Název
NOTOCACTUS UEBELMANNIANUS Buin. var. NILSONII Königs
 

Taxon
Notocactus uebelmannianus Buining var. nilsonii Königs, Internoto, 11: 119-124, 1990
Jméno variety bylo zvoleno na počest Ari Nilsona z botanické zahrady v Porto Alegre (Brazílie), znalce a sběratele kaktusů, spoluobjevitele variety.

 

Popis
Tělo
stonek ploše kulovitý, leskle šedozelený, až 8 cm široký a 6 cm dlouhý; kořeny vláknité, bělavě žluté, temeno mírně prohloubené, pokryto vlnou a trny. Žeber 16-22, vysoká 5 mm, rovná nebo mírně stočená; areoly kruhovité, až 5 mm široké, zpočátku s bílou vlnou, později holé. Trny vesměs zahnuté, obvykle přilehlé; okrajové trny stejné barvy jako středové, nové trny nažloutlé až jantarové, nakonec bělavé; středové trny většinou 2, asi 10 mm dlouhé; okrajových trnů 7-9, přilehlé, 5-12 mm dlouhé.
Květy
nálevkovité, 2,5-3 cm dlouhé, 4 cm široké, světle purpurové, uvnitř často světlejší; květní lůžko soudkovité až mírně kulovité, 5-7 mm dlouhé, nahoře 4 mm široké, pokryto světle zelenými šupinami s bílými vlásky a krátkými štětinami; květní trubka 8-10 mm dlouhá, nálevkovitá, vně pokrytá nazelenalými šupinami, bílou vlnou a nahnědlými štětinami; nitky žloutkově žluté, 5-8 mm dlouhé; prašníky žloutkově žluté; okvětění lístky dlouhé 15-18 mm, lesklé, světle purpurové, kopinaté; čnělka bělavá nebo nažloutlá; blizna se 7-8 světle purpurovými laloky.
Plod
nejprve s bělavou vlnou, soudkovitý nebo kulovitý, vysychající a trhající se.
Semena
přílbovitá, 1,2 mm široká, 0,8 mm dlouhá; buňky testy načervenalé; hilum béžovobílé.

 

Variety
V roce 1968 byl popsán N.uebelmannianus a jeho žlutě kvetoucí - f. flaviflorus.
Oba taxony byly popsány Buiningem. Jak napoví jméno, f.flaviflorus se liší od dalších taxonů především barvou květů;
var. nilsonii má oproti
var. uebelmannianus menší tělo s větším počtem plošších žeber, temeno s bohatou vlnou a s trny, světlejší otrnění, světle purpurovou barvu květů a jinou stavbu semen.

 

Výskyt
Naleziště typu (polní číslo F.Stockingera FS 137) je asi čtvrt hektaru velké území mezi Minas do Camaqua a Santana da Boa Vista, Rio Grande do Sul, Brazílie. Je to rovná skalní plošina s porostem keřů, místy také porostlá lišejníky a mechy. Na stanovišti se nachází také žlutě kvetoucí, dlouze otrněná Opuntia spec. Půda má hodnotu pH 5,2. Jedinci N.uebelmannianus var.nilsonii, rostoucí na slunci, jsou ploše kulovití, ve stínu jsou poněkud delší.
Polní číslo
AH 57 (A.Hofacker)
Gf 25 (Gerloff)
označují rovněž N.uebelmannianus var.nilsonii.

 

Pěstování
Propustný substrát, pravidelná zálivka, vzduchování, hodnota pH substrátu nižší než 6 (ve shodě s podmínkami na nalezišti) a bohatá zálivka ve vegetaci - to vše jsou podmínky pro úspěšné pěstování N.uebelmannianus var.nilsonii na vlastních kořenech. Vhodné je občasné přihnojení. Starší jedinci mají občas poněkud deformované temeno. Květy se objevují pravidelně na jaře, k opylení je nutné použít pyl jiné rostliny.
Foto: Importní rostlinu na snímku autora textu S.Stuchlíka pochází ze sbírky K.Herma (Bad Herrenalb - Německo).

 

Poznámky
Okolí Minas do Camaqua je území bohaté na zástupce N.uebelmannianus: 15 km západně os solitérního vrchu je naleziště
HU 78 a
HU 81;
přímo u města jsou rostliny s červenými a žlutými květy (
FS 438);
2 km východně od města rostou rovněž červeně i žlutě kvetoucí rostliny (
FS 193);
jihovýchodně odtud roste var.nilsonii; ještě dále na východ, na cestě do Santana da Boa Vista roste Notocactus spec.
FS 250,
žlutě kvetoucí rostlina se žlutou bliznou.
Poněkud více vzdáleny jsou nálezy u Cachoeira (
FS 35)
a u Torinhas značně odnožující rostliny se žlutými a červenými květy (
FS 243),
popsané jako N.uebelmannianus var.pleiocephalus a N.uebelmannianus var.pleiocephalus f.gilviflorus.
var.nilsonii byla poprvé sbírána roku 1981 F.Stockingerem a A.Nilsonem.
Zpočátku byla považována za varietu N.arachnitis, protože tehdy ještě rostliny nekvetly. Jako jeden z rozlišujících znaků oproti var.uebelmannianus jsou uváděny světle purpurové květy, ale ze sbírek známe i rostliny var.uebelmannianus se stejnou barvou květů.

 

Literatura
Stuchlík S., Notocactus spec. FS 137, Minimus 17: 33-34, 1986
Stuchlík S., Několik zajímavých notokaktusů z nálezů F.Stockingera, Kaktusy 24: 80-83, 1988

 

Autoři
Foto: Importní rostlinu na snímku autora textu S.Stuchlíka pochází ze sbírky K.Herma (Bad Herrenalb - Německo).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a dve