mm široký; bradavky četné, modrozelené, v průřezu trojúhelníkovité, až 150 mm dlouhé, vztyčené a odstávající; areoly velké, na vrcholu bradavky, pokryty hustou šedou vlnou. trny tenké, papírovité, zpočátku špinavě slámově žluté, později šedé až černé; okrajových 6-14, až 150 mm dlouhých, středové 1-2, dvojnásobné délky a stejné barvy.
Květy
z areoly mladé bradavky, až 80 mm široký, nálevkovitý; vnější okvětní lístky zelené s červenavým středním proužkem, vnitřní okvětní lístky žluté, lesklé, někdy s hnědavým středním proužkem; tyčinky žluté až červené, prašníky chromově žluté, bliznových laloků 10-14, světle žlutých.
Plod
vřetenovitý, šupinatý, při bázi pukající.
Semena
tmavohnědá, 4 mm velká.

 

Variety
Leuchtenbergia principis je kaktusem charakteristickým svým nezaměnitelným bizarním zjevem. Variabilita je neklasifikovatelná a projevuje se pouze ve velikosti stonku a rozložení výrazných bradavek, které způsobuje různou "košatost" stonku.

 

Výskyt
Jako místo výskytu označil W.J.Hooker nesprávně Real de Monte v mexickém státě Hidalgo. Tak daleko na jih výskyt L.principis nesahá. Milný údaj vznikl s největší pravděpodobností podle razítka na zásilce s rostlinami, zaslanými do Anglie. Real de Monte (dnes Mineral de Monte) bylo v 19.století jedním z hlavních středisek těžby stříbra. Současně šlo o sběrné správní středisko, ve kterém se soustřeďovaly veškeré zásilky z širokého okolí, směrované do Evropy.
L.principis se vyskytuje na obrovské rozloze středoseverního Mexika v areálu, který představuje v severojižním směru délkově více než 500 km. Prostředím je vždy Chihuahuašská poušť.
Konkrétní nalezištní údaje z poslední doby hovoří o státech Coahuila (od Parras de la Fuente až po Ramos Arispe), Zacatecas (severovýchodní část), Nuevo Leon (jižní část), přilehlá část sousedního Tamaulipasu a San Luis Potosí (severní část). Méně konkrétní literární údaje hovoří o výskytu ve státech Durango a Guanajuato.

 

Pěstování
Typický kaktus Chihuahuašské pouště se všemi z toho vyplývajícími pěstebními atributy - to je pěstitelská charakteristika L.principis. Čerstvá semena poměrně dobře klíčí, ale semenáčky rostou na vlastních kořenech pomalu. Doporučuje se však trpělivost a trvalé pravokořenné pěstování; roubované rostliny přerůstají a nevytváří tak typický vzrůst. Při zpravokořeňování pak nastává často dlouhodobý problém s tvorbou typického řepovitého kořene. Zásada propustného substrátu a střídavého zálivkového režimu je zde nutností i když podle některých pěstitelských zkušeností se zdá, že leuchtenbergie mají rády více vody, než jsme u kaktusů z takového prostředí, jako je Chihuahuašská poušť, zvyklí.
Nádherný a vonný květ pokaždé překvapí, protože poupata jsou dlouho skryta v houštině bradavek a trnů tohoto neobvyklého kaktusu.

 

Poznámky
Údaje o rozsáhlém rozšíření L.principis, uvedené v minulé kapitole kontrastují na první pohled se zařazením tohoto taxonu mezi ohrožené rostliny. Výskyt je ale řídký a často jde o jednotlivé rostliny, na které se obvykle narazí náhodně při hledání jiných kaktusů.
Z tohoto důvodu byla ještě donedávna L.principis považována za jeden z nejohroženějších mexických kaktusů vůbec. Poslední, poněkud optimističtější průzkumy prokázaly i početnější populace rostlin, takže bylo možno přistoupit k přeřazení taxonu ze seznamu, uvedeném v dodatku I.dohody o ochraně rostlin CITES do dodatku II.
Oproti stavu populací v přírodě jsou vyhlídky monotypického rodu Leuchtenbergia na poli systematického zařazení podstatně stabilnější - úspěšně a beze změny překonává všechny dosavadní systémy již 150 let. Nejblíže příbuzným rodem je bezesporu Ferocactus; pohlavní znaky obou rodů (květy, plody) jsou téměř totožné. Toto zjištění vedlo k úspěšným hybridizačním pokusům, které jako první provedl G.Tegelberg z Kalifornie (Ferocactus fordii x Leuchtenbergia principis). Protože kříženci mají zajímavý habitus, následovaly další pokusy a dnes již existuje několik dalších hybridů s konstantními vlastnostmi, značených a popsaných ve smyslu botanických pravidel jako XFerobergia. V kultuře se můžeme setkat s dalšími americkými (otcem je F.acanthodes), japonskými (otcem je F.hystrix nebo F.herrerae) nebo evropskými (otcem je F.fordii nebo F.gracilis) výpěstky bizarních tvarů a otrnění.

 

Literatura
Anderson E.F., Montes S.A., Taylor N.P., Threatened cacti of Mexico, 1994
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 2683-2684, 1961
Bariných P., Leuchtenbergia principis Hook., Kaktusy-Sukulenty 81, 2: 58-60, 1981
Gewissler B., Leuchtenbergia principis Hook., Kaktusy 68, 4: 126-127, 1968
Gewissler B., Leuchtenbergia principis Hook., Kaktusy-Sukulenty 85, 6: 7-8, 1985
Hájek F., Mexické zápisky, Pachuca-Mineral de Monte, Kaktusy 77, 13: 132-136, 1977
Koch E., Leuchtenbergia principis Hook., Kakt. und and. Sukk., 37: 218-219, 1986
Mazel B., Knížecí Leuchtenbergia, Kaktusy 87, 23: 14-17, 1987
Slaba R., Leuchtenbergia principis Hook., Kaktusy 78, 14: 74-75, 1978
Unrer G., XFerobergia-Hybriden, Kakt. und and. Sukk., 46: 289-296, 1995

 

Autoři
Text: V.Šedivý.
Foto: J.Bušek.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

CH.K. (2011-11-28 17:33:41)
S kvetením jsou velmi proměnlivé zkušenosti, také jak se vyhnout zasychání bradavek? Máte zkušenosti?
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a deset