Název
REBUTIA PULVINOSA Ritt. et Buin.
 

Taxon
Rebutia pulvinosa Ritter et Buining, Taxon, 12 : 29, 1963
Aylostera pulvinosa (Ritt. et Buin.) Backeb., Descr. Cact. Nov., 3 : 5, 1963
Jméno druhu je odvozeno od jeho vzrůstu, pulvinus je latinsky poduška.

 

Popis
Tělo
rostlina silně odnožující, tvořící polštáře, jednotlivé stonky kulovité až krátce válcovité, 25-30 mm široké, pokožka světle zelená, kořeny vláknité; žeber asi 12, rozložená v zaokrouhlené, až 2 mm vysoké hrbolky; areoly oválné, asi 0,7 mm dlouhé a 0,5 mm široké, krémově bíle plstnaté. Okrajových trnů 15-22, jemné, bílé, paprskovitě rozložené, horní a dolní asi 1,5 mm, postranní 3 mm dlouhé; středových trnů 6, někdy více, poněkud silnější, asi 2 mm dlouhé, bílé až nahnědlé, se širší hnědou bází.
Květy
15-20 mm dlouhé a široké; okvětní lístky až 7 mm dlouhé a 4 mm široké, kopisťovité, oranžově zbarvené; květní lůžko kulovité, asi 4 mm široké, zelené, s malými šupinami a malým množstvím bílé vlny a jednotlivými bílými vlasovými štětinami; květní trubka 2 mm silná, asi 8 mm dlouhá, na spodních 2-3 mm srostlá se čnělkou; nitky bílé, až 7 mm dlouhé; čnělka bílá, volná část asi 10 mm dlouhá, blizna s 5-6 roztaženými rameny v úrovni nejvyšších prašníků.
Plod
kulovitý, asi 5 mm velký, nazelenalý až oranžově hnědý.
Semena
matně černá, asi 0,7 mm dlouhá a 0,5 mm široká; testa velmi jemně hrbolatá; hilum okrouhlé, bílé, bazální.

 

Variety
R. pulvinosa byla poprvé nalezena F.Ritterem roku 1958, jeho sběr
FR 766 se stal podkladem k prvotnímu popisu a také zdrojem rostlin k rozšíření do sbírek. Rostliny tohoto původu jsou velmi jednotné. Následně byl druh sbírám A.Lauem. Rovněž tyto rostliny vykazují jen nepatrnou variabilitu a ani od původních Ritterových rostlin se výrazně neliší.

 

Výskyt
Původní nález F.Rittera pocházel z bolívijského departmentu Tarija, z provincie Mendez. Typová lokalita R. pulvinosa leží v rokli, která ústí k řece Pilaya, pod Cajas v oblasti se subtropickým klimatem v sousedství banánovníkových kultur. Na této lokalitě se kromě R. pulvinosa vyskytovala ještě Rebutia spec.
FR 771, patřící snad do příbuzenstva R. tarvitaensis. Rovněž A.Lau sbíral
R. pulvinosa v bolívijském departmentu Tarija, jeho sběr
L 402 pochází z provincie O`Connor, od Narvaez z nadmořské výšky 1600 m.

 

Pěstování
Navzdory velmi teplému klimatu nalezišť R. pulvinosa se pěstování tohoto druhu nikterak neliší od obvyklých požadavků rodu Rebutia. R. pulvinosa roste dobře pravokořenná, snadno se množí zakořeňováním odnoží i ze semen. Občasné poklesy teplot k nule i dlouhodobé zimování při teplotách jen málo stupňů nad nulou snáší tento druh stejně dobře jako většina ostatních druhů rodu Rebutia. R. pulvinosa by si určitě zasloužila podstatně většího rozšíření do sbírek, kde je doposud zastoupena jen zřídka a navíc často jen jako jméno, ke kterému je přiřazena zcela jiná rostlina. Přitom je tento druh na rozdíl od blízce příbuzného druhu R. albiflora i širšího příbuzenského okruhu R. heliosa podmíněně samosprašný. Zejména u některých klonů se semena vytvářejí alespoň v omezeném množství pravidelně i bez sprašování cizím pylem.

 

Poznámky
Prvotní popis R. pulvinosa publikoval F.Ritter a A.F.H.Buining roku 1963 v časopise Taxon bez vyobrazení. Znovu byl popis uveřejněn roku 1965 v britském časopise Cactus & Succulent Journal of Great Britain, kde byly reprodukovány i další prvotní popisy Ritterových rebucií z roku 1963. Současně zde byly uveřejněny i jejich fotografie. Přitom však došlo omylem k záměně publikovaných fotografií R. pulvinosa a R. muscula. Od této záměny se zřejmě odvíjejí chybná určení rostlin, která můžeme nalézt nejen v našich sbírkách, ale i v zahraniční literatuře, kdy pod označením R. pulvinosa nalézáme rostliny R. muscula.

 

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 71, 1977
Donald J.D., The Classification of the Rebutias, Ashingtonia, 3 : 150, 1979
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 2 : 616, 1979

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a deset