Název
ARIOCARPUS KOTSCHOUBEYANUS (Lem.) K.Sch., var. MACDOWELLII
 

Taxon
Ariocarpus kotschoubeyanus (Lemaire) K.Schumann var. macdowellii (Backeberg) Krainz, Die Kakteen, CVIIIb.
Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. subsp. macdowellii Backeb., Blätter für Sukkulentenk., 1: 8, 1949
Roseocactus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. var. macdowellii (Backeb.), Backeb., Die Cactaceae, 5: 3075, 1961
Ariocarpus macdowellii Marshall in Marshall et Bock, Cactaceae, p. 135, 1941, nom. nud.
Taxon byl pojmenován na počest J.A.Macdowella, sběratele a importéra kaktusů, žijícího na přelomu 19. a 20. století v mexické Coahuile. Macdowell pravděpodobně rostliny nalezl a exportoval je jako odlišnou formu do Evropy.

 

Popis
Tělo
stonek většinou jednotlivý, temně zelené až hnědozelené barvy, 20-40 mm široký a dlouhý, v přírodě z větší části skrytý pod úrovní terénu; podzemní část řepovitá, nadzemní část plochá s mírně propadlým temenem, rozdělená do v průřezu trojúhelníkovitých bradavek s plochou horní části, rozdělenou po celé délce vlnatou brázdou. Trny v dospělosti chybějí.
Květy
30-40 mm velký, růžovofialový až fialový, nitky bílé, prašníky žlutooranžové, bliznové laloky bílé až krémové.
Plod
ve zralosti růžový až bílý s papírovitým vnějším oplodím, 5-8 mm dlouhý, až 3 mm široký.
Semena
černá, jamkovaná, oválná, 1 mm velká.

 

Variety
Proměnlivost A.kotschoubeyanus byla v minulosti vyjádřena popisy několika
variet, jejichž taxonomická hodnota je nevelká (správněji jde pouze o lokální
nalezištní formy). Mají však cenu sběratelskou a to je podstatným důvodem,
proč je detailní členění druhu v Atlase zachováno.
Druh je v tomto smyslu dělen do čtyř variet:
var. kotschoubeyanus
var. elephantidens - nejrobustnější forma
var. albiflorus - bělokvětá forma s některými drobnými rozdíly v habitu
var. macdowellii - odlišuje se drobným vzrůstem, také bradavky jsou drobnější, užší. Tmavší barva těla je protipólem bohaté bělavé vlny, pokrývající nejméně polovinu bradavky a kopírující její tvar. Květy svou velikostí kontrastují s drobným tělem.

 

Výskyt
Var. macdowellii se od typové variety na rozdíl od var. elephantidens a var. albiflorus neodlišuje výskytem, ale sdílí s ní stejný areál rozšíření v jižní Coahuile, který je zároveň centrem výskytu A.kotschoubeyanus. Dosud známé lokality jsou soustředěny na území mezi městy Saltillo a Torreon. Ve všech případech jde o ploché pouštní pláně vápencového původu (1200-1300 metrů nad mořem), na kterých jsou rostliny prakticky zasypány navátou vrstvou prachu. Cenné detailní informace o poměrech na nalezištích uvádějí Verduzco a Zachar (1992), pro ilustraci jeden z údajů: 4.10.1991, 13 hodin: 37°C ve stínu, teplota při povrchu terénu 50°C!
Kromě Coahuily se A.kotschoubeyanus vyskytuje v mexických státech San Luis Potosí (typová varieta a další, dosud nepopsaná forma) a překvapivě i v Zacatecasu, konkrétně v okolí Fresnilla. Není vyloučeno, že na některých lokalitách v těchto místech roste též var. macdowellii.

 

Pěstování
A.kotschoubeyanus patří k hůře kultivovatelným ariokarpusům a pěstuje se především roubovaný, obvykle na podnožích typu Eriocereus jusbertii nebo Echinopsis cv. Naroubované rostliny var.macdowellii často odnožují, takže nedostatek semen z kulturních rostlin (který je trvalým jevem), lze částečně nahradit vegetativním množením. Získávání semen z kulturních rostlin je ztíženo pozdě podzimní, obvykle jedinou periodou kvetení. Vývoj pěstitelských metod však dopomáhá ke stále častější aplikaci pravokořenného pěstování, které je sice náročnější a podstatně pomalejší, ale přirozenější. Pěstování roubovanců je dáno především nároky použité podnože, pro pravokořenné semenáče platí standardní zásada velmi propustného, mírně alkalického substrátu a maximálně opatrná zálivka. Byla popsána i metoda zakořeňování jednotlivých bradavek ariokarpusům (zatím u A.retusus, A.trigonus), ta však vyžaduje několikaletou trpělivost a není ověřeno, zda je možno ji úspěšně aplikovat u dalších druhů ariokarpusů.

 

Poznámky
Poprvé se jméno A.macdowellii objevilo v katalogu německé firmy Haage a Schmidt v roce 1908. Pravděpodobně se nespleteme, když budeme za zdroj nabídky považovat právě Macdowella. Opět jen jméno použil v roce 1941 Marshall s tím, že jde o obchodní název malé formy A.kotschoubeyanus. Teprve v roce 1948 uveřejnil popis C.Backeberg. Pochybnosti o validitě jeho popisu, které se vyskytly v šedesátých letech, jsou neopodstatněné - Backeberg ocenil odchylku od typové formy v úrovni subspecie a v souladu s pravidly botanického kódu tehdejší doby ji též latinsky popsal (herbářový holotyp nebyl v té době vyžadován). Do dnešní podoby pak taxon klasifikoval H.Krainz. Bohužel, list z jeho Atlasu kaktusů Die Kakteen není datován, kombinace však musela být provedena před rokem 1961, protože ji uvádí C.Backeberg v Die Cactaceae (1961).
Domorodý název pro rostliny druhu A.kotschoubeyanus je pezuňa de venado nebo pata de venado.

 

Literatura
Anderson E.F., A revision of Ariocarpus (Cactaceae), Cact. Succ. J. (US), 37: 39-49, 1965
Anderson E.F., Montes A., Taylor N.P., Threatened Cacti of Mexiko, p. 20-21, 1994
Backeberg C., Die Cactaceae, 5: 3060-3075, 1961
Bouma M., Příspěvek k pěstování rodu Ariocarpus generativním způsobem, Aztekia, 4/4: 6-11, 1981
Hansen P., Bewurzelung von Ariocarpus Warzen, Kakt. und and. Sukk., 47: 125-126, 1996
Lux A., Staník R., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch., Kaktusy-Sukulenty, 4: 34-36, 1983
Neuendecker T., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. und seine Formen, Kakt. und Sukk., 25: 128-131, 1974
Říha J., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. var.elephantidens Skarupke, Atlas kaktusů, 1: 2, 1986
Šedivý V., Rod Ariocarpus Scheidw., Atlas kaktusů, 6: 91, příloha
Šedivý V., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. var. albiflorus Backeb., Atlas kaktusů, 7: 3, 1992
Šedivý V., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch. var. kotschoubeyanus, Atlas kaktusů, 7: 4, 1992
Verduzco J., Zachar M., Ariocarpus kotschoubeyanus (Lem.) K.Sch., Cactaceae etc., 3: 74-76, 1992

 

Autoři
Text: V.Šedivý
Foto: J. Bušek ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a jedna