Název
GYMNOCALYCIUM SCHICKENDANTZII (F.A.C.Weber) Br. et Rose. var. SCHICKENDANTZII
 

Taxon
Gymnocalycium schickendantzii (F.A.C.Weber) Britton et Rose, The Cactaceae, 3: 164, 1922
Echinocactus schickendantzii F.A.C.Weber, in Bois, Dict. Hort., p. 470, 1896
Druh nazval Weber podle Schickendantze, učitele v Tucumánu, od něhož rostliny tohoto druhu dostal.

 

Popis
Tělo
stonek matně šedozelený nebo hnědozelený, více či méně kulovitý, 100 mm široký i více, žeber 7-14 i více, oddělených přímými ostrými zářezy rozdělených do hrbolců. Trnů 6-7, pouze okrajových, pektinátních, nejdelší až 30 mm dlouhé, od stonku odstávající a mírně ohnuté, červenavě šedé až žlutavě hnědé.
Květy
na temeni až bocích, poupata zelenavá až bílá, květy bílé až červenavé, v jícnu červené, až 50 mm dlouhé s dlouhým okvětním lůžkem.
Plody
široce vejčité, zelené nebo břidlicově modré, až 30 mm dlouhé.
Semena
asi 0,8x1 mm velká, téměř kulová s oválným bočním hilem, hnědá, matná, jakoby posypaná kakaovým práškem.

 

Variety
Platně bylo popsáno pouze G.schickendantzii var. delaetii (K.Sch.) Backeb., které se od typu liší širším, až 200 mm širokým, světle zelenými žebry, rozloženými v okrouhlé hrbolce. Květy jsou tmavě růžové a vyrůstají na bocích stonku.
Neplatné jsou popisy dalších variet:
G.schickendantzii var. knebelii Frič ex Backeb. má tmavě zelený stonek a podobně jako varieta delaetii má žebra rozdělena do drobnějších hrbolců, květy jsou bílé.
G.schickendantzii var. marsonerii Frič ex Backeb. má šedozelený stonek, žebra jsou rozdělena do podlouhlých hrbolců s víceméně ostrou horní hranou, květy jsou bílé.
G.schickendantzii var. michoga Frič ex Backeb. již bylo uvedeno v Atlase kaktusů 1986 (list 18) jako G.michoga (Frič) Y.Ito a podle současných znalostí zcela zapadá do variační šíře nominátní variety.
K G.schickendantzii lze bezesporu rovněž řadit neplatně popsané G.pungens Fleischer, které je pravděpodobně krásným kultivarem s až 70 mm dlouhými, žlutými trny a větším, bílým květem.

 

Výskyt
G.schickendantzii je rozšířeno v Argentině na rozsáhlém území, zahrnující od severu k jihu provincie Salta, Tucuman, Catamarca, Santiago del Estero, La Rioja, Cordoba, San Juan a San Luis. Již pouhý výčet polních čísel, který v současné době je vyšší než 230, by přesáhl prostor vymezený pro text k tomuto druhu.

 

Pěstování
Pěstování není obtížné a druh patří k nejméně problémovým v sérii Schickendantziana Buxbaum. Dává přednost přistíněnému stanovišti, vyšší vzdušné vlhkosti a častější zálivce.

 

Poznámky
G.schickendantzii náleží do série Schickendantziana Buxb., podsérie Schickendantziana Buxbaum, v Schützově rozdělení do podrodu Muscosemineum Schütz, sekce Muscosemineum Schütz. Tento druh je spojovacím článkem mezi dvěma okruhy, z nichž jeden je
G.damsii-anisitsii a druhý pak
G.hamatum-tudae-megatae.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3: 1778, 1959
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 173, 1976
Metzing D., Meregalli M., Kiesling R., Allionia, 33,181, 1995
Pilbeam J., Gymnocalycium. A collector's guide, p. 137, 1995
Schütz B., Kaktusy 70, 6: 5, 1970
Schütz B., Monografie rodu Gymnocalycium, p. 121, 1986

 

Autoři
Text i foto: Václav Jiránek ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a pet