Název
MAMMILLARIA MYSTAX Mart.
 

Taxon
Mammillaria mystax Martius, Nov. Act. Nat. Cur., 16 : 332, 1832
Mammillaria mutabilis Scheidweiler, Allg. Gartenz., 9 : 43, 1841
Mammillaria neomystax Backeb., Cactus (Paris), no. 30 : 133, 1951
Dlouhé stočené trny připomínaly Karlu Martiusovi, řediteli botanické zahrady v Mnichově, tehdejší pánskou módu - knír (mystax).

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, až 150 mm vysoký a 100 mm široký, temeno vpadlé a kryté trny; mamily tuhé, tmavě zelenošedé, jehlanovité, zřetelně čtyř až šestiboké, na spodní straně kýlnaté, mléčící, 10-15 mm dlouhé a na bázi 8 mm široké; areoly o průměru 3 mm, v mládí s bílou plstí, později holé; axily s bílou vlnou a s bílými zkroucenými štětinami. Středové trny 3-4, jeden z nich postaven a až 70 mm dlouhý, další tři 15-20 mm dlouhé, v mládí rubínově červené, ve stáří šedavé s tmavším středním hrotem, jehlovité, zakřivené, navzájem propletené, na vrcholu rostliny kryjí temeno; okrajových trnů 3-7(-10), dolů směřující delší, 4-8 mm, přímé, jehlovité, bílé.
Květy
zvonkovité, vyrůstající ve věnečku kolem temene, 25 mm dlouhé a 20 mm široké; vnější okvětní lístky na bázi zelené, středový proužek purpurový, okraje široké, bílé až světle růžově zbarvené, kopinaté; vnitřní okvětní lístky nahoře leskle růžově purpurové, na bázi světlejší, okraje stříbřité, kopinaté, celokrajné nebo u hrotu pilovité; nitky bílé až růžové, prašníky citrónově žluté, čnělka dole bílá, nahoře růžová nebo bledě žlutá, blizny 4-5, žlutozelené, převyšující prašníky.
Plod
červený, kyjovitý, 20-25 mm dlouhý, bez zbytků zaschlého okvětí.
Semena
tmavě hnědá, hruškovitá s bočním hilem, 1,2 x 0,6 mm velká.

 

Variety
Velmi proměnlivý druh, jak napovídají početná synonyma i jedno z nich M. mutabilis. Je to dáno zčásti rozlehlostí areálu, ale také variabilitou na nalezišti.
Craig upozorňuje na to, že v podmínkách kultury nebývají hrany bradavek dosti zřetelné. Dlouze otrněné importní rostliny v kultuře často své krásné trny ztrácejí.

 

Výskyt
Hojně rozšířena v mexických státech Puebla a Oaxaca. Sběry bývají nejčastěji udávány z údolí Tehuacan, od El Papayo, Nuevos Horizontes, San Lorenzo, Esperanza (vše ve státě Puebla). Ze státu Oaxaca je uváděna od Miltepec, Huajuapan de Leon, Suchixtlahuaca a Tejuapan. Chvastek a Žwak sbírali M. mystax východně od vesnice Tlacotepec (Puebla). Z kaktusovitých ji tam doprovází Ferocactus latispinus, F. robustus, Coryphantha pallida, M. karwinskiana; z jiných sukulentů zejména Echeveria gibbiflora var. metalica.

 

Pěstování
M. mystax miluje slunné, během léta horké umístění, ale jinak neklade před pěstitele žádné náročné úkoly. Na tak dlouhé a divoce zkroucené trny, jak vytváří ve své domovině, se při kultivaci ze semen ovšem příliš těšit nesmíme.
Rostlina je ze sbírky Luďka Rektoříka, fotografoval Miroslav Veverka a Rudolf Dufek.

 

Poznámky
M. mystax je ve sbírkách známa a oblíbena již přes stopadesát let. Je to charakteristická mamilárie, s bílou mléčící šťávou z bradavek i ze stonku a s hnědými síťkovanými semeny. Je řazena do sekce Mammillaria, série Polyedrae (série s mnohohrannými bradavkami). Do nejbližšího příbuzenstva M. mystax patří:
M. sartorii Purpus,
M. erythra Reppenhagen,
M. casoi Bravo,
M. huajuapensis Bravo,
M. varieaculeata Buchenau (AK 00/1992). Kromě v záhlaví textu uvedených a nejčastěji uznávaných současných jmen bývá uváděna synonymika ještě širší.
D.Hunt mezi synonyma M. mystax řadí:
M. casoi Bravo,
M. huajuapensis Bravo,
M. atroflorens Backeb.,
M. crispiseta Craig,
M. mixtecensis Bravo.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 5 : 3154-3155, 1961
Craig R.T., The Mammillaria Handbook, p. 54-55, 360, 1945
Förster C.F., et Rümpler T., Handbuch der Cacteenkunde, p. 356, 1886
Hunt D., A new review of Mammillaria names, Bradleya, 3 : 66, 1985
Chvastek J. a Žwak J., Mammillaria mystax, Kaktusy 25 : 141-143, 1989
Krähenbühl F., Mammillaria mystax Martius, Kakt. und and. Sukk., 41 : 234-235, tit., 1990
Pilbeam J., Mammillaria, A Collector`s Guide, p. 16, 22-23, 99-100, 1981

 

Autoři
Rostlina je ze sbírky Luďka Rektoříka, fotografoval Miroslav Veverka a Rudolf Dufek.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.
REM-foto: Petr Koupelka a Roman Kubínek.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a osm