Název
PARODIA CHALLAMARCANA Brandt
 

Taxon
Parodia challamarcana Brandt, Stachelpost, 8: 1-4, 1972
Druh byl pojmenován podle naleziště Rio Challamarca v Bolívii.

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý, někdy kyjovitý, světle či tmavě zelený, asi 100 mm vysoký, 80 mm široký; třináct spirálovitě stočených žeber, 10 mm vysokých, hladkých, lesklých; areoly asi 5 mm široké, s bílou, asi 2 mm dlouhou vlnou, na plochých bradavkách. Okrajových trnů asi 9-10, 10-20 mm dlouhých, pouze dolů a do stran rozprostřených, od stonku odstávajících, bílých, někdy s hnědou špičkou, dolní nejkratší; čtyři trny středové, z nich 3 vzhůru směřující jsou tenčí, lehce ohnuté, hnědé, na bázi někdy bělavé; postranní až 30 mm dlouhé, horní je nejdelší, asi 35 mm dlouhý; čtvrtý středový trn je nejsilnější, mírně dolů směřující, hnědý, 30 mm dlouhý, s ohnutou až zahnutou špičkou.
Květy
asi 40 mm široké, světle zlatožluté, v jícnu bledší, světle žluté až bělavé. Perikarpel světle žlutý, asi 4 mm široký, pokrytý bílou vlnou; receptakulum světle žluté, hustě pokryté bílou vlnou, špičky stonků jsou většinou nahnědlé; z paždí žlutých šupin po celé délce receptakula jemné, až 10 mm dlouhé rezavé štětinky. Okvětní lístky zlatožluté, tyčinky bílé či krémové, čnělka krémová, bliznové laloky 5 mm dlouhé, krémové.
Plod
asi 5 mm široký, s tuhou slupkou, hustě zahalený do bílé husté vlny, vlásky asi 10 mm dlouhé s rezavými špičkami.
Semena
asi 0,7 mm široká, trochu protažená, testa černohnědá, matná, se zřetelně bradavkovitou testou.

 

Variety
Rostliny ve sbírkách mívají proměnlivou délku středových trnů i řidší výskyt štětinek na perikarpelu a receptakulu, než se uvádí v popisu. Jiné odchylky nebyly pozorovány.

 

Výskyt
Podobně jako řada jiných parodií, roste i tento druh výlučně na břidlicových skalách. Na říčce Rio Challamarca, při jejím ústí do Rio Camlayo v bolívijské provincii Sud Cinti ji objevil A.Lau
L 912.
Pod jménem P. procera dala jeho importy na trh v roce 1970 německá firma Uhlig. Brandt rozpoznal, že
L 912 se od P.procera zřetelně odlišuje a popsal ji jako nový druh.

 

Pěstování
Lau opakovaně pozoroval, že parodie v Bolívii vyhledávají břidlicové skály. Také v kultuře prospívá velkosemenným parodiím (ale nikoliv drobnosemenným!), dáme-li do substrátu podstatný podíl zvětralé břidlice (až 50 %). Musíme však dbát na to, aby zemina zůstala propustnou. Proto přidáme drobný štěrk nebo hrubozrnný písek.
Barevný snímek i text M.Veverka; na snímku je desetiletý kulturní exemplář, vypěstovaný autorem ze semen od firmy Köhres.

 

Poznámky
Kolem P.challamarcana se svého času rozvinula v německých časopisech diskuse, v níž proti sobě stály názory F.Brandta a W.Weskampa. Z povodí Rio Challamarca popsal Ritter svou P.procera. Brandt zveřejnil z téže oblasti dva popisy blízce podobných druhů,
P.pseudoprocera (viz AK 39/1994) a
P.challamarcana.
Spor byl o to, zda jde o tři, dva, či jeden druh. Ve skutečnosti to byla diskuse o něčem jiném: do pojetí druhu v této skupině a o vnitrodruhových taxonech. Protagonisté celého sporu i jejich příznivci v zápalu polemiky přestřelovali na obě strany. Brandt přeceňoval znaky menšího významu. Jako druhy označoval rostliny, které z obecného hlediska odpovídají spíše stupni subspecies, varieta nebo forma. Weskamp naopak prohlašoval takové "druhy" za synonyma nejdříve zveřejněného jména. Řešení je v kombinaci nadhodnocených druhových jmen na nižší stupně vnitrodruhových taxonů. Pokud ovšem taková kombinace nebyla formálně provedena, kaktusáři se nemohou domluvit jinak, než že budou užívat publikovaných druhových jmen i když k nim mohou být výhrady. Tato otázka se samozřejmě netýká jen Brandta a Weskampa, ani toliko parodií z okruhu P.procera. Je to obecný a stále živý problém současné nauky o kaktusech.

 

Literatura
Brandt F., Eine neue Art aus dem Mündungsgebiet des Rio Challamarca, Bolivien, Kakt. und and. Sukk., 22: 12, 1971
Haage W. in Backeberg C., Kakteenlexikon, ed. 3, p. 496, 1976
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 556, 1981
Kessler H., Bemerkungen zu Parodia challamarcana nom. prov. Brandt, Kakt. und and. Sukk., 22: 202-203, 1971
Kilian G., Parodia challamarcana, procera und pseudoprocera, Stachelpost, 8: 5-6, 1972
Weskamp W., Die Gattung Parodia Spegazzini, Kakt. und and. Sukk., 24: 151, 1973
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 253-255, 1987

 

Autoři
Barevný snímek i text M.Veverka; na snímku je desetiletý kulturní exemplář, vypěstovaný autorem ze semen od firmy Köhres.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a pet