Název
ARROJADOA BEATEAE Braun et Esteves
 

Taxon
Arrojadoa beateae Braun et Esteves, Kakt. und Sukk., 40: 250-256, 1989
Jméno druhu bylo zvoleno podle křestního jména spoluobjevitelky nového druhu, Beate Braunové.

 

Popis
Tělo
stonek na bázi odnožující, vytváří malé skupiny až 11 výhonů, jednotlivé výhony 9-21 mm široké a vzácně až 520 mm dlouhé, cefálium se vytváří při délce výhonů 130-300 mm; kořeny rozvětvené, bez hlíz; žeber 9-11, rovná, v dolní části 5-7 mm široká a 2-3 mm vysoká, nahoře 2 mm široká a poněkud plošší; areoly zpočátku bílé, později světle šedé až béžové, cefálium s dlouhou bílou vlnou a červenými štětinami. Trny velmi husté, poměrně krátké, jehlovité, bílé, načervenale bílé až načervenale hnědošedé, středové a okrajové trny k rozeznání; středové trny 4-8, červené až hnědo červenohnědé, až 5,7 mm dlouhé; okrajové trny 14-31, velmi husté, téměř štětinovité, bílé, růžovohnědé s červenými hroty, až 9 mm dlouhé.
Květy
trubkovité, 19-23 mm dlouhé, 5,8-7,1 mm široké, vnější i vnitřní okvětní lístky fialové až růžové; tyčinky a čnělka bílé, prašníky nažloutlé, blizna bělavě žlutá.
Plod
hladký, 9-11 mm široký, dole bílý až nazelenalý nebo bledě růžový, nahoře načervenalý až hnědý.
Semeno
černé, matné, 0,9-1,2 mm široké, 0,5-0,7 mm tlusté.

 

Variety
Žádné variety ani formy nejsou známé.

 

Výskyt
Rozšíření druhu je v centrální oblasti státu Minas Gerais, Brazílie. Na typovém nalezišti v Serra do Espinhaco rostliny rostou ve vyšších polohách, asi 1000 m n.m. ve skalách a v křemenném písku spolu s Discocactus placentiformis, Pilosocereus/Cipocereus sp., Dyckia sp., Orthophytum sp. a některými zástupci z čeledi Orchidaceae a Portulacaceae. Rostou v plném slunci, ale také ve stínu keřů, vysokých trav a stromů. Z typového naleziště pocházejí nálezy šířené pod polními čísly Br 830 a E 261 (Braun, Esteves).

 

Pěstování
Druh je možné úspěšně vypěstovat ze semen. Semenáčky je vhodné brzy naroubovat, nejlépe na mladé rostliny Eriocereus jusbertii nebo na Cereus peruvianus. Jako trvalá podnož se osvědčil také Trichocereus spachianus. Pravokořenné rostliny se udržují ve sbírce podstatně hůře, zejména jim nesvědčí nižší teplota, která nemá proto v zimě klesnout pod 10°C. Na slunečném místě ve skleníku vytvářejí rostliny mohutnější a barevnější otrnění a po dvou až třech letech od výsevu se můžou těšit z tvorby cefália a prvních květů.
Foto: Importní rostlinu označenou polním číslem HU 655 ve sbírce W.Üebelmanna

 

Poznámky
Podle poznámek autorů popisu patří Arrojadoa beateae do skupiny druhů kolem A.albiflora, A.eriocaulis, A.dinae a A.multiflora. Tato skupina se vyznačuje měkkomasými a relativně krátkými výhony, dvoubarevnými květy a vždy červeným receptakulem. Podle shodné barvy květů navrhli také oba autoři pro tuto skupinu jméno Bicoloratae.

 

Literatura
Braun P.J. et E.Esteves Pereira, Arrojadoa dinae Buining et Brederoo var. nana
Braun et Esteves - Eine neue Arrojadoa-Sippe aus Minas Gerais/Brasilien, Kakt. und and. Sukk., 42: 190-195, 1991

 

Autoři
Foto: Importní rostlinu označenou polním číslem HU 655 ve sbírce W.Üebelmanna
(Zufikon, Švýcarsko) fotografoval S.Stuchlík, který je také autorem textu.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a ctyri