Název
CORYPHANTHA MACROMERIS (Eng.) Lem.
 

Taxon
Coryphantha macromeris (Engelmann) Lemire, Cactees 35, 1868
Mammillaria macromeris Eng., in Wislizenius, Mem. Tour. North. Mex., : 97, 1848
Echinocactus macromeris Poselger, Allg. Gartenz. 21 : 102, 1853
Cactus macromeris Kuntze, Rev. Gen. Pl. 1 :260, 1891
Coryphantha runyonii Br. et R., The Cactaceae IV : 26, 1923
Lepidocoryphantha macromeris (Eng.) Backbg., BfK, 6, 1938
Latinsky macromeris = s velkými články, odnožemi. Název vystihuje schopnost rostliny vytvářet odnožováním velké trsy.

 

Popis
Tělo
jednotlivé až z mnoha článků složené, tak vznikají trsy až 150 mm vysoké a přes 1000 mm v průměru, větší stonky zelené, protáhle vejčité až válcovité, 50 až 150 mm dlouhé a 50 mm široké, bradavky výrazné, válcovité, na rozdíl od jiných druhů rodu s brázdou jen do vrchní poloviny, až asi 15 mm dlouhé a 6 až 9 mm široké. Areoly 3 mm v průměru, běžně od sebe 12 mm vzdáleny. Trny husté, ale nezahalující bradavky; středové černé nebo tmavě až světle šedé i červenohnědé , 4-6 v areole, jeden spodní delší, svrchní 3-5 méně výrazné, nepravidelně odstávající, přímé i poněkud zahnuté až zkroucené, nejdelší 25-50 mm dlouhý, většinou 1 mm silný, šídlovitý, na průřezu štíhle eliptický. Okrajových trnů 9-15 v areole, tmavé až světle hnědých, odstávají souběžně s povrchem, všechny přímé až slabě zahnuté, většinou ne delší než 20-25 mm a 0,5 mm široké, jehlovité nebo téměř jehlovité, na průřezu kruhovité.
Květ
30-45 mm v průměru, 45-50 mm dlouhý, okvětí se zelenavými středními proužky a červeno purpurovými okraji, úzce kopinaté až 25 mm dlouhé a 6 mm široké, na špici vláknitě brvité, vnitřní okvětí červeně-purpurové až růžové, jemně brvité. Tyčinky červeně-purpurové až růžové, prašníky žluté, čnělka žlutá, blizna 7-8 klanná.
Plod
semeník asi 7,5 mm dlouhý a 4,5 mm široký, s několika brvitými šupinami. V době zralosti zelený, s několika brvitými šupinami a vlnatými areolami, 16-25 mm dlouhý a 6-9 mm široký.
Semeno
zlatožlutě hnědé, síťované, širší než delší, asi 1,25 mm dlouhé a 2 mm široké a 1 mm tlusté, hilum laterální.

 

Variety
var. macromeris - vytváří menší trsy (jen 300 mm), ale robustnějších stonků, robustnější jsou i bradavky.
var. runyonii (Br. et R.) L. Benson - vytváří větší polštáře drobnějších stonků s bradavkami výrazně kratšími a slabšími. Vyskytuje se na izolovaných lokalitách na jihovýchodě Texasu a na severovýchodě Mexika v nízkých nadmořských výškách.

 

Výskyt
Obě variety obývají velký areál, var. macromeris se vyskytuje v oblasti pouště Chihuahua na žlutavých, každá však zcela odlišný.

 

Pěstování
Je snadné. Rostlinu lze doporučit do většiny sbírek. Vyžaduje propustný substrát, nepravidelnou (občasnou) zálivku, přezimování při teplotách 5-10 stupňů C (snáší i krátkodobé poklesy pod nulu). Množí se dobře semenem i zakořeněním oddělených odnoží. První květy se objevují na rostlinách asi 10 cm velkých, tj. asi 4-5 rokem po výsevu.
Foto: Rudolf Šubík.

 

Poznámky
V evropské literatuře nacházíme většinou var. runyonii jako samostatný druh. Současný výzkum v terénu ukazuje na jeho blízkou příbuznost a tak lze přijmout názor L.Bensona, že se jedná o pouhou varietu (rozdíly existují pouze v kvatitativních znacích, ve velikosti trsů, bradavek apod.). S tím souhlasí shoda v utváření květů, plodu a semen.
Obě variety C.macromeris v zimním suchém období silně sesychají a zmenšují svůj objem, často ztrácí více než polovinu své váhy. V té době snášejí i poklesy teplot pod nulu. Nahlédneme-li do katalogu firmy Mesa Garden z Nového Mexika, zjistíme, že C.macromeris z lokality Las Cruces (NM) snáší poklesy teplot až na -12 stupňů C. V našich podmínkách ovšem zimní období bez ochrany proti vlhku nepřežijí.
Buněčná šťáva obou variet obsahuje macromerin, silně hořké chuti, který chrání rostlinu v přírodě proti většině škůdců.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae V : 2973-2977, 1961
Benson L., The Cacti of US and Canada, Stanford Univ. Press, 1982
Weniger D., Cacti of Southwest, Univ. Texas Press, 1970

 

Autoři
Foto: Rudolf Šubík.
Text: Jan Říha.
Rostlina byla fotografována ve sbírce D. B. Morricala, Del Rio, NM.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím deset a deset