Název
SULCOREBUTIA VERTICILLACANTHA Ritt. var. AUREIFLORA Rausch
 

Taxon
Sulcorebutia verticillacantha Ritter var. aureiflora Rausch, Kakt. und and. Sukk., 23 : 123, 1972
Weingartia rubro-aurea Brandt, Kakt. Orch.-Rundschau, 9 : 34, 1984
Varieta byla pojmenována podle barvy svých květů, aureiflorus znamená zlatožlutě kvetoucí.

 

Popis
Tělo
rostliny jednotlivé, v kultuře později silně odnožující, tvořící velké trsy, jednotlivé stonky kulovité, až 20 mm vysoké a 25 mm široké, v kultuře více protáhlé, až 30 mm vysoké, nažloutle šedozelené až tmavě šedozelené, na hrbolcích někdy fialově nabíhající, se silným řepovitým kořenem. Žeber až 17, spirálovitá, rozložená do plochých, 3-4 mm dlouhých hrbolků; areoly asi 3 mm dlouhé, 1 mm široké, bíle plstnaté.. Trny jen okrajové, 10-12, 3-5 mm dlouhé, rovné až ohnuté, přilehlé, bílé až žluté, na bázi hnědé a zesílené.
Květy
asi 30 mm dlouhé a 40 mm široké, žluté až dvoubarevně žluté až oranžově červené; okvětní lístky celé žluté nebo dole žluté a na konci oranžové až červené, rozsah oranžově červeně zbarvené části velmi proměnlivý; květní lůžko zelené, květní trubka růžová se zelenými nebo hnědými šupinami, uvnitř fialově růžová; nitky dole červené, nahoře žluté, prašníky nažloutlé; čnělka nazelenalá, blizna s 5-7 rameny bílá.
Plod
fialově zelený až hnědý s růžovými šupinami.
Semena
až 1,3 mm dlouhá a 1 mm široká, testa matně černá, nepravidelně hrbolatá.

 

Variety
Sulcorebutia verticillacantha var. aureiflora je proměnlivá zejména ve vybarvení květů. Ve zbarvení okvětních lístků jsou zastoupeny v různém poměru žlutá a oranžová až červená barva, žluté jsou spodní části okvětních lístků, červené jejich okraje a konce v různém rozsahu, takže existují květy celé žluté, ale také z větší části oranžově červené se žlutým středem. Na původním nalezišti byly čistě žluté a žlutočerveně kvetoucí rostliny zastoupeny podle údajů W.Rausche přibližně ve stejném poměru.
Další rozdíly je možno pozorovat i ve zbarvení těla a ve tvaru a odnožování, kde proti prvotnímu popisu jsou rostliny v kultuře více protáhlé a trsovité.
S. verticillacantha var. aureiflora byla popsána podle sběru
WR 479, sběr
Lau 389 byl rovněž označen jako tato varieta.

 

Výskyt
S. verticillacantha var. aureiflora pochází z bolívijského departamentu Chuquisaca. Naleziště této variety se nachází v provincii Sucre v blízkosti Tarabuco, v nadmořské výšce asi 3400 m.

 

Pěstování
S. verticillacantha var. aureiflora roste dobře na vlastních kořenech a snadno se množí z hojně vytvářených odnoží. Při zakořeňování odnoží je žádoucí, aby byly alespoň 10 mm velké, neboť musí mít dostatek síly pro tvorbu kořenů. I potom je růst nové rostliny na dlouhou dobu zastaven, neboť nejprve se vytváří kořenový systém, který je podobně jako u celého okruhu S. verticillacantha silný řepovitý a představuje podstatnou část rostliny. Množení ze semen naráží na jejich minimální nabídku, požadavky jsou zde shodné s většinou zástupců rodu Sulcorebutia. V západoevropských sbírkách je podle údajů v literatuře tato varieta velmi oblíbená, v našich sbírkách je dosud zastoupena řídce.

 

Poznámky
S. verticillacantha var. aureiflora se od příbuzných taxonů liší šedozeleným zbarvením pokožky, žlutými až bílými trny a zejména žlutými až dvoubarevnými žlutými a červenými květy, které jsou pro okruh S. verticillacantha neobvyklé. Květy podobné kombinace barev lze nalézt ještě u velmi blízkého taxonu, který byl popsán již roku 1964 Cárdenasem jako Rebutia canigueralii, ten ale je v kultuře více sloupovitý, má trny dlouhé jen kolem 2 mm, asi 13 žeber a hnědé zbarvení pokožky.
Další rostliny, u kterých je možno nalézt podobně zbarvené květy, patří k příbuzensky podstatně vzdálenějším taxonům. Vyskytují se jednak v příbuzenském okruhu S. hoffmanniana (S. seinoiana n. n.), jednak S. steinbachii (S. tubercualto-chrysantha, S. polymorpha), od S. verticillacantha var. aureiflora se odlišují ve tvaru a velikosti těla, ale i tvarem hrbolků, charakterem otrnění a celkovým vzhledem.
Variabilita ve vybarvení květů S. verticillacantha var. aureiflora vedla k tomu, že F.Brandt popsal znovu tento taxon, a to dokonce dvakrát, v obou případech v hodnotě druhu. Roku 1981 popsal Brandt, jak to odpovídalo jeho širšímu pojetí rodu Weingartia s podrodem Sulcorebutia, jako samostatný druh Weingartia callecallensis formu s oranžově zbarvenými květy a roku 1984 pak stejný autor formu s dvoubarevnými žlutými a červenými květy, opět jako samostatný druh W. Rubro-aurea. Vzhledem k šíři proměnlivosti zbarvení květů S. verticillacantha var. aureiflora lze tyto dvě odchylky sotva hodnotit výše než na úrovni formy. Pokud by ale S. verticillacantha var. aureiflora měla být hodnocena jako samostatný druh, pak by správné jméno pro tento druh bylo S. callecallensis.

 

Literatura
Brinkmann K.-H., Die Gattung Sulcorebutia, p. 57, 1976
Lindner P., Přehled rodu Sulcorebutia Backeberg emend. Brederoo et Donald, Aztekia (mimořádné číslo), p. 94, 1982
Pilbeam J., Sulcorebutia and Weingartia, A collector`s guide, p. 97, 1985
Rausch W., Sulcorebutia verticillacantha var. aureiflora Rausch var. nov., Succulenta, 52 : 187, 1973

 

Autoři
Text: Otakar Šída.
Foto: Karel Crkal.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím jedna a osm