Taxon
Matucana aureiflora Ritter, Kakteen und and. Sukkulenten, 16: 229, 1965
Submatucana aureiflora (Ritt.) Backeb., Das Kakteenlexikon, p. 459, 1966
Borzicactus aureiflorus (Ritt.) Don., Cact. Succ. J., 26: 10, 1971
Matucana aureiflora var. elata n. n.
Submatucana aureiflora var. elata n. n.
Submatucana aureiflora var. incaica n. n.
Matucana incaica n. n.
Oroya incaica n. n. var. aureiflora n. n.
Zvolené druhové jméno vystihuje barvu květu, protože znamená "se zlatožlutým květem".

Popis
Tělo
stonek polokulovitý, leskle tmavě šedozelené barvy, až 130 mm široký, žebra 11-27, vysoká 3-7 mm, velmi tupá, hrbolovitá; areoly s bílou vlnou, 5-8 mm dlouhé, asi 2 mm široké. Trny směrem dolů černé až červenohnědé, směrem nahoru většinou žluté nebo žlutohnědé; okrajové trny hřebínkovité, většinou 4-6 na každou stranu; středové trny jen na starších rostlinách, 1-4, rovné nebo prohnuté, 12-25 mm dlouhé.
Květy
široce rozevřené, 30-45 mm dlouhé a široké; okvětní lístky zlatožluté, vnější více červenohnědé se zlatožlutým okrajem; nitky směrem dolů bledě žluté, směrem nahoru bledě růžové; prašníky bledě růžové; čnělka dole světle žlutá, nahoře barvy okvětních lístků; blizna bledě žlutá až bledě zelená.
Plod
asi 14 mm dlouhý, 10 mm široký, purpurový, dole hnědozelený.
Semeno
černé, 2 mm dlouhé, 1,3 mm široké, 1 mm tlusté, s velmi jemnými a zploštělými hrbolky.

Variety
V nabídkových seznamech Laua a Knížete se objevila dvě jména variet -
var. elata
var. incaica.
Odlišnosti oproti Matucana aureiflora nejsou příliš výrazné, a tak bude vhodnější i tato jména řadit k nominátní varietě jako synonyma.

Výskyt
Typová lokalita je v severním Peru, u Baňos del Inca, poblíž Cajamarca, ve výšce 2700 až 3000 m n. m.

Pěstování
Druh pochází z vysokohorské oblasti, kde je vystaven intenzivnímu slunečnímu záření. Proto potřebuje také ve sbírkách hodně světla při současném dostatku čerstvého vzduchu. Ve skleníku mu dopřejeme místo někde pod sklem, kde ale dochází také k pohybu vzduchu. Velice vhodná je rovněž volná kultura, při které je zajištěn dostatečný přívod čerstvého vzduchu a střídání denních a nočních teplot. Na jaře mohou rostliny vlivem předčasné zálivky přerušit vývoj poupat. Pokud se tak nestane, květy se otevírají buď časně ráno nebo večer a zůstávají otevřeny po celou dobu kvetení. Matucana aureiflora může kvést nejen na jaře, ale také na podzim. Pro přezimování je vhodná teplota kolem 8°C.

Poznámky
Pro tento druh ustavil Ritter vlastní podrod Incaia. Důvodem k tomu byla zvláštní stavba květu a jeho barva. Všechny matukány mají jeden typ květu, který je uzpůsoben k opylování kolibříky. Květní trubka je úzká a stavba květu je taková, aby opylení kolibříkům usnadnila. Také barva je uzpůsobena pro kolibříky, je červená v nejrůznějších tónech. Ale stavba květu Matucana aureiflora a jeho barva jsou uzpůsobeny pro opylování včelou. Ritter se domníval, že druh představuje další vývojový stupeň rodu Matucana.

Literatura
Bregman R., The Genus Matucana, p. 58-60, 1996
Heyer W., Matucana aureiflora Ritter, Kakt. und and. Sukk., 42: příl. 19, 1991
Klikar J., Matucana aureiflora Ritt., Kaktusy, 28: 37-39, 1992
Polz F., Matucana aureiflora Ritter, Kakt. und and. Sukk., 41: příl. 18, 1990
Ritter F., Kakt. in Südamerika, 4: 1508-1510, 1981
Říha J., Šubík R., Matucana aureiflora Ritt., Kaktusy 82, 18: 26-28, 1982
Stringl F., Sind Matucana wirklich faule Blüher?, Kakt. und and. Sukk., 31: 257, 1980

Autoři
Text a foto: S.Stuchlík.