Název
MAMMILLARIA DIXANTHOCENTRON Backeb. ex Mottram var. RUBRISPINA Wolf
 

Taxon
Mammillaria dixanthocentron Backeberg ex Mottram var. rubrispina Wolf, Kakt. und and. Sukk., 38 : 46-47, 1987
Dixanthocentron znamená se dvěma žlutými středovými trny. Jméno variety "rubrispinus" pak druhovému jménu protiřečí, znamená s červenými trny. Jedná se o červenotrnnou odchylku.

 

Popis
Tělo
stonek jednoduchý 200-300 mm dlouhý a 80-100 mm široký, dole zúžený nahoře kyjovitě rozšířený; bradavky kuželovité, asi 6 mm dlouhé a 4-5 mm široké, pokožka zelená; areoly kruhovité, v mládí s bělavou plstí; axily s šedavou až bělavou plstí a vlnou. Středové trny většinou 2 (vzácně až 4), 5-10 mm dlouhé, jeden vždy nahoru směřující a až 15 mm dlouhý, ostatní kratší, všechny jehlovité, načervenalé až nahnědlé, přímé až mírně prohnuté. Okrajových trnů 13-20, jehlovité, přímé, asi 3-4 mm dlouhé, bělavé až načervenalé (na hrotu).
Květy
masově červené, nálevkovité asi 14-16 mm dlouhé; okvětní lístky kopinaté až jazykovité, celokrajné.
Plody
válcovité až asi 16 mm dlouhé, červené, dole světlé až žlutavé.
Semena
hruškovitá, asi 1 mm velká se světlou jamkovanou testou.

 

Variety
M. dixanthocentron je dnes známa z několika nalezišť a na každém z nich roste poněkud odlišná populace. Taxonomicky jsou zatím rozlišeny:
nominátní varieta se štíhlejším stonkem a žlutě zbarveným otrněním;
var. flavicentra z horských oblastí se silně protáhlým štíhlým stonkem a kratšími středovými trny.
Další variety či spíše formy teprve čekají na zhodnocení. Známe i populace s čistě bílým otrněním se stonky robustními a téměř kulovitými, ale i se štíhlými úzce válcovitými.

 

Výskyt
M. dixanthocentron je rozšířena zejména v oblasti dlouhého údolí o nízké nadm. výšce (jen mezi 500-700 m) nazývané Tomellin Canyon v jižním Mexiku (stát Oaxaca). Var. rubrispina roste nedaleko osady Tecomavaca (Oaxaca) nedaleko nalezišť nominátní variety. Vyskytuje se roztroušeně na skalních útesech a stěnách, většinou na břidlicovitých opukách společně s Neobuxbaumia spec. na holých skalních římsách a lavicích případně v mělkých minerálních půdách.

 

Pěstování
Vzhledem k původu v nejteplejších oblastech Mexika, vyžaduje maximum slunce a tepla v době růstu a poněkud teplejší umístění (nejméně 10 stup. C) v zimním období. Vyhovuje nejlépe minerální substrát. Var. rubrispina je vzrůstnější než ostatní provenience zařazované k M. dixanthocentron. Obdobím kvetení je pozdní jaro, květy však nevyrůstají příliš ochotně, nutné je umístění rostlin blízko skla nejlépe ve skleníku či pařeništi. Množení je možné většinou jen výsevem semen, bez poranění rostliny neodnožují. Semenáče i dospívající rostliny jsou citlivé na trvalou vlhkost substrátu, zejména při poklesu teploty.
Na snímku K.Crkala jsou kulturní rostliny v jeho sbírce.

 

Poznámky
M. dixanthocentron byla popsána podle sběru F.Buchenaua, který živé rostliny poslal C.Backebergovi do Evropy. Popis nebyl technicky platný, neboť jeho autor neurčil konzervovaný typ. Validizaci popisu uskutečnil teprve R.Mottram (1980). V sedmdesátých letech byla oblast Tomellin Canyon intenzivně prozkoumána A.B.Lauem a W.Reppenhagenem a přitom byla objevena i řada dalších populací mamilárií, mezi jinými i několik lokalit s M. dixanthocentron. Autor textu viděl v uplynulých letech 7 lokalit s M. dixanthocentron a přitom na každé z nich rostou poněkud odlišné rostliny. Uvedená var. rubrispina je příznačná silnějším a delším, obecně robustnějším stonkem, o málo delším otrněním, které je (zejména středové trny) červené až červenohnědé. Na starších jedincích však trny šednou, podobně jako u jiných forem variet M. dixanthocentron. Vzhledem ke stejným květům, plodům a semenům by zřejmě bylo vhodnější zařazení odchylek ve zbarvení otrnění na úrovni forem. M. dixanthocentron je společně s blízce příbuznými M. celsiana a M.supertexta řazena do série Supertextae.

 

Literatura
Mottram R., Mammillaria index, 1980
Říha J., Oaxaca, země slunce, Fričiana, 8, 1981
Wolf R., Eine neue Varietät, Mammillaria dixanthocentron var. rubrispina, aus Oaxaca, Mexiko, Kakt.und and. Sukk., 38 : 46-47, 1987

 

Autoři
Na snímku K.Crkala jsou kulturní rostliny v jeho sbírce.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a tri