Název
PARODIA CHRYSACANTHION (K.Sch.) Backeb.
 

Taxon
Parodia chrysacanthion (K.Schumann) Backeberg, Blätter für Kakteenforschung 3, 1935
Echinocactus chrysacanthion K.Sch., Gesamtbeschreibung der Kakteen, p. 396, 1898
Jméno je z řečtiny a znamená se zlatými trny.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, v přírodě polokulovitý, v kultuře často kulovitý, 50-200 mm široký, svěže zelený, temeno vlnaté, mírně vpadlé, často trny střechovitě zakryté; asi 24 žeber, zcela rozdělených do spirálovitě uspořádaných, asi 4 mm vysokých bradavek; malé kruhovité areoly s řídkou vlnou, asi 3-5 mm od sebe vzdálené. 30-40 tenkých rovných trnů, rovnoměrně v areole rozdělených a šikmo odstávajících, okrajové štětinovité, ohebné, 8-10 mm dlouhé; středové tužší, až 25 mm dlouhé, všechny trny zlatožluté, někdy běložluté či zlatohnědé, ve stáří tmavě špinavě žluté.
Květy
vyrůstají z temenní vlny, 17-18 mm dlouhé, nálevkovité; perikarpel téměř celý holý, receptakulum zlatožluté, s úzkými šupinami, bílou vlnou a světle žlutými štětinkami po celé délce receptakula; okvětní plátky zlatožluté, kopinaté, nitky a čnělka žluté.
Plod
vejcovitý, hladký, malý.
Semena
1,0 x 0,7 mm, čepcovitá, jemně bradavkovitá, lesklá, s výraznou okrovou strofiolou.

 

Variety
P. chrysacanthion je značně uniformní. Rostliny ve sbírkách i nové nálezy dobře odpovídají sto let starému Schumannovu popisu. Odchylka s bělavými a světle žlutými středovými trny bývá nazývána
var. leucocephala, ale platně popsána nebyla. Weskamp referuje o exemplářích, vypěstovaných ze semen FR 45, Které nemají bradavkovitou testu, ale pouze rozdělenou do proužků a rýh. V hábitu se liší od obecně známých rostlin jen málo; mají hrubší bradavky, delší a více odstávající trny, jakož i trochu větší květy. Podobný rozdíl mezi semeny pozoroval autor textu u P. nivosa, která patří do stejné série (Eriospermae). Variabilita testy souvisí patrně s tím, že uvedená série tvoří přechod mezi podrodem Protoparodia (bradavkovitá semena) a podrodem Parodia (hladká semena).

 

Výskyt
Kvetoucí rostlinu nalezl Otto Kuntze v říjnu 1892 v argentinské provincii Jujuy, při silnici do Bolívie. P. chrysacanthion tam roste ve velkém množství dodnes. Sběry z provincie Jujuy uvádějí:
F.Ritter FR 45;
W.Rausch R 34 - Quebrada de Humahuaca;
A.Lau L 468 - Volcán;
D.Herzog DH 185 - mezi León a Volcán;
F.Käsinger FK 32 - východně od Volcán, 2430 m.

 

Pěstování
Pěstuje se dobře ze semen i výsevem do misek, ale vyséváním do sterilních sklenic (Fleischerova metoda) předejdeme zbytečným ztrátám. Péče o květuschopné rostliny nečiní větších potíží a také proto je to parodie oblíbená a rozšířená. Vyžaduje minerální substrát s malou přísadou dobré zahradní země, pravidelnou zálivku bez trvalé vlhkosti, dostatek světla a častého větrání.
Sbírka, snímek i text: Miroslav Veverka.

 

Poznámky
Kuntzeho nálezy se v kultuře neudržely a P. chrysacanthion na několik desetiletí ze sbírek vymizela. Teprve ve třicátých letech ji do Evropy přivezli Backeberg a další sběratelé. Dnes patří mezi oblíbené parodie a je obecně rozšířena. Vykvétá ochotně v předjaří. Brandt ji zvolil za typový druh série Eriospermae, kam dále řadí:
P. nivosa (AK 42/1991),
P. faustiana,
P. saint-pieana (AK 61/1988),
P. penicillata,
P. uhligiana,
P. fulviceps.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1608, 1959
Borg J., Cacti, p. 324, 1937
Britton N. et Rose N., The Cactaceae, 3 : 176, 1922
Haugg E., Parodia chrysacanthion, Kakt. und and. Sukk., 36 : t. 15, 1985
Krainz H., Parodia chrysacanthion, Die Kakteen, C VI c
Schelle E., Kakteen, p. 223-224, 1926
Werdermann E., Blühende Kakteen u. a. sukkulente Pflanzen, t. 111, 1936
Weskamp W., Die Gattung Parodia, p. 546-549, 1987

 

Autoři
Sbírka, snímek i text: Miroslav Veverka.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím devet a sedm