Název
DISCOCACTUS SUBVIRIDIGRISEUS Buin. et Bred.
 

Taxon
Discocactus subviridigriseus Buining et Brederoo, The genus Discocactus, p. 115-122, 1976
Jméno duhu je odvozeno od barvy pokožky, subviridigriseus - světle zelený šedý.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, ploše kulovitý, až 180 mm široký, bez cefália kolem 70 mm vysoký, od úrovně terénu ke kořenům kónický, kónická část se zbytky starých areol, v nejužším místě ukončená několika mrkvovitými kořeny; stonek mírně odnožující, tvořící malé trsy s nepříliš početnými stonky. Cephalium až 35 mm široké a asi 10 mm vysoké, s bílou vlnou a několika hnědými až tmavohnědými štětinami roztroušenými po obvodě cefália. Žeber 13-15, u báze až 35 mm široká, v okolí areoly široká a tupá, nerozdělená do ohraničených hrbolců, propojení mezi areolami ostré, brázdy mezi žebry zvlněné; areoly vejcovitého tvaru, 10 mm dlouhé a 8 mm široké, mladé areoly kryté bělavě krémovou vlnou, později šednou a nakonec olysají, asi 20 mm od sebe vzdálené, v nadzemní části 3 areoly na žebru. Trny zpočátku světlejší barvy, později hnědé, šedé až tmavošedé, zploštělé, silně neohebné, u báze až 25 mm silné, ve stáří podélně šupinaté nebo mírně drsné, všechny více méně k tělu zatočené; okrajové trny 5 (-7), jeden asi 35 mm dlouhý směřuje dolů, výše jeden pár trnů dlouhých do 35 mm, dolů a do strany směřující, nahoře další pár trnů, do 25 mm dlouhé, do strany a nahoru směřující. Někdy navíc nahoře ještě jeden pár; na vrcholu areoly někdy 1-3 sekundární trny, až 10 mm dlouhé, někdy velmi zvlněné; středové trny chybějí.
Květy
poupě zelené, květy štíhlé, nálevkovité, až 70 mm dlouhé, 30-35 mm široké, holé, bílé; květní lůžko mírně nálevkovité, 40-65 mm dlouhé, 7 mm široké, odspodu několik šupinek, nejširší přibližně v polovině květní trubky, směrem nahoru jsou delší a až 14 mm široké, elipsovité, krémově bílé až světle zelené; venkovní okvětní lístky lopatkovité, 14 až 19 mm dlouhé, 7-8 mm široké, zvenku zelené, z vnitřku bílé; vnitřní okvětní plátky lopatkovité, 8-13 mm dlouhé, asi 7 mm široké, na vrcholu mírně zoubkované, bílé; prašníky až 2 mm dlouhé, žluté, čnělka asi 32 mm dlouhá, bílá, blizna s 8 laloky, dosahuje asi do poloviny výšky tyčinek, někdy i výše.
Plod
kyjovitý, 25 mm dlouhý, na vrcholu 8-10 mm široký, bílý.
Semeno
čepicovité, 1,2-1,5 mm široké, 1,5-1,7 mm široké, testa lesklá, černá, se široce rozloženými hrboly, směrem k okraji hila k sobě více natlačenými.

 

Variety
Variety a formy popsány nebyly, variabilita uvnitř druhu se omezuje na nepodstatné odlišnosti, např. v délce, zakřivenosti či počtu trnů v areole.

 

Výskyt
Discocactus subviridigriseus roste západně od Juazeiro v brazilském státu Bahia. Nadmořská výška nalezišť je kolem 370 m. Terén lokalit je rovinatý a štěrkovitý, s písečným až jílovitým substrátem. Společně roste více druhů trsnatých travin, několik druhů akácií a kokosových palem. Další lokality byly zaznamenány i východně od Juazeiro. Buining a Horst objevil tento taxon koncem června 1974. Stejné rostliny našli i jižně od řeky Rio Sao Francisco u Sobradinho a jižně od Sento Sé, což je východně od téže řeky. Celá oblast jižně a částečně i východně od uvedené řeky se měla proměnit na obrovskou přehradní nádrž.

 

Pěstování
Tak jako jiné diskokaktusy, ani popisovaný druh nesnáší chladné teploty. V létě rostlinám popřejeme co nejvíce tepla a mírné zastínění, které mají i v přírodě, kde rostou ve stínu řídkých trav a akácií. Není třeba je však natrvalo izolovat od přímého slunečního osvitu, zejména na sklonku léta a na podzim, kdy jsou již rostliny světlu dostatečně přivyklé.

 

Poznámky
D.subviridigriseus zřejmě představuje přechodový taxon mezi skupinou D.zehntneri (D.araneispinus, D.albispinus, D.boomeanus) a skupinou D.heptacanthus. Tyto skupiny zahrnují rostliny rozšířené v severní Bahii, v povodí řeky Rio San Francisco.
Holotyp je uložen v herbáři v Utrechtu pod č. H 438.

 

Literatura
Buining A.F.H., The genus Discocactus, p. 115-122, 1976
Říha J., Přehled druhů rodu Discocactus Pfeiff., Kaktusy 19, 4: 75-80, 1983

 

Autoři
Text a foto: Roman Staník ve sbírce Ĺ.Vlasáka ve Svatém Juru.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím ctyri a jedna