Taxon
Mammillaria polyedra Martius, Nov. Act. Nat. Cur., 16: 326, 1832
Mammillaria villifera Otto ex Pfeiffer, Enum. Cact., p. 18, 1837
Mammillaria polytricha Salm-Dyck, Allg. Gartenzeitung, 10: 289, 1842
Pojmenování podle hranatých bradavek tvaru čtyřbokého jehlanu.

Popis
Tělo
stonek zprvu kulovitý, z boku odnožující, později trsovitý a tvořící velké skupiny, jednotlivé stonky 70-180 mm vysoké a 60-120 mm široké; temeno zaoblené, kryté vlnou a trny. Bradavky široce od sebe oddálené, tuhé, čtyřboké, se zřetelnými hranami a ploškami, 12-15 mm široké, světle zelené; axily se žlutavou vlnou a jemnými chlupy; areoly šikmo dolů skloněné, asi 3 mm velké, se žlutavou plstí. Trny pouze středové, v počtu 4-5, jehlovité, 5-25 mm dlouhé, horní nejdelší, přímé nebo zakřivené, hladké, na průřezu okrouhlé až hranaté, sklovitě žluté s hnědým hrotem, mladé trny tmavší.
Květy
ve věnečku kolem temene, zvonkovité, 16-18 mm dlouhé, 12-15 mm široké, žlutavě hnědé až růžové; vnější okvětní lístky kopinaté, 7-8 mm dlouhé, 2 mm široké, zoubkované až třásnité s dlouhou hnědou špičkou, hnědé nebo červenohnědé, se světlým okrajem, čnělka 11-12 mm dlouhá, bílá, 5-7 bliznových laloků, 1,5 mm dlouhých, zelenavě žlutých; nitky bílé, prašníky světle žluté.
Plod
kyjovitý, s přetrvávajícím zbytkem okvětí, 10-20 mm dlouhý, 4-6 mm široký, purpurově červený, lesklý.
Semena
světle hnědá až šedohnědá, kapkovitého tvaru, 0,9 mm dlouhá a 0,8 mm široká, testa síťovaná, jamkovitá, hilum malé, okrouhlé nebo podlouhlé, subbasální.

Variety
Variety jsou uváděny, ale bez řádného popisu.

Výskyt
V původním popisu udáno jenom Mexiko, poblíž Oaxaca, Forster udává Zimapan a Ixmiquilpan, což je zřejmý omyl. Reppenhagen a řada jiných ji našli severně od Oaxaca de Juarez, kde roste až po hranici států Puebla a Guerrero v nadmořské výšce 1200-1400 m, na vápencích a slepencích.

Pěstování
Mammillaria polyedra je v našich sbírkách dosti vzácná. Pěstování je bez potíží ve standardní zemině. Snese plné slunce i polostín. V zimě po seschnutí snáší i teploty pod 10°C. Zálivka raději mírná, přelití nesnáší. Semeny se množí snadno a semenáče dobře rostou. Kvete ve velikosti asi 60 mm.

Poznámky
Prvně sbíral Mammillaria polyedra Karwinski u města Oaxaca asi v roce 1832, Backeberg, Pilbeam, Hunt i další udávají štětiny v axilách. Jde o nesnadno odlišitelnou rostlinu od
M.mystax,
M.carnea
a dalších druhů, které mají též hranaté bradavky, stejně zbarvené květy a všechny pocházejí z jižního Mexika (státy Oaxaca a Guerrero). V rodu patří do sekce Mammillaria a řady Polyedrae, jejíž je typovým druhem.

Literatura
Forster C.F., Handbuch der Cacteenkunde, p. 228, 1846
Hunt D.R., Mammillaria names in current usage, Journ. Mamm. Soc., 13: 54, 1973
Hunt D.R., A new review of Mammillaria names, Bradleya, p. 51, 1986
Mottram R., Mammillaria names, p. 69, 1980
Pilbeam J., Mammillaria. A collector's guide, p. 111, 1985
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria. Monographie, 2: 774-775, 1992
Rogozinski H., Altes und Neues I. M.polyedra, carnea, conzattii, Mitteilungsblatt des Arbeitskreises der Mammillarienfreunde, 13: 96, 136, 1989
Schumann K., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 592, 1899

Autoři
Text: Rudolf Dufek.
Foto: Miroslav Veverka.