Název
ECHINOCEREUS PARKERI N.P.Taylor var. GONZALEZII N.P.Taylor
 

Taxon
Echinocereus parkeri N.P.Taylor var. gonzalezii N.P.Taylor, Bradleya, 6: 73-74, 1988
Druh byl pojmenován po anglickém sběrateli a pěstiteli D.Parkerovi, varieta nese jméno po R.Gozalez, který provázel N.P.Taylora.

 

Popis
Tělo
trsovitá až polštářovitá rostlina s poléhavými stonky; jednotlivé stonky válcovité, k temeni zúžené, odnože vznikají u báze, často i pod úrovní terénu, dlouhé až 150 mm a široké asi 45 mm; pokožka jasně světle zelená; žeber 6-10, u báze 8-30 mm širokých mírně hrbolatých; areoly od sebe 9-12 mm vzdáleny, kruhovité, asi 3 mm široké, s krátkou bílou plstí. Okrajových trnů 10-14, paprskovitě rozložených, jemných, až 12 mm dlouhých, sklovitě, s krátkou bílou plstí. Okrajových trnů 10-14, paprskovitě rozložených, jemných, až 12 mm dlouhých, sklovitě bílých. Středové trny v počtu 3-5, přímé, jehlovité, asi 30-55 mm dlouhé, zprvu žlutavé s tmavšími hroty, zejména horní 1-2, později sklovitě bílé, vzácněji žlutavé s tmavšími hroty, dolní vždy nejdelší.
Květy
nálevkovité, 40-55 mm široké a 45-60 mm dlouhé, karmínově růžové až fialově červené, většinou se světlejším jícnem; lůžko květní až 27 mm dlouhé; okvětní lístky kopinaté, nejdelší až 32 mm dlouhé a 8 mm široké, špičaté až zašpičatělé; blizna světle zelená.
Plod
kulovitý, asi 20 mm velký, zelený nebo s načervenalým nádechem, s jemnými, sklovitě bílými štětinovitými trny, dužina bílá.
Semena
poměrně velká, 1,6-2,2 mm s černou testou.

 

Variety
Současně byly popsány dvě variety, tj. vedle nominátní -
var. parkeri tvořící hustější trsy silnějších stonků, ještě
var. gonzalezii se slabšími rozkladitějšími stonky. Bez podrobnějších údajů byla autorem zmíněna i další, dosud nepopsaná varieta.

 

Výskyt
Varieta gonzalezii je rozšířena na pomezí států Tamaulipas, Nuevo León a San Luis Potosí v Mexiku, kde roste v horských oblastech Sierra Madre Oriental. Vyskytuje se v lesních společenstvech v nadmořských výškách 1700-2500 m. Roste na skalnatých podkladech, plotnách a útesech, kde ji nehrozí konkurence listnatých rostlin. Známé jsou lokality Dulces Nombres (NL.), Miquihuana a Palmillas (Tam.) a La Bonita a Charcas (SLP).

 

Pěstování
Vzhledem k původu v horských lesích dobře roste v našich podmínkách. Prospívá při pravidelné zálivce v době vegetace, snáší však i dlouhodobé proschnutí. Vyhovuje běžný substrát. Přezimování v suchu při teplotách 0-10°C, nejlépe na světle. Kvete již v malé velikosti, obdobím kvetení je konec jara. Silně odnožuje a brzy tvoří husté polštářovité trsy. Množí se nejsnadněji vegetativně řízkováním, resp. oddělením odnoží. Jde o dekorativní kaktus využitelný i v komerčním pěstování.
Na snímku R.Šubíka je semenáč vypěstovaný ze semen sbíraných u Dulces Nombres (L 1375).

 

Poznámky
Druh E.parkeri je původní v horách v lesních společenstvech a současně i na středomexické náhorní plošině v polopouštních formacích. Horské populace, tj. rostliny z vlhčích podmínek jsou vymezeny jako varieta gonzalezii. Navržené schéma však není příliš přesvědčivé. Var. gonzalezii roste na mnoha místech, známé jsou u nás populace od Dulces Nombres a Rayones. Výrazně se liší od populace na středomexické náhorní plošině. Další komplikací je, že podobné rostliny byly známy již dříve pod jménem E.barcena. Jejich popis ovšem není dostatečný. Nejblíže příbuznými druhy jsou E.rayonesensis a E.longisetus.

 

Literatura
Říha J., Echinocereus parkeri N.P.Taylor - proměnlivý druh severního Mexika, Kaktusy, 26: 47-48, 1990
Taylor N.P., Supplementary notes on Mexican Echinocereus (1), Bradleya, 6: 65-84, 1988

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je semenáč vypěstovaný ze semen sbíraných u Dulces Nombres (L 1375).
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a devet