Název
FRAILEA COLOMBIANA (Werd.) Backeb.
 

Taxon
Frailea colombiana (Werdermann) Backeberg in Backeberg et Knuth, Kaktus-ABC, p. 248, 1935
Echinocactus colombianaus Werd., Notizbl. Bot. Gart. und Mus. Bd. 11/104: 271-273, 1931
Druhové jméno colombianus v překladu znamená kolumbijský (pocházející z Kolumbie).

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý nebo odspodu odnožující, často tvořící ploché polštáře, kulovitý až vejčitý, až 4 cm široký, matně listově zelený; temeno hluboce vpadlé, zakryté světle žlutě zelenavými až nahnědlými trny. Žeber asi 17 až 18, zcela plochá a téměř po celé délce rozdělené na bradavky s nepravidelně šestihrannou bází; areoly oválné, zpočátku slabě porostlé nahnědlou plstí, později holé. Trnů 15-25. okrajové a středové trny od sebe nesnadno rozlišitelné; okrajové trny v počtu 15-20, nepravidelně rozložené, 3-4 mm dlouhé, nažloutlé, s hnědými hrotem, při bázi tmavší, později šedobílé, štětinovitě ohebné; středové trny v počtu 2-5, nepravidelně postavené, o něco silnější než okrajové, spodní až 6 mm dlouhý a poněkud dolů ohnutý.
Květy
vyrůstající z mladých areol na temeni, asi 25 mm dlouhé, asi 20-25 mm široké; květní lůžko bledě žluté, asi 5 mm silné, stejně jako trubka porostlé šupinami; mezi šupinami vyrůstá hustá šedobílá vlna a 2-3 světle nebo tmavě hnědé, až 10 mm dlouhé nebo i delší štětiny; vnější okvětní lístky lopatkovité, bledě hnědé, ke hrotu více olivově zelenohnědé, často s načervenalým nádechem, vnitřní okvětní lístky asi 18-20 mm dlouhé, lopatkovité, čistě žluté nebo s nepatrným nazelenalým třpytem, celistvý okraj je jen na konci občas zoubkovaný, protažený do jemné špičky; nitky nažloutlé, u paty světlejší, prašníky bledě žluté; čnělka u paty bělavá, výše nažloutlá; blizna s asi 7 laloky, přečnívá prašníky, kratší než květní obal, bledě žlutá.
Semena
asi 1 mm dlouhá, nepravidelně hruškovitá, s krátkým protáhlým hilem a lesklou hnědou testou.

 

Variety
Žádná varieta ani forma nebyla popsána. Rostlina je velmi podobná některým formám Frailea pumila, ty však pocházejí z oblasti Uruguaye a Rio Grande do Sul.

 

Výskyt
Kolumbie, oblast Lobo Guerrero na štěrkovité říční nivě. Rostlina měla být sbírána v údolí řeky Rio Dagua u železniční trati z Cali do Buenaventura, na štěrkovité říční nivě v nadmořské výšce 1500-1800 m. Území Dagua-Lobo Guerrero je suchým ostrůvkem uprostřed tropické- džungle, ležícím na západním svahu Cordillera Occidental ve výšce asi 1200 m nad mořem a měřícím několik čtverečních kilometrů. Je to území s výskytem několika endemických druhů kaktusů: Opuntia Bella Br. et R., Opuntia pittieri Br. et R. a několik dalších.

 

Pěstování
Pěstování Frailea colombiana je stejně snadné, jako u dalších rostlin rodu. Je třeba dodržet jen několik základních podmínek, při kterých fraileje zdárně vegetují. Pěstování v polostínu, dostatečná zálivka na jaře a v létě. Na podzim mlžení a rosení. Propustný substrát s mírně kyselou reakcí. Přezimování okolo 10°C, světlo není nutné. Roubovat není třeba, rostliny pak dorůstají do netypických rozměrů a tvarů.

 

Poznámky
Frailea colombiana byla nalezena v roce 1930 paní E.Dryander, která v Kolumbii sbírala rostliny pro herbář musea v Berlíně-Dahlenu.
Sám autor popisu Werdermann přijal informaci o místě nálezu s největší nedůvěrou. Také s ohledem ke značné podobnosti k Frailea pumila si nebyl jist oprávněností nového druhu.
Frailea colombiana byla na typovém nalezišti opakovaně hledána např. P.Hutchinsonem či M.Cárdenasem, bohužel s negativním výsledkem. Objevila se řada úvah o možném omylu prof. Werdermanna - v té době, studoval i sběry z Paraguaye a nabízí se možnost záměny lokalit či popisek s údaji o nalezišti. Bylo uvažováno též o úmyslném mylném udání místa nálezu již sběratelkou rostliny. Nic z toho však nebylo potvrzeno ani vyvráceno. Není vyloučeno ani to, že nálezce objevil místo s výskytem zplanělých rostlin ze zahrad, kam ji přenesli misionáři.

 

Literatura
Cárdenas M., Cactáceas y Succulentas Mexicanas, 12:54, 1967
Cárdenas M., The National Cactus and Succulent Journal, 6: 8-9, 1951
Eggli U., Cact. Succ. J. (U.S), 54: 259-260, 1982
Eggli U., Internoto, 12: 11-13, 1991
Werdermann E., Monatsschrift der DKG, p. 1-6, 1932

 

Autoři
Text: Lubomír Berka.
Foto: Miroslav Veverka ve vlastní sbírce.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a sest