Název
REBUTIA MARGARETHAE Rausch
 

Taxon
Rebutia margarethae Rausch, Kakt. und and. Sukk., 23: 4-5, 1972
Weingartia margarethae (Rausch) F.Brandt, Kakt. und Orchid. Rundschau, 6: 102, 1981
Druh byl pojmenován a popsán na počest manželky W.Rausche, paní Margareth Rausch, která se trpělivě starala o sbírku rostlin v době, kdy její majitel cestoval po Americe.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, zploštěle polokulovitý, asi 40 mm dlouhý a 60 mm široký, s výrazným řepovitým asi 20 mm silným kořenem. Pokožka jasně zelená s odstínem bronzové až fialově-hnědavé barvy, žeber 15-17, spirálovitých, rozpadlých do protáhlých, až 10 mm dlouhých zaoblených hrbolců. Areola protáhle oválná, až 3 mm dlouhá, s bílou plstí. Středové trny často chybějí, někdy 1, až 30 mm dlouhý, odstávající, mírně zahnutý, žlutohnědý až hnědý, se světlejší bází, okrajové trny v počtu 7-11 pravidelně rozprostřené, mírně přitisklé, asi 15-20 mm dlouhé, štětinovitě jehlovité.
Květ
nálevkovitý, ze spodních areol rašící, až 40 mm dlouhý a 35 mm široký, okvětní lístky široce kopinaté, špičaté, celokrajné, jasně červené (ale i oranžové až jasně žluté), vždy se světlejší bází; trubka světlá, semeník kulovitý, žlutavě nazelenalý, tyčinky bělavé až nažloutlé, prašníky žluté, blizna bělavě žlutá.
Plod
kulovitý s několika hnědavými šupinami, blanitý, brzy se rozpadající.
Semena
čepicovitá, asi 1,3 mm dlouhá a 1 mm široká, s výrazným světlým hilem, testa černá, lesklá.

 

Variety
Proměnlivost původního materiálu nelze zjistit, zachoval se jen malý vzorek, který je zřejmě homogenní.

 

Výskyt
Výskyt byl udán v malé oblasti v provincii Salta (Argentina), v okolí města Santa Victoria, v nadmořské výšce 3500 m nedaleko hranic s Bolívií. Tento literární údaj byl vícekrát ověřen několika sběrateli a cestovateli, kteří dovezli rostliny z několika nalezišť.

 

Pěstování
Vzhledem k vzácnosti se R.margarethae dodnes často roubuje. Na běžných podnožích dospívá většinou již druhým rokem, kdy ve velikosti asi 1-2 cm začíná kvést. Roubovanci tvoří také odnože, s čímž se u pravokořenných jedinců setkáme jen zřídka. Dužnaté řepovité kořeny jsou citlivější než u jiných druhů Rebutia či Sulcorebutia, ve vhodném silně propustném substrátu však nečiní větších potíží. Semena vznikají jen po opylení cizím pylem, jejich životnost není dlouhá, klíčí nejlépe do stáří jednoho roku. Doporučuji množit výsevem semen, protože tak lze získat celou škálu barev květů, které patří mezi nejkrásnější, s jasnými svítivými a lesklými tóny. Doporučuji také pravidelnou kontrolu během zimních měsíců, neboť patří k prvním rostlinám ve sbírce, kterou napadají svilušky (červený pavouček).
Na snímku R.Šubíka je rostlina (roubovaná), sbíraná v roce 1985 K.Knížetem na bolívijské straně bolívijsko-argentinské hranice.

 

Poznámky
R.margarethae je od samého počátku zavedení do kultury zajímavá. Nepochybně se jedná o rostlinu, která je příbuzná bolívijským druhům, které patří k přechodným taxonům mezi rody Rebutia, Sulcorebutia a Weingartia. Má Výrazně protáhlé hrbolce i areoly, květy ovšem spíše připomínají typické u rodu Rebutia. Většina těchto zástupců pochází z Bolívie. Potřeba ověřit naleziště vedla v minulých letech k získání rostlin ze severní Argentiny z hranic s Bolívií a dokonce z míst několik kilometrů severně od hranic, tj. v Bolívii. Mohli jsme porovnat sběr K.Knížete a v posledních letech i sběry E.Kirschneka z Mnichova. Konečně se rozšířily i rostliny chované desetiletí v kultivaci, vypěstované ze semen samotného objevitele a autora druhu W.Rausche. Většina z nich je příznačná jasně červenými, poměrně velkými květy se světlejší bází, ovšem nejsou vzácné výjimky s méně intenzivně zbarveným okvětím. Oranžové i žlutě kvetoucí exempláře se shodují s typickými jedinci ve stavbě stonku, lze pozorovat i bronzový nádech pokožky na slunci. Nikdy však nebyly na květech pozorovány karmínové a fialové barevné odstíny, jako je tomu u podobných taxonů, které jsou rozšířeny podstatně severněji (např. Sulcorebutia purpurea, S.caracarensis.

 

Literatura
Donald J.D., Členění rodu Rebutia, ZO ČZS Chrudim, p. 78, 1989

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina (roubovaná), sbíraná v roce 1985 K.Knížetem na bolívijské straně bolívijsko-argentinské hranice.
Text: Jan Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a pet