Název
TURBINICARPUS SCHMIEDICKEANUS (Böd.) Buxb. et Backeb. var. DICKISONIAE Glass et Foster
 

Taxon
Turbinicarpus schmiedickeanus (Böd.) Buxb. et Backeb. var. dickisoniae Glass et Foster, Cact. Succ. J. (US), 54 : 74, 1982
Neolloydia schmiedickeana (Böd.) E.F.Anderson var. dickisoniae (Glass et Foster) E.F.Anderson, Bradleya, 4 : 20, 1986
Autoři popisu nazvali tento taxon na počest Shirley Dickisonové, kaktusářky z Texasu, která rostliny objevila.

 

Popis
Tělo
stonek 25-30 mm široký, kulovitý, vzrůst jednotlivý; bradavky silné, 3-5 mm dlouhé, tmavě šedozelené, oblé; areoly v mládí s dlouhou bílou pavučinovou vlnu. Okrajovým trnů 18-23, okolo 2,5 mm dlouhých jemně šídlovitých, bílých, lehce zohýbaných; středové trny 1-3, nejspodnější nejdelší, 13-22 mm dlouhý, vztyčený, lehce zahnutý až zohýbaný, ne zcela plochý, pružný, hnědošedý s hnědou špicí, horní 0-2 asi 7 mm dlouhé.
Květy
asi 20 mm dlouhé, 17 mm široké, s celkovým počtem 12-17 okvětních lístků, bílé, s nebo bledě červenohnědého středního proužku; prašníky oranžové, bliznových laloků 4-5, bílých.
Plod
okrouhlý, asi 5 mm velký, ve zralosti hnědavý.
Semena
černá, 1-1,5 mm velká.

 

Variety
Variabilita Turbinicarpus schmiedickeanus var. dickisoniae je minimální a projevuje se především nepodstatnými rozdíly v počtu trnů.
Vývoj poznání okruhu T. schmiedickeanus dává stále více za pravdu členění, které stanovili v roce 1977 Ch.Glass a R.Foster. Jednou ze základních myšlenek jejich práce bylo postižení příbuzenských vztahů (nikoliv tedy jen rozdílnosti) a jejich vyjádření. Prostředkem k tomuto vyjádření bylo důslednější využití úrovně varietálního členění; výsledkem pak bylo mimo jiné sloučení některých dosavadních příbuzných druhů pod T. schmiedickeanus a vytvoření příbuzenského komplexu s většími vzájemnými vazbami. Později popisy nových variet celý obraz již jen dokreslují.
T. schmiedickeanus se podle Glasse a Fostera člení na:
var. schmiedickeanus
var. gracilis (Glass et Foster) Glass et Foster
var. dickisoniae Glass et Foster
var. flaviflorus (Frank et Lau) Glass et Foster
var. klinkerianus (Backeb. et Jacobsen) Glass et Foster
var. macrochele (Werd.) Glass et Foster
var. schwarzii (Shurly) Glass et Foster
Nejbližším příbuzným var. dickisoniae je var. gracilis. Ze znaků, které obě variety spojují, je to na první pohled shodný habitus mladých rostlin obou variet (bílé pektinátní okrajové trny stejného typu) a shodný tvar květů. Naopak, žádná z dalších variet T. schmiedickeanus nemá tolik okrajových trnů, zejména v dospělosti a tak málo výrazné bradavky.

 

Výskyt
T. schmiedickeanus var. dickisoniae pochází z okolí městečka Aramberri, Nuevo Leon, Mexiko. Roste zde ve skalnatém terénu na východních příkrých vápencových svazích. V těchto místech, vzdálených jen několik mil od lokalit T. schmiedickeanus var. gracilis, jsou vlhčí podmínky než v případě stanovišť ostatních variet okruhu.

 

Pěstování
Pěstování var. dickisoniae je snadné. Rostliny jsou tolerantní k většímu množství zálivky, velmi brzy a často kvetou a plodí semena. Bez nadsázky lze říci, že uvnitř rodu Turbinicarpus neexistuje takový taxon, který by tak dobře rostl a produkoval semena. Roubováním klíčenců na Pereskiopsis bylo dokonce dosaženo reprodukce (získání potomstva) v průběhu jediného roku. Toto konstatování však neznamená, že není třeba zachovávat základní pravidla, potřebná pro úspěšné pěstování turbinikarpusů (nejlépe pravokořenných) - střídavý zálivkový režim, propustný hrubozrnný neutrální substrát a dostatek světla. Požadavky na přezimování jsou též celkem běžné - sucho, teploty kolem 10 stup. C, světlé zimní stanoviště není nutné.

 

Poznámky
Informace není k dispozici.

 

Literatura
Anderson E.F., A revision of the genus Neolloydia Br. et R. (Cactaceae), Bradleya, 4 : 1-28, 1986
Glass Ch. et Foster R., A revision of the genus Turbinicarpus, Cact. Succ. J. (US), 49 : 161-176, 1977
John V., Turbinicarpus schmiedickeanus a příbuzné taxony, Kaktusy, 22 : 75-80, 1986
Říha J., Turbinicarpus schmiedickeanus var. dickisoniae, Aztekia, 6/2 : 9-11, 1983
Říha J., Turbinicarpus schmiedickeanus var. dickisoniae Glass et Foster, nový turbinikarpus severního Mexika, Kaktusy 20/3 : 61-64, 1984
Říha J. et Šedivý V., Synopsis rodu Turbinicarpus, Aztekia, 7 : 7-14, 1984

 

Autoři
Text: V.Šedivý.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a devet