Název
NOTOCACTUS HERTERI (Werd.) Werd., Buin. et Kreuzinger
 

Taxon
Notocactus herteri (Werdermann) Werdermann, Buining et Kreuzinger, Succulenta, 29: 17, 1950
Echinocactus herteri Werd., Rev. Südamer. Bot., 3: 143, 1936
Parodia herteri (Werd.) Taylor, Bradleya, 5: 93, 1987
Druh byl pojmenován na počest W.G.Hertera, švýcarského botanika německého původu, nálezce druhu, který se věnoval studiu flóry Jižní Ameriky.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitý nebo prodlouženě kulovitý, až 150 mm široký, bledě zelený. Temeno s ojedinělými vločkami vlny, bez trnů. Žeber asi 22, až 10 mm vysoká, mezi areolami hrbolovitá. Areoly zpočátku kruhovité, asi 4-5 mm široké, s chomáčky bílé vlny, později holé. Okrajových trnů asi 8-11, bílé nebo s hnědou špicí, jehlovité, ohebné, paprskovité, 8-12 mm dlouhé, s několika štětinami v horní části areoly. Středové trny 4-6, šídlovité, čtyři mohutnější do kříže, dva slabší v horní části areoly; až 20 mm dlouhé, rezavě hnědé, později šedé.
Květy
sytě purpurové až tmavě karmínové, asi 40 mm dlouhé, okvětní lístky 25 mm dlouhé, 5-6 mm široké, tyčinky s nažloutlými nitkami a žloutkově žlutými prašníky; čnělka 15 mm dlouhá, s 11 rezavě červenými, 3-4 mm dlouhými laloky blizny, které vyčnívají vysoko nad prašníky. Květní lůžko poněkud prodloužené, vně s hustou bílou vlnou, na okraji květního lůžka rezavě hnědou, v horní části s několika rezavě hnědými vlasy.
Plod
kulovitý, ve zralosti se ve středu příčně rozevírá, s hustou vlnou, šupinkami a štětinami.
Semena
kulovitě přílbovitá, asi 1 mm široká, s kruhovitým, nažloutlým hilem; testa s leskle černými buňkami.

 

Variety
V roce 1989 byl Hermem přiřazen k N.herteri jako forma do té doby samostatný druh N.pseudoherteri, lišící se žlutými květy a poněkud většími semeny. K N.herteri je řazen také Kolischerův nález N.rubriflorus, který byl sice popsán dříve než N.herteri, ale bez latinské diagnózy, tedy neplatně. V literatuře se objevuje několik jmen variet, která se vztahují k různé barvě otrnění, ale žádná z nich nebyla popsána:
var. albispinus, S 185
var. aurisetus, S 184a
var. porphyreus, S 162
Také sběry van Vlieta
DV 20a
a Stockingera
FS 297,
FS 296 - Rincao da Bolsa) jsou označeny jako variety nebo formy druhu.

 

Výskyt
Naleziště typu je v Cerro Galgo, dep. Rivera, Uruguay, kde byly rostliny sbírány ve štěrbinách červených pískovcových skal, 300 m n. m. Celkové rozšíření je na pomezí Uruguaye a Brazilie v departmentu Rivera a státu Rio Grande do Sul.
Rostliny v přírodě sbírala řada sběratelů, s jejichž polními čísly se můžeme setkat:
DV 20 (D.J. van Vliet),
FR 1387 (F.Ritter),
FS 164
FS 377
FS 460 (F.Stockinger),
HU 20 (L.Horst - W.Üebelmann),
KK 155 (K.Kníže),
R 361 (W.Rausch),
PR 86 (K.H.Prestlé),
S 184 (H.Schlosser),
WRA 74
WRA 120
WRA 122
WRA 191
WRA 234
WRA 458 (W.R.Abraham), polní čísla WRA 454,WRA 455 jsou označována s otazníkem jako N.herteri x N.rauschii.

 

Pěstování
Lehce pěstovatelný druh, který není v kultuře choulostivý. Propustný a výživný substrát, slunné umístění a pravidelná zálivka ve vegetaci znamenají rychlý růst rostlin. Zimní sucho snáší bez problémů, snese i drobnější chyby při pěstování. Roubování není nutné. Množení se provádí generativně semeny, i malé semenáčky dobře rostou a brzy dosahují velkých rozměrů.
Vyobrazenou rostlinu, starou asi dvacet let, fotografoval ve své sbírce autor textu S.Stuchlík.

 

Poznámky
N.herteri patří k oblíbeným rostlinám ve sbírkách, i když dosahuje poněkud větších rozměrů ve stáří. Na jeho květy je nutno čekat poněkud déle než u jiných druhů rodu Notocactus. Ačkoli popis hovoří o rezavě hnědých středních trnech, některé rostliny se v barvě trnů odlišují. Charakteristickou vlastností druhu je korkovatění od báze rostliny. Barva květů, které vytvářejí na velkých rostlinách věnce kolem temene, je nápadná, přitahující pozornost. Jejich krása umožní pěstiteli zapomenout na delší dobu, po kterou musí čekat, než se poprvé objeví.

 

Literatura
Krainz H., Die Kakteen, C Vlc, 1. XI. 1979
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 1: 184, 1979
Schäfer G., Die Gattung Notocactus, Kakteen-Sukkulenten, 14: 54, 1979
Schütz B., Červeně kvetoucí notokaktus, Kaktusy 70, 6: 51-56, 1970
Weissweiler G., Notocactus herteri Werdermann, Kakt. und and. Sukk., 34: 73, 1983

 

Autoři
Vyobrazenou rostlinu, starou asi dvacet let, fotografoval ve své sbírce autor textu S.Stuchlík.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a pet