Název
MAMMILLARIA PEREZDELAROSAE Bravo et Scheinvar
 

Taxon
Mammillaria perezdelarosae Bravo et Scheinvar, Cact. Suc. Mex. 30/4/: 76-80, 1985
Rostlina dostala jméno na počest ředitele lesnického výzkumného ústavu, pana A. Perez de la Rosa v městě Guadalajara v mexickém státě Jalisco.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, jen vzácně od spodu odnožující, kulovitý později protáhlý až 75 mm dlouhý a 45 mm široký, pokožka tmavozelená, matně lesklá, bradavky kuželovité až krátce válcovité 5-7 mm dlouhé; axily s bílou vatou a asi 10 jemnými až 9 mm dlouhými bílými štětinkami; areoly elipsovitého až protáhlého tvaru s bílou krátkou plstí. Okrajových trnů (46-) 62-70, přímých, paprskovitě rozprostřených, dlouhých 4-8 mm, sklovitě bílých a na bázi srostlých; středové trny 1-4, spodní vždy háčkovitý, nejsilněj?í a nejdelší, až 14 mm dlouhý, u báze světlejší, hnědavě červený, na konci téměř černý.
Květy
v řídkém věnci, asi 10 mm dlouhé a široké, nálevkovitého tvaru, okvětní široce kopinaté, špičaté, světle růžové až téměř bělavé, zevně s tmavším středovým proužkem, blizna bělavá až nazelenalá, většinou 3-4 klanná, tyčinky s prašníky krémově žlutavé.
Plod
válcovitý, až 16 mm dlouhý a 4 mm široký, světle fialově růžový (až bělavý).
Semena
1 x 1,1 mm velká s černou jamkovanou testou.

 

Variety
Přestože se sbíraný materiál zdá být homogenní, vypěstované semenáče se mohou lišit jak v intenzitě vybarvení, tak zejména ve stavbě otrnění. Různí autoři proto upravují např. počty okrajových i středových trnů, tj. dochází k rozšíření variability tohoto taxonu. V posledních letech byly objeveny populace, vykazující přechodné znaky k M.bombycina, jejíž naleziště leží poměrně nedaleko. Dosud však k žádnému zhodnocení variability nedošlo.

 

Výskyt
Typová lokalita leží v okolí průsmyku Cuarenta ve státě Jalisco, Mexiko. Nedaleké jezero, Lago de Moreno je obklopeno borovými lesy a na prudších výchozech skal zde hojně roste M.fuscohamata společně s M.perezdelarosae. Objeveno bylo několik lokalit v nedalekém okolí, většinou v nadmořských výškách okolo 2 tisíc metrů.Rozšíření sahá až do pohraničí státu Guanajuato. Rostliny jsou nalézány na světlinách lesa, na kamenitých podkladech s nánosy humusem bohaté půdy. Podle složení vegetace jsou srážky odhadovány na více než 600 mm za rok.

 

Pěstování
Podobně jako u příbuzných druhů mamilárií se doporučuje písčito humusový substrát o pH 6,5, tj. vhodná je směs lesní hrabanky, případně kvalitní rašeliny s hrubým pískem. M.perezdelarosae roste na více slunci exponovaných místech než M.bombycina a vyžaduje proto i opatrnější zálivku, tj. až po předchozím proschnutí kořenů a pro dokonalé otrnění i maximum slunečního osvitu. Zimujeme při teplotách okolo 10°C a nejlépe na světle, protože poupata jsou zakládána v období krátkého dne během zimních měsíců. Květy se otevírají koncem zimy nebo během časného jara. Semenáče dospívají ve velikosti 1,5-2 cm, tj. druhým až třetím rokem po výsevu.
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná H.Rogozinskim na typové lokalitě v průsmyku Cuarenta.

 

Poznámky
Objevení tohoto druhu v borových lesích nad hranicí dvou tisíc metrů nad mořem bylo dílem náhody a zprvu byl považován za znovuobjevený druh - M.bombycina, jehož naleziště v přírodě bylo do poloviny osmdesátých let neznámé. Není pochyb, že blízká příbuznost k M.bombycina tu je zřejmá, jedná se však přinejmenším o krásnou a odlišitelnou varietu (zhodnocení dosud chybí). Výrazné jsou silnější středové trny intenzivně zbarvené až do černa i jednotlivý vzrůst rostlin z přírody. Při pěstování u nás jsou stonky válcovité a často i odnožující. M.perezdelarosae je řazena do skupiny Stylothelae vedle M.bombycina.

 

Literatura
Arreola Nava H. J., Mammillaria bombycina y M.perezdelarosae, Cact. Suc. Mex. 35: 56-61, 1989
Reppenhagen W., Die Gattung Mammillaria, 1991
Rogozinski H., Mammillaria perezdelarosae, Mtbl. AfM 13: 196-203, 1989
Říha J., Nová mamilárie ze státu Jalisco, Mexiko M.perezdelarosae, Kaktusy 27: 6-8, 1991
Schur K. J., Mammillaria perezdelarosae, Mtbl. AfM 13: 14-16, 1989

 

Autoři
Na snímku R.Šubíka je rostlina sbíraná H.Rogozinskim na typové lokalitě v průsmyku Cuarenta.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a deset