Název
COPIAPOA KRAINZIANA Ritt. var. KRAINZIANA
 

Taxon
Copiapoa krainziana Ritter, Taxon, 12: 30, 1963
Druhové jméno bylo zvoleno na počest Hanse Krainze, význačného znalce kaktusů a vedoucího městské sbírky sukulentů v Curychu.

 

Popis
Tělo
stonek nazelenale světle šedý, kulovitý, odspodu silně odnožující, tvořící velké husté trsy až přes 1 m vysoké a široké, bez řepovitých kořenů; jednotlivé stonky 60-120 mm široké, s vnořeným otrněným plstnatým temenem. Žebra v počtu 13-24, rovná asi 15 mm vysoká, v průřezu trojúhelníkovitá, areoly s šedou plstí, okrouhlé, 5-6 mm široké, vyvýšené. Trny odstávající, jehlovitě tenké, rovné nebo častěji zahnuté a zkadeřené, měkké, bílé nebo šedé, řidčeji až skoro černé, s bélou bází, šednoucí; okrajové trny tenčí a zkadeřenější, v počtu asi 10-12, asi 10-20 mm dlouhé; střední o něco tlustší, stejné barvy, až 20, dlouhé 20-30 mm.
Květ
nálevkovitý, 25-35 mm dlouhý, otevřený, skoro stejně široký, v noci se uzavírající, vonný, lůžko květní s úzkými načervenalými šupinami; tyčinky světle žluté, prašníky zlatě až citrónově žluté; čnělka světle žlutá, až 22 mm dlouhá, zakončená bliznou se 7-9 laloky blizny; okvětní plátky světle žluté, vnější s červeně nahnědlými konci, až 16 mm dlouhé a 7 mm široké, kopinaté, konce zaokrouhlené.
Plod
bělavý až růžový, asi 10 mm dlouhý.
Semeno
1,6 mm dlouhé, 1,3 mm široké, na hřbetu klenuté, testa černá.

 

Variety
F.Ritter popsal varietu
var. scopulina (FR 209), která vytváří méně odnoží, stonky jsou vyšší a až 200 mm široké, trny rovné, šedé až tmavě hnědé i černé, silnější. Její autor uvádí, že
var. scopulina přechází v přírodě zcela plynule k
var. krainziana. Samostatnost variety Ritter zdůvodňuje tím, že na rostlinách nedochází ke spontánnímu míšení znaků, což prokázal i v kultuře pěstováním čistých linií při kontrole vzájemného opylení.

 

Výskyt
Druh je rozšířen severně od Taltal v Chile, v nejvyšším pobřežním hřebenem hor, na poměrně malé lokalitě. C.krainziana byla nalezena v roce 1954 a popsána v roce 1963. Semena jsou nabízena pod označením
FR 210.
Kníže nabízí semena pod číslem
KK 185.

 

Pěstování
Copiapoa krainziana v kultuře roste docela dobře na vlastních kořenech, i když častěji se v našich sbírkách vyskytuje roubovaná. V Evropě kvete spíše výjimečně. Ch.Graham, význačný anglický pěstitel, publikoval v Cact. Succ. J. (GB) zjištění, že v Británii dosud nevykvetla. Tuto skutečnost potvrzuje i to, že semena nenabízejí ani renomované firmy. Květ je samosprašný, rostlina na obrázku měla v plodu 12 klíčivých semen. Přes obtížný způsob generativního množení je Copiapoa krainziana ve sbírkách poměrně hojná. Ochotně odnožuje, takže reprodukce je zajištěna zakořeňováním, nebo naroubováním odnoží. Pokud jde o pěstování v kultuře, v zásadě se shoduje s pěstováním ostatních čilských rostlin. Z jara a na podzim je výrazné období růstu a v tu dobu toleruje vydatnou zálivku. V létě upadá do letní stagnace, kdy je nutno se zálivkou přestat. V zimě při teplotách nad 10°C má tendenci k nežádoucímu růstu, který způsobuje deformace temene rostliny. Asi všem kopiapoím se daří v dobře větraných sklenících a pařeništích.
Rostlinu vypěstoval, vyfotografoval a textem doprovodil Jaromír Baborák.

 

Poznámky
Obšírnou zprávu o stavu C.krainziana na přírodním stanovišti podal K.Kníže, který lokalitu navštívil několikrát. Našel však pouze několik plochých vysušených jedinců. Z vlastních pozorování dospěl k názoru, že všechny mladé rostliny byly vysbírány nebo zničeny. Po celodenním hledání na zbylých rostlinách posbíral jen 50 semen. Rovněž Weisser a Rundel extenzivními polními výzkumy shodně potvrdili, že C.krainziana je téměř vyhubena v důsledku intenzivního sběratelského tlaku člověka na poměrně malé lokalitě. Přitom žádné další populace nebyly prokázány.

 

Literatura
Baborák J., Copiapoa krainziana Ritt., Kaktusy, 26: 10-12, 1990
Backeberg C., Die Cactaceae, 3: 1911-1912, 1959
Dvořák V., Chilské kaktusy I, Fričiana, 8: 17, 1982
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 3: 1102-1103, 1980
Slaba R., Copiapoa krainziana-bílá paní z hradeb Taltalských hor v Čile, Kaktusy, 30: 62-63, 1995

 

Autoři
Rostlinu vypěstoval, vyfotografoval a textem doprovodil Jaromír Baborák.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a tri