Název
PARODIA SPEGAZZINIANA Brandt var. SPEGAZZINIANA
 

Taxon
Parodia spegazziniana Brandt, Stachelpost, 7 : 367-368, 1971
Parodia capillitaensis Brandt, Kaktusz világ, 4 : 50-52, 1977
Parodia aconquijaensis Weskamp, Kakt. aun and. Sukk., 42 : 90-91, 1991
Carlos Spegazzini (1858-1926), argentinský botanik italského původu, je autorem rodového jména Parodia; po něm je pojmenován i tento druh.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, šedozelený, až 200 mm vysoký, 70 mm široký. Asi 10 okrajových trnů, nejdelší až 15 mm, 4 trny středové, 3 horní trny vzhůru směřující a srpovitě ohnuté, asi 22 mm dlouhé; čtvrtý a nejsilnější trn od stonku odstávající, asi 25 mm dlouhý.
Květy
asi 50 mm široké, oranžové až ohnivě červené s karmínově červenými konci lístků.
Plod
tenkostěnný, nahnědlý, asi 3 mm široký.
Semena
kulatá 0,25 - 0,3 mm široká, světle hnědá, hladká a lesklá, s velkou bělavou strofiolou.

 

Variety
D.Herzog znalec argentinských parodií, považuje P. spegazziniana za parodii s nejpestřejšími květy. Existuje velké množství barevných kombinací, ale také forem s květem v jednom převažujícím tónu - žlutém, oranžovém, červeném, karmínově červeném. Nejčastější jsou však kombinace různých odstínů. Rostliny se zlatožlutým květem popsal Brandt jako var. aurea. Také středové trny bývají barevně proměnlivé; vedle nejčastější černé se vyskytují hnědé či červenohnědé středové trny.

 

Výskyt
Okolí Capillitas v severní Argentině, prov. Catamarca, ve výškách okolo 3000 m. W.Rausch:
R 149
A.Lau
L 496 dodali na evropský trh tyto zajímavé rostliny pod obchodním názvem
P. catamarcensis var. nigrispina. Manželé Piltzovi našli kromě rostlin u Capillitas
P 51; 2800 m, další populace na silnici z Punta de Balasto k dolu Capillitas
P 51a, 3000 m.
K P. spegazziniana náleží i lokality, které objevil D.Herzog jižně od Andalhuala
DH 109; 2200 m,
v Sierra de Aconquija
DH 123; 2980-3000 m,
severovýchodně od Santa Maria
DH 140,
F.Käsinger mezi El Arenal a Capillitas
FK 66; 2750 m.

 

Pěstování
Všechny argentinské parodie z výšek 2500-3000 m mají extrémně drobná semena, pomalu rostou a do stáří 3-4 let jsou značně choulostivé. Snad proto jsou ve sbírkách vzácné. Na rozdíl od většiny rostlin tohoto rodu doporučujeme semenáčky roubovat, a to i zkušenějším pěstitelům. Jako podložka se osvědčuje echinopsis; Peireskiopsis, často doporučovaná podložka, parodie nepřijímá nebo tak činí zcela výjimečně.
Foto: Ve vlastní sbírce fotografoval autor textu Miroslav Veverka.

 

Poznámky
Brandt získal importní rostliny koncem šedesátých let od firmy Uhlig pod holým jménem P. gigantea var. jujuyana a usoudil z toho, že P. spegazziniana roste v argentinské provincii Jujuy. Byl to však mylný odhad. V provincii Jujuy byl až dosud nalezen jediný druh drobnosemenné parodie z okruhu P. microsperma (série Parodia), totiž P. fuscato-viridis (u města San Pedro de Jujuy). Rostliny, popsané Brandtem jako P. spegazziniana, byly a jsou opětovně nalézány v provincii Catamarca. Na rozdíl od jiných drobnosemenných parodií roste tento druh do výšky a tvoří krátké sloupky; patrně proto byla chybně označována jako Parodia gigantea. Kromě obchodního názvu P. catamarcensis var. nigrispina a P. gigantea var. jujuyana byly stejné rostliny firmou Uhlig šířeny též pod označením "B 72". P. spegazziniana má podobně jako P. horrida černé trny. Je však štíhlejší, roste v jiné oblasti a trny tvoří nad temenem černou či tmavou stříškovitou chocholku, což u P. horrida nenajdeme. P. horrida má také všeobecně tužší a silnější trny. Mylné přesvědčení, že P. spegazziniana pochází z provincie Jujuy, vedlo Brandta k dalšímu chybnému závěru. Rostliny, bezpečně pocházející z okolí Capillitas v provincii Catamarca, popsal jako nový druh:
P. capillitaensis, přestože je v rámci velmi variabilní
P. spegazziniana těžko lze vůbec odlišit. Další "druh", prakticky od
P. spegazziniana neodlišitelný, popsal nedávno Weskamp.

 

Literatura
Brandt F.H., Zwei neue Arten, Kakt./Sukk., 7 : 11, 1972
Brandt F.H., Parodia spegazziniana var. aurea, Kakt. Orch.-Rundschau, 1 : 83, 1976; Literaturschau Kakteen, 2 : 102-103, 1978
Brandt F.H., Parodia capillitaensis, Literaturschau Kakteen, 2 : 244-246, 1978
Weskamp W., Die Gattung Parodia Spegazzini, Kakt. und and. Sukk., 24 : 150, 1973
Weskamp W., Die L - Parodien, Kakt. und and. Sukk., 27 : 55, 1977
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 381-382, 503-504, 1987

 

Autoři
Foto: Ve vlastní sbírce fotografoval autor textu Miroslav Veverka.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a tri