Název
CORYPHANTHA SCOLYMOIDES (Scheidw.) Berg.
 

Taxon
Coryphantha scolymoides (Scheidweiler) Berger, Kakteen, p. 271, 1929
Mammillaria scolymoides Scheidweiler, Allg. Gartenztg., 9 : 44, 1841
Coryphantha cornifera var. scolymoides (Scheidw.) Borg
Název druhu byl zvolen podle podobnosti rostlin s artyčokem (Cynara scolymus)

 

Popis
Tělo
kulovité až kuželovité, až 150 mm vysoké a 100 široké, tmavě modrozelené, bradavky asi 25 mm dlouhé a široké, pevné; areoly ve stáří prodlouženy do brázdy, rozprostírající se po celé délce bradavky; brázda holá, s výjimkou chomáče vlny, kryjícího axilu. Okrajové trny v počtu 14-28, 20-30 mm dlouhé, rozprostřené více méně rovnoměrně, výjimku tvoří zhuštěný svazek trnů v horní části areoly; středové trny 1-4 (obvykle 3), 25-30 mm dlouhé, silnější okrajové, tři z nich směřují vzhůru, zbývající je zahnutý směrem dolů a nápadně odstává od těla rostliny, všechny trny v mládí žlutavé a rohovinové s tmavou špicí, ve stáří šednoucí až černající.
Květy
asi 50 mm dlouhé, zpočátku čistě žluté, později červenající, jícen vždy stejné barvy jako květ; prašníky žluté až oranžové, nitky růžové až červené, bliznové laloky žlutavé.

 

Variety
nejsou popsány variety ani formy nebo informace není dostupná

 

Výskyt
Typ není znám, Scheidweilerův popis z r. 1841 uvádí, že jde o rostliny z Mexika. Pozdější sběry a pozorování směřují do severní části Chihuahuašské pouště (Wislizenius 1846) a dále na sever (Bigelow 1846) - Nové Mexiko a též Texas (Hays 1858). Současné informace hovoří zejména o nejzápadnější části Texasu - Big Bendu, konkrétně o okolí Alpine.

 

Pěstování
Všechny koryfanty pocházející z amerického Jihozápadu se pěstují obtížněji, než mexické druhy. Jsou choulostivější na zálivku v nevhodném (chladném) počasí a vyžadují v době vegetace hodně světla a tepla. Dvojnásob to platí pro malé semenáče.
Protože semena těchto rostlin nejsou často nabízena, lze doporučit roubování čerstvých klíčenců; později zpravokořenění v dospělosti a následné opatrné pěstování v minerálním substrátu již není tak riskantní, jako pravokořenný režim počínaje výsevem. Jako podložky se osvědčují tvrdě pěstované hybridní echinopsisy. V období klidu je vhodné světlé a suché stanoviště s teplotami okolo 10-15°C.
Foto: J.Král.

 

Poznámky
Klasifikace tohoto druhu není zcela vyjasněná. V minulosti byla C.scolymoides slučována s C.daimonoceras, C.cornifera a C.radians. Skutečností však je, že texaské rostliny představují reálný taxon, který lze bezpečně odlišit od ostatních, zde se vyskytujících koryfant. Nejbližší příbuznost k popisovanému druhu vykazuje C.echinus (Engelm.) Br. et R.
Fotografovaná rostlina byla vypěstována z importních semen a přesně se shoduje s popisem D.Wenigera, který je v tomto textu použit.

 

Literatura
Coulter J.M., Contributions U.S. Nat. Herb., 3 : 115, 1896
Förster K.F., Handbuch der Kakteenkunde, p. 250, 1846
Šedivý V., Kaktusy, 19 : 108-111, 1983
Weniger D., Cacti of the Southwest, p. 116, 1969

 

Autoři
Foto: J.Král.
Rostlina na snímku pochází ze sbírky autora textu V.Šedivého.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a sest