Název
DISCOCACTUS HORSTII Buin. et Bred.
 

Taxon
Discocactus horstii Buining et Brederoo, in Krainz, Die Kakteen, 52, Cvlf, 15/1, 1973
Jméno horstii bylo zvoleno na počest Leopolda Horsta (zemř. 1987), který žil dlouhé roky v Brazílii a patřil k nejlepším znalcům a objevitelům mnoha brazilských kaktusů i jiných rostlin.

 

Popis
Tělo
stonek jednotlivý, kulovitého tvaru, až 60 mm velký, cefálium až 20 mm vysoké a široké, žeber 15-22, 6-8 mm vysokých, přímých, areoly oválné, asi 1,5 mm dlouhé a 0,3 mm široké, zprvu s bílou vlnou, později holé. Trny jen okrajové, hřebenovitě uspořádané v počtu 6-8, silná zakrnělé, korkovitě pružné, zprvu hnědavé, brzy šednoucí, nejvýše 3,5 mm dlouhé (nejdelší je spodní).
Květy
noční, vyrůstají z cefália, čistě bílé barvy, asi 75 mm dlouhé a 60 mm široké, okvětní lístky srostlé v trubku až 35 mm dlouhou a 4-7 mm širokou, šupiny na trubce plynule přecházející do vnějších špičatých okvětních lístků a do širších vnitřních okvětních lístků. Pestík kratší než tyčinky, blizna většinou s 6 laloky; laloky čistě bílé, tyčinky bílé.
Plod
kyjovitého tvaru až 30 mm dlouhý a 4 mm široký, bílé barvy, holý a brzy se rozplývající.
Semena
přílbovitého tvaru velká 1-1,1 mm s leskle černou, slabě bradavičnatou testou.

 

Variety
D. horstii je charakteristickou rostlinou s nepatrnou proměnlivostí. Popsán byl přírodní hybrid s D. placentiformis (D. woutersianus), který byl také vytvořen uměle.

 

Výskyt
Je známo jediné a plošně nevelké naleziště v pohoří Serra do Barrao u Grao Mogol ve státě Minas Gerais v Brazílii. D. horstii roste výhradně na lavicích křemičitých písků a štěrků, které vznikly rozpadem zkřemencovatělých vyvřelých hornin v okolí. Nadmořská výška naleziště je asi 1000 m, většina povrchu terénu je porostlá keři a bylinami, hojné jsou trávy a kaktusy, srážky jsou odhadovány na více než 1000 mm za rok.

 

Pěstování
Vzhledem k původu v tropických oblastech a pravidelnému zásobování vláhou se jedná o choulostivější druh. Nutno respektovat požadavky na teplotu neklesající pod 12 stup. C (optimální hodnoty jsou mezi 17-25 stup. C) a na maximální zkrácení doby klidu, tj. zimního období. Pěstujeme výhradně roubované rostliny, během zimních měsíců je umístíme v teplém prostředí a několikrát během zimy zavlažíme. I v optimálních podmínkách je život rostlin krátký a většinou po dosažení květuschopnosti plodí rostlina jen několik sezón a hyne. Proto je velmi důležité pěstovat více generací tak, aby stále byl připravován dorost.
Pokud se pokusíme o udržení pravokořenných jedinců, je nutno volit mírně kyselý substrát, nejlépe směs křemičitého písku a humusu a dobu klidu je třeba krátit na minimum. Otužováním rostlin v době růstu, tj. tzv. tvrdé pěstování je velmi žádoucí.
Na snímku R. Šubíka je semenáč (roubovaný) vypěstovaný ze semen sbíraných v přírodě A.F.H.Buiningem ve sbírce autora textu.

 

Poznámky
D. horstii je nejmenším druhem rodu Discocactus a náleží k nejkrásnějším miniaturním kaktusům vůbec. Během krátké doby bylo naleziště téměř zničeno obchodními sběrači a dnes zůstala zachována jen malá populace v nepřístupných částech pohoří Serra do Barrao. Poměrně rychle byla vypracována i metodika množení tohoto kaktusu v kultuře, přesto je dodnes vzácný vzhledem k choulostivosti v našich podmínkách.
Ve stejné oblasti roste i D. alteolens (tzv. sympatrický druh) a tak byly nalezeny zajímavé hybridy mezi oběma druhy. Vyznačují se delšími a pevnějšími trny, které jsou zahnuty ke stonku, robustněji stavěnými žebry a většími květy. Kříženci byli získáni i uměle a nejen že dobře rostou a rychle dospívají do květu, ale jsou i plodní a jejich potomstvo si zachovává intermediární vzhled. Tito kříženci se často šíří do sbírek pod jménem D. woutersianus.
Trny jsou u D. horstii vystavěny z houbovitých buničinových struktur, proto nepíchají, ale jsou měkké a poddajné a za vlhka nasávají vodu a bobtnají. Odborníci prokázali, že nasávání vody může znamenat i příjem vody a živin prostřednictvím areol (mimokořenový příjem).

 

Literatura
Buining A.F.H., The genus Discocactus, 1976
Egide J., Discocactus horstii, Kaktusy, 9: 134, 1973
Říha J., Discocactus horstii, Kaktusy, 17 : 22-24, 1981
Schütz B., Discocactus horstii, Kaktusy, 11 : 33-34, 1975

 

Autoři
Na snímku R. Šubíka je semenáč (roubovaný) vypěstovaný ze semen sbíraných v přírodě A.F.H.Buiningem ve sbírce autora textu.
Text: J.Říha.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a devet