Název
CORYPHANTHA SULCATA (Engelm.) Br. et R.
 

Taxon
Coryphantha sulcata (Engelmann) Briton et Rose, The Cactaceae, 4 : 48, 1923
Mammillaria sulcata Engelmann, Pl. Lindh. 1, 38 (Bost. J. Nat. Hist., 5 : 246, 1845); non Pfeiffer ex Förster 1846
Mammilaria strobiliformis Mühlenpf., Allg. Gartenz., 16 : 19, 1848
Mammillaria calcarata Engelm., Pl. Lindh. 2, Bost. J. Nat. Hist., 6 : 195, 1850
Coryphantha calcarata (Engelm.) Lem. Cactées, p. 35, 1868
Mammillaria radians DC. var.sulcata (Engelm.) Coutl. ex Schum. Gesamtbeschr., p. 496, 1898
Jméno druhu zvolil Engelmann podle rýhy na bradavkách rostlin, sulcatus = brázditý, žlábkovaný, rýhovaný.

 

Popis
Tělo
rostliny brzy a hustě odnožují z brázd na starých bradavkách při bázi, staré exempláře tvoří četné shluky mnoha těl o průměru více než 1 m. Jednotlivá těla kulovitá s poněkud zploštělým temenem, 80 mm velká, bradavky šedozelené, šťavnaté, skoro válcovité, s poněkud rozšířenou bází, mírně zahnuté vzhůru směrem k vrcholu u starých rostlin, až 20 mm dlouhé; areoly zpočátku okrouhlé a hustě vlnaté, v dospělosti se prodlužující až do brázdy, která sahá až do axily; brázda na mladých bradavkách pokryta bělavou nebo žlutavou vlnou, staré bradavky holé. Okrajových trnů 8-15, 10-15 mm dlouhých, okrouhlých a dosti silných, bílých až žlutavých, později šedých s černou nebo temně červenou špicí; středové trny 0-3, různý počet trnů v areole i na jedné rostlině, stejně dlouhé jako okrajové, robustnější, obvykle stejné barvy, někdy na horní straně černě rýhované.
Květ
50-70 mm široký, až 50 mm dlouhý, zelenožlutý až temně zlatožlutý, obvykle se žlutým, vzácně však červeným nebo červenohnědým jícnem; prašníky žluté, 7-10 zelenožlutých nebo krémových bliznových laloků.
Plod
podlouhlý, zelený, asi 20 mm dlouhý.
Semena
světle hnědá, 1,5 mm dlouhá.

 

Variety
Rostliny vykazují proměnlivost v počtu trnů, a to zejména okrajových. Jejich počet bývá často vyšší, než je uvedeno v popise, převzatém od D. Wenigera. Nejvíce trnů se soustřeďuje ve svazku za horními středovými trny. Určité rozdíly lze též pozorovat v barvě květu, která může být až oranžová (viz např. C. sulcata SB 386, Kimble Co., Texas).
L. Benson dělí C. sulcata na :
C. sulcata var. sulcata a
C. sulcata var. nickelsiae (K.Brandegee) L.Benson (syn. C. nickelsiae (K.Brandegee) Br. et R.)

 

Výskyt
Typová lokalita se nalézá na písčitých skalách poblíž Industry, Austin Co., Texas (Lindheimer, 1844). Obecně se C.sulcata vyskytuje ve středním Texasu v písčité a kamenité půdě, v malých nadmořských výškách a v polostínu až úplném stínu pod stromy a křovinami, na rozlehlých travnatých plochách na okraji Edwards Platteau. V otevřeném terénu lze rostliny nalézt jen velmi vzácně.

 

Pěstování
Platí zásady, běžné pro pěstování koryfant, je však nutné přihlédnout k poměrům na nalezišti - rostliny nesnášejí úpal, je třeba vydatněji stínit. A ještě jedno upozornění - stejně jako u ostatních texaských kaktusů je třeba velmi opatrně zalévat. Kořenový systém pravokořenných rostlin je velmi citlivý.
Foto: J. Král.

 

Poznámky
V úvodu je uvedeno několik synonymních názvů. Na vysvětlenou je třeba uvést, že rostliny nalezené Lindheimerem (1844) popsal poprvé Dr. G. Engelmann pod jménem Mammillaria sulcata. Stejný autor pak v roce 1850 provedl změnu jména na Mammillaria calcarata, díky vlastní mylné domněnce,že původní jméno je neplatné, protože již dříve bylo použito pro jinou rostlinu Pfeifferem.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3027-3028, 1961
Benson L., The Cacti of US and Canada, p. 836, 961, 1982
Weniger D., Cacti of the Southwest, p. 118-119, 1969

 

Autoři
Foto: J. Král.
Text napsal majitel fotografované rostliny V. Šedivý.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a sedm