Název
BLOSSFELDIA MINIMA Ritt.
 

Taxon
Blossfeldia minima Ritter, Kakteen in Südamerika, 2 : 552-553, 1980
"Minimus" je latinsky nejmenší; jede nejen o nejmenší druh rodu Blossfeldia, ale o jeden z nejmenších kaktusů v celé čeledi vůbec.

 

Popis
Tělo
stonek jen výjimečně jednotlivý a v takovém případě až 17 (20) mm široký, většinou však silně odnožující a v přírodě vytvářející celé polštářovité trsy; pak zůstávají jednotlivé odnože často menší než 10 mm a jsou od 5 mm květuschopné; stonek šedozelený až trávově zelený, temeno ploché či mírně miskovité. Areoly uspořádány ve 13-30 spirálovitých řadách, které odpovídají již zcela setřeným, ale někdy přece jen rozeznatelným žebrům; 0,25-0,50 mm široké, od sebe 0,25-1,0 mm vzdálené.
Květy
11-12 mm dlouhé, široce otevřené, vnitřní okvětní lístky bílé, 6-8 mm dlouhé, 1,5-2 mm široké, oblé nebo mírně zašpičatělé, vnější lístky červenavé; perikarpel 1,5-2,5 mm dlouhý a 1,3-1,5 mm široký, dole tupý, ale s maličkou, jen asi 0,25 mm dlouhou stopkou; receptakulum asi 0,75 mm dlouhé, s malými bílými vločkami, šupiny jen při horním okraji receptakula, 0,25-0,50 mm dlouhé, špičaté; čnělka zřetelně přesahuje prašníky, je asi 6 mm dlouhá, se 4-5 široce rozestřenými bliznovými
laloky.
Plod
kulovitý, 2,5-5 mm široký, na kratičké stopce.
Semena
asi 0,4 mm široká, hnědá testa s řídkými krátkými štětinkami, strofiola velká jako semeno, bělavá.

 

Variety
Rod Blossfeldia osídluje rozsáhlý areál od 18. do 33. stupně jižní šířky (1700 km dlouhý) ve výškách od 700 m (Fechser) do 3400 m (Ritter). Není proto divu, že se jednotlivé populace od sebe liší. Je ovšem samozřejmé, že u tak maličkých kaktusů mohou být rozdíly jen omezené. Buxbaum proto uvažuje rod Blossfeldia za monotypický a všechny dědičné odchylky hodnosti jen jako vnitrodruhové taxony. Praktičtí kaktusáři se zatím přidržují spíše Backeberga a Rittera. Spolu s nimi rozeznávají 4-5 druhů a několik variet. Bezpečné rozlišení je však velmi obtížné právě pro minuciózní charakter rozlišovacích znaků a pro jejich spíše kvantitativní, plynule přecházející povahu. Od B. liliputana, která je typem rodu, lze B. minima poznat především podle těchto znaků:
B. minima je všeobecně menší, květuschopná již od šířky 5 mm, častěji odnožuje a vytváří větší shluky, květy jsou uvnitř bílé, zevně načervenalé (B. liliputana uvnitř krémové, zevně červenohnědé), jsou na kratičké stopce, takže postranní květy se otáčejí vzhůru (B. liliputana květy přisedlé, postranní poupata vykvétají ve vodorovné nebo šikmé ose), čnělka zřetelně vyčnívá nad prašníky.

 

Výskyt
Tento "nejmenší kaktus světa" roste v 17 bolívijských provinciích, především v Azurduy, Sud Cinti, Yamparaez (dept. Chuquisaca) a dále v prov. Linares a Saavedra (dept. Potosí). Vyskytuje se ve značném množství na více méně kolmých stěnách ve výškách mezi 1500-2500 m n. m. Protože rostliny nemají trny, jsou proti býložravcům chráněny jen nedostupností stanoviště.

 

Pěstování
Pěstovat roubované blosfeldie není příliš obtížné, ale kaktusář z nich nemá tu pravou radost. Na podložce vytvářejí shluky drobnějších hlaviček, které narůstají do nepřirozených rozměrů a tvarů. Je škoda, že z těchto důvodů blosfeldie z našich sbírek mizí. Roubovanci totiž hojně kvetou a dávají veliké množství semen, která mohou zajistit přežití rodu ve sbírkách. To bohužel nemohou zaručit blosfeldie pravokořenné, Ty ze semen vypěstuje a při životě udrží jen skutečný mistr, velmi zkušený kaktusář. Je to však možné a chcete-li si ověřit své schopnosti, zkuste to podle výše uvedené literatury.
Barevný snímek a text: Miroslav Veverka.

 

Poznámky
Rostliny jsou svým neobvyklým stanovištěm, nepatrnou velikostí a svými mimikry tak nenápadné, že si jich málokdo povšimne. Ritter líčí, jak v roce 1931, kdy rod Blossfeldia ještě nebyl znám, pocházel horským hřebenem na tři kroky od stanovišť blossfeldií, aniž je postřehl. Objevil je tam teprve po 28 letech, když putoval stejnou cestou.

 

Literatura
Andreae W., Unsere kleinsten Kakteen und and. Sukk., 13 : 85-86, 1962
Buxbaum F., Gattung Blossfeldia, in Krainz H., Die Kakteen, 1.11.1964
Fechser H., Blossfeldia liliputana - The Tiniets Cactus, Cact. Succ. J. (US), 32 : 123-125, 1960
John V., Pěstování pravokořenných semenáčků rodů Strombocactus, Blossfeldia a Aztekium, Kaktusy, 23 : 38-41, 1987
Kilian G., Beitrag zur Blossfeldia-Kultur, Kakt. und and. Succ., 13 : 82-83, 1962
Köhler U., Beobachtungen an Blossfeldien, Kakt. und and. Succ., 17 : 11-14, 1966; Blossfeldia heute, Kakt. und and. Sukk., 32 : 132133, 1981
Říha J., Blossfeldia liliputana Werdermann, Kaktusy, 22 : 105-107, 1986

 

Autoři
Barevný snímek a text: Miroslav Veverka.
Na obrázku je roubovaná rostlina ze sbírky Violety Pazourové z Roztok u Prahy.
Největší stonky na snímku jsou 12 mm široké.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

lukáš (2009-10-22 13:20:11)
Je mi deset a mám pravokořenou blossfeldia minima. Je šance že mi pokvete?
lada (2011-12-16 22:30:26)
nemáš, jedině naroubovat.
Jejda (2012-02-16 14:57:22)
Ale má, nebuď negativní.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sest a deset