Název MAMMILLARIA VIESCENSIS Rogozinsky et Appenzeller |   Taxon Mammillaria viescensis Rogozinsky et Appenzeller, Mitteilungsbl. AfM, 13: 152, 1989 Druh dostal jméno podle svého naleziště - roste poblíž obce Viesca v Mexiku. |   Popis Tělo stonek častěji jednotlivý, ploše kulovitý, kolem 30-40 mm široký a až 30 mm vysoký, trny hustě zakrytý, kořeny bílorůžové, masité, rozvětvené. Bradavky cylindrické, v průřezu kruhovité, živě zelené; axily holé, areoly poněkud vpadlé, kruhovité až oválné. Okrajové trny početné, 3-8 mm dlouhé, v počtu až 80, ve 2 až 3 sériích, skelně bílé, na bázi žlutohnědé; středové trny 1-4, zpravidla všechny háčkovité, někdy i rovné, poněkud silnější než okrajové, 10-12 mm dlouhé, trochu drsné, skelně bílé, ke špičce žlutohnědé, háček červenohnědý. Květy vyrůstají v blízkosti temene, kolem 15 mm široké i dlouhé, bílé krémové až narůžovělé, s tmavším proužkem na nestejně dlouhých okvětních lístcích. Plod válcovitý, červený, dozrávající asi 4 měsíce po odkvětu. Semeno černohnědé, asi 1 mm velké. |   Variety Variety nebyly popsány, proměnlivost uvnitř druhu se omezuje jen na nepodstatné rozdíly v délce a počtu trnů či v zabarvení květu. |   Výskyt Mammillaria viescensis pochází z blízkosti Amparo (La Pena) v pohoří Sierra Zavaleta, východně od Viesca, kde ve výšce 1200 m n.m. roste v trhlinách vápencových skal. Společně tu roste další sukulentní flóra, jmenujme alespoň Lophophora williamsii var., Mammillaria grusonii, Coryphantha (Lepidocoryphantha) runyonii, Echinocereus stramineus, Echinocactus horizonthalonius, Astrophytum myriostigma, Escobaria sp., Hamatocactus hamatacanthus, Thelocactus bicolor var. bolansis, Opuntia herrfeldtii, O.imbricata, O.leptocaulis, Agave lechuguilla, Agave sp., Yucca thompsoniana. Nejnižší teploty na nalezišti se pohybují kolem 13°C, nejvyšší teploty se pohybují kolem 40°C. |   Pěstování Při zachování běžných pravidel není nutno považovat M.viescensis za pěstitelsky náročnou. Snáší chladnější zimování s teplotou kolem 10°C, vyžaduje přestávku za letních veder, opatrnou zálivku, ne příliš častou, dostatek slunce a horka. Tak dosáhneme také přijatelně vzhledných rostlin, které v kultuře často dosahují dvojnásobných velikostí, než je známe z přírody. Obrázek ve vlastní sbírce pořídil: Pavel Pavlíček. |   Poznámky Tento druh byl popsán teprve nedávno, přesto však je pod jménem Mammillaria viescensis, ale také jako M.chica ve sbírkách pěstován už od sedmdesátých let. Donedávna byla obě jména považována za synonymní. Přitom se jedná o dva rozdílné taxony. M.chica z okruhu M.gasseriana, je podle Rogozinského jen forma patřící k M.lasiacantha z malé série Lasiacanthae. M.viescensis patří do velké série Stylothelae. Rostliny mají lokality velmi blízko od sebe ale vzájemně se nemísí. Trochu zmatku bylo do věci vneseno i omylem pana Reppenhagena, který v prvním vydání své monografie Die Gattung Mammillaria (1987) použil fotografii M.viescensis a k ní přidal popis a jméno M.chica. Reppenhagen svůj omyl přiznal a omluvil se ve stejném vydání časopisu AfM, ve kterém Rogozinsky publikoval platný popis M.viescensis. Přestože se jedná o velmi známou mamilárii, v literatuře se o ní mnoho nedočtete. První zmínku nalezneme v katalogu pana De Herdta z r. 1968 (M.chica n.n.) a z roku 1972 (M.viescensis n.n.) |   Literatura Feiler W., Mitteilungsbl. AfM, 84: 3, 1979 Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria Monographie, 1: 194-195, 1991 Říha J., Komplex Mammillaria lasiacantha, Kaktusy 73, 9: 75-80, 1973 |   Autoři Text napsali: Pavel Pavlíček a Josef Moučka. |
| |