Název
TURBINICARPUS PSEUDOMACROCHELE (Backbg.) Buxb. et Backbg.
 

Taxon
Turbinicarpus pseudomacrochele (Backeberg) Buxbaum et Backeberg, J. DKG II : 27, 1937
Strombocactus pseudomacrochele Backbg. BfK, 6, 1936
Toumeya pseudomacrochele (Backbg.) Bravo et Marschall, Saguaroland Bull., : 118, 1956
Název druhu lze přeložit jako "nepravý, jiný T.macrochele".

 

Popis
Tělo
ploše kulovitá rostlina, ale s velkou podzemní bázi a proto spíše celkově protáhlá, ve spodní části přecházející v řepu, později vytvářející několik stonků; jednotlivé stonky až 30 mm široké. Žebra v bradavky rozložená, bradavky nepravidelně čtyřboké, stlačené a ne příliš ostře hranaté. Areoly úzce protáhlé a zpočátku silně vlnaté. Trnů asi 8, štětinovitě jemných nad temenem spletených, zpočátku žlutavých, později šednoucích.
Květ
až 35 mm široký; okvětní lístky bílé s růžovým středním proužkem, lístky zevně tmavší, poměrně úzké, špičaté, široce nakonec rozevřené a ven z květu stočené; blizna 5klanná, bělavá, stejně jako tyčinky.
Plod
malý, úplně holý (často se šupinami).

 

Variety
Poslední taxonomické studie považují blízce příbuzný druh T.krainzianus za varietu T.pseudomacrochele:
T.pseudomacrochele var.krainzianus (Frank) Glass et Foster CSJAm. 49: 161-176, 1977.
syn. Toumeya krainziana Frank, KuaS 11 : 168-170, 1960.
syn. Toumeya sphacelata - bez popisu.
Odlišuje se trny s tmavšími hroty a zejména menšími, běložlutými květy s okvětím bez středních proužků tmavší barvy. Naleziště této variety není však známo.

 

Výskyt
V původním popise byl T.pseudomacrochele udán výskyt ve státu San Luis Potosí, ukázalo se však, že jde o chybný údaj. Druh byl v šedesátých letech tohoto století nalezen u Peňon de Bernal ve státě Queretaro, kde roste na nízkých vápencových kopcích v nadm. výšce kolem 2 tisíc m. Vyhledává jižní svahy na tvrdém vápenci, kde vznikly mělké kapsy vyplněné černozemí. Roste ve společenství travin, mechů a lišejníků, stínící doprovodná vegetace dřevin chybí. V nedávné době byla objevena další lokalita asi o 70 km směrem na východ, na hranicích státu Hidalgo. Zdejší rostliny se však odlišují světlejším otrněním a čistě bílými květy.

 

Pěstování
Ve sbírkách se většinou vyskytují roubované exempláře a jejich kultura je spíše záležitostí pěstování podnože. Pokud držíme pravokořenné rostliny, je zde nutný požadavek propustného, nejlépe čistě minerálního substrátu (bez humusu), který vylučuje nebezpečí ztráty kořenů a hniloby bazálních partií těla (či je snižuje na nejmenší možnou míru). Vyhovuje neutrální pH a hrubá struktura. Vegetační období, i nejteplejší měsíce roku prožívá T.pseudomacrochele v periodickém opakování vlhkých a suchých období. Totéž se výborně uplatňuje v našich podmínkách. Znamená to zálivku teprve po důkladném proschnutí kořenového prostoru.
Množení semeny je žádoucí, kultivace semenáčků vzhledem k citlivosti řepovitých kořenů není snadná. Nárůst je poměrně pomalý, pravokořenné rostliny zakvétají teprve po 5 až 6 letech. Urychlení dospívání a kvetení roubováním lze tedy doporučit.

 

Poznámky
T.pseudomacrochele je charakteristický druh, výrazný tvorbou velkých podzemních řepovitých kořenů (již v mládí) a poměrně velkými květy, které se objevují pouze zjara. V současné době je v přírodě téměř vyhuben, jedná se o jeden z nejvzácnějších kaktusů vůbec!
Zařazování T.krainzianus jako variety k T.pseudomacrochele je poněkud sporné. Odlišuje se několika znaky - zejména však opakovaným kvetením po celé léto, menšími žlutobílými květy a výrazně menšími plody s menšími semeny. Naneštěstí se naleziště T.krainzianus dosud nepodařilo znovu objevit, je znám jen z kultury.
T.pseudomacrochele je nutno doporučit do co největšího počtu sbírek, nutno tuto rostlinu udržet, rozmnožit ji pro příští generace kaktusářů.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae V, 1961
Frank G., Die Gattung Turbinicarpus, KuaS, 30,1 : 268-274, 1970
Glass Ch., R.Foster, A Revision of the Genus Turbinicarpus, CSJ Am., 49 : 161-177, 1977
Říha J., V.Šedivý, Okruh Turbinicarpus pseudomacrochele, Aztekia 6,2 : 9-11, 1983
Říha J., V.Šedivý, Synopsis rodu Turbinicarpus, Aztekia 7, 1-2 : 7-24, 1984

 

Autoři
Text: Jan Říha.
Foto: Rudolf Šubík.
Na snímku je importní rostlina, kterou sbíral r.1979 Sánchez-Mejorada a J.Říha (Peňon de Bernal, Queretaro, Mexiko).


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím dve a ctyri