Název
LOBIVIA HERTRICHIANA Backeb. f. BINGHAMIANA (Backeb.) Ullmann
 

Taxon
Lobivia hertrichiana Backeberg var. hertrichiana f. binghamiana (Backeberg) Ullmann, Kaktusy 26 : 19, 1990
Lobivia binghamiana Backeberg in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 413, 1935
Jméno formy bylo zvoleno na počest dr.Hirama Binghama (1875-1956), archeologa z Yale University v USA. Při výzkumech v Peru v letech 1906-1915 nalezl řadu kaktusů. Objevil a vykopal ruiny pevnosti Inků Machu Picchu.

 

Popis
Tělo
stonek na bázi silně odnožující, jednotlivé stonky kulovité, až 80 mm vysoké a široké, vrchol téměř beztrnný, mírně snížený; epidermis světle zelená, lesklá. Žeber asi 11, nízká, úzká, příčnými zářezy rozdělená na hrboly, na horní straně hrbolů malé kruhovité areoly s krátkou žlutavou plstí, která později mizí. Okrajových trnů 5-7, tenké, jehlovité, až 10 mm dlouhé, světle zlatožluté; středové trny až 3, dlouhé až 15 mm, jehlovité, na bázi mírně zesílené, žluté s rezavě hnědou špičkou.
Květ
široce nálevkovitý, 50 mm dlouhý a široký, trubka porostlá šupinami a šedými vlasy; vnější okvětní lístky úzké, zelenavé s červeným nádechem, tyčinky ve dvou sériích, první v polovině trubky, druhá na okraji jícnu; nitky červené, prašníky žluté; čnělka žlutá, pětiramenná blizna zelenavá.
Plod
kulovitý, zelený, porostlý vlasy a šupinami jako trubka, podélně pukající.
Semena
protáhlá, 1,4 mm dlouhá, 1,0 mm široká a 0,7 mm silná, hilum oválné, testa matně černá, jemně hrbolatá.

 

Variety
Forma binghamiana je v našich sbírkách poměrně uniformní. Od f. hertrichiana se odlišuje menším počtem okrajových trnů, které jsou světlejší. Všechny trny jsou kratší. Květy mají sytější červenou barvu.

 

Výskyt
Lobivia hertrichiana f. binghamiana byla sbírána v Peru u města Cuzco ve výškách nad 3000 m n. m.

 

Pěstování
Vyžaduje světlé a vzdušné stanoviště, na kterém ochotně kvete a bohatě vytrňuje. Roubované rostliny sice kvetou bohatěji, ale redukuji, trny a dorůstají větších rozměrů. Velmi dobře se jí daří ve volné kultuře, kde přirůstá velmi zvolna, zůstává kulovitá, vytváří silné trny a kvete již jako malá rostlina. Zimování chladné s teplotami do 10 stup. C. Při vyšších teplotách se rostliny dostávají do vegetace. Výsev je bez problémů, semena dobře klíčí a semenáčky rychle narůstají.

 

Poznámky
W.Rausch i F.Ritter se shodli, že L. binghamiana je nutno považovat za synonymum L. hertrichiana, ovšem důvody a zdůvodnění jsou odlišná. W.Rausch vychází z geografického rozšíření taxonů z okruhu L. hertrichiana, kde na jednotlivých lokalitách se taxony prolínají a lze nalézt plynulé přechody mezi jednotlivými populacemi. F.Ritter zase hledal rozpory a nepřesnosti v Backebergových popisech. Jeho popisy nejsou úplné, není přesně udána lokalita a rostliny na snímcích doplňující popisy neodpovídají údajům v popisech. Proto F.Ritter prohlašuje jména L. allegraiana, L. binghamiana a L. planiceps za nomina dubia, tj. jména pochybná, u kterých nelze zjistit, ke kterému taxonu patří. Ani jeden z autorů neuvádí zcela přesvědčivé argumenty pro sloučení pod jméno L. hertrichiana. Kromě toho F.Ritter u dalších taxonů z okruhu L. hertrichiana uvádí, že jednotlivé populace rostou odděleně a neexistují plynulé přechody. Protože je L. binghamiana v našich sbírkách dobře rozlišitelná, bude vhodnější zachovat toto jméno na úrovni formy, alespoň do té doby, než se jednoznačně vyjasní problematika taxonů kolem L. hertrichiana.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1413, 1959
Rausch W., Lobivia, 1 : 16-21, 1975
Rausch W., Lobivia, 3 : 178, 1975
Rausch W., Lobivia 85, p. 65, 1985
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 4 : 1332-1338, 1981

 

Autoři
Text: Jaroslav Ullmann.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a deset