Název
PARODIA SUPREMA Ritt.
 

Taxon
Parodia suprema Ritter, Cactus (Paris), 17: 51-52, 1962
Parodia maassii (Hesse) Berg. var. suprema (Ritt.) Krainz, Städtische
Sukkulentensammlung, Zürich, p. 102, 1967 (katalog)
Parodia suprema znamená česky "nejvyšší parodie". Není to proto, že by vynikala vzrůstem, ale jméno má vyjádřit, že nálezce F.Ritter ji objevil ve vyšších polohách než všechny ostatní rostliny tohoto rodu.

 

Popis
Tělo
stonek 60-120 mm široký, temeno ploché, s hnědavě bílou vlnou; 13-20 většinou stočených žeber, mírně hrbolovitých; areoly 3-4 mm široké, bílé nebo hnědavě vlnaté, 7-13 mm od sebe vzdálené. Okrajových trnů 11- 16, téměř vláskovitých, 5-20 mm dlouhých, trny v mládí hnědé až černé, brzy šednoucí; čtyři trny středové uspořádané do kříže, dolní daleko silnější a delší a více dolů směřující, s háčkovitou dolů zahnutou špičkou, u starých rostlin téměř rovný, 20-45 mm dlouhý, v mládí černý či hnědý, šednoucí; tři zbývající středové trny asi dvakrát silnější než trny okrajové, 10-30 mm dlouhé, stejné barvy.
Květ
45 mm dlouhý, 35 mm široký; perikarpel žlutavě růžový, receptakulum hustě zahaleno do bílé, na konci žlutohnědé vlny, světle karmínové, na konci receptakula černé štětinky, receptakulum hustě pokryto žlutohnědou vatou. Nitky dole světle žluté, nahoře hnědavé, čnělka světle žlutá, bliznové laloky k sobě sevřené, citrónově žluté; okvětní lístky 4-5 mm široké, intenzivně šarlatově červené.
Plod
téměř kulovitý, až 8 mm široký.
Semena
1,0 mm dlouhá, 0,7 mm široká, černá, většinou mírně lesklá, s jemnými, dobře patrnými hrbolky.

 

Variety
Je známo více populací P.superma, která se liší zejména tmavším či světlejším tónem trnů a květů, řidšími či hustějšími žebry a podobně variabilními okrajovými trny. Variety však platně popsány nebyly.

 

Výskyt
V prosinci roku 1968 ji objevil F.Ritter u San Antonio v provincii Mendez, dept. Tarija (Bolívie), ve výšce 3500 m (
FR 912). Ritter ji považoval za nejvýše rostoucí druh rodu Parodia. V nižších polohách ve stejné oblasti roste P.maassii var.intermedia (AK 38/1994),, aniž podle Rittera vytváří s P.superma hybridy. Jak bylo ovšem později zjištěno, jiné parodie rostou ještě ve větších výškách. U Caňa Cruz v provincii Mendez roste P.suprema podle Ritterových údajů společně s P.maxima a P.occulta, s níž dokonce ve stejnou dobu kvete, aniž by bylo lze mezi nimi najít hybridy.

 

Pěstování
Pěstujeme ji stejně jako jiné parodie z okruhu P.maassii. Raději přistiňujeme, zejména na jaře, kdy je náchylná k popálení. Substrát má ráda těžší, s přísadou břidlice či jílu. Přezimování raději teplejší, 10-15°C. Při nižších teplotách se objevují neodstranitelné skvrny. Roubováním se protahuje a ztrácí svůj přirozený tvar.
Barevný snímek ve své sbírce pořídil autor textu Miroslav Veverka.

 

Poznámky
Mezi obcemi San Antonio a Iscayachi v provincii Mendez, ve výškách až 3800 m, sbíral tento druh i A.Lau (
L 426). Poblíž Iscayachi objevil Kníže další populace tohoto druhu (
KK 955, 3200 m;
KK 482, 3500 m). Květy posléze zmíněného nálezu jsou spíše karmínové a trny ve stáří nešednou; do evropských sbírek se dostala tato rostlina pod obchodním názvem Parodia escayachensis. Pod stejným holým jménem se ve sbírkách vyskytuje také nález A.Laua (
L 925) ze stejné lokality, který stejně jako L 926 (rovněž od Iscayachi) je podle Weskampa třeba považovat za P.suprema. Další formy P.suprema objevil Kníže přímo u San Antonio (
KK 834, 3200 m) a nález hlásil i z okolí Cieneguillas v sousední provincii Cercado (
KK 835, 3500 m). Rovněž u San Antonio nalezl Kníže také odnožující formu, které dal holé jméno P.suprema var.prolifera (
KK 1652, 4000 m). Od příbuzných P.maassii var.intermedia, P.subterranea (AK 63/1988) a příp. P.culpinensis se pozná P.suprema zejména tím, že zůstává kulovitá či ploše kulovitá a její pokožka i při světlém pěstování zůstává šedozelená či modrozelená, zřetelně světlejší než u jiných černotrných parodií ze střední Bolívie.

 

Literatura
Jelínek J., Parodia subterranea a jí podobné, Kaktusy 69, 6: 106-107, 1969
Ritter F., Parodia suprema Ritter, Kakt. und and. Sukk., 16: 70-71, 1965
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2: 516-517, 521, 529, 799, 1980
Slaba R., Parodia suprema Ritter, Kaktusy, 22: 81-82, 1986
Weskamp. W., Die Gattung Parodia, p. 327-328, 1987
Weskamp W., Die Gattung Parodia 2, p. 249-250, 1992

 

Autoři
Barevný snímek ve své sbírce pořídil autor textu Miroslav Veverka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a ctyri