Název
NOTOCACTUS SECURITUBERCULATUS Ritt. var. SECURITUBERCULATUS Ritt.
 

Taxon
Notocactus securituberculatus Ritter, Kakteen in Südamerika, 1 : 169, 1979
Druhové jméno bylo zvoleno podle sekerkovitého tvaru hrbolů.

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý, tmavě zelený, neodnožující. Žebra 9-10, s hrboly ve tvaru sekery, hrany ostré. Areoly s bílou vlnou, kruhovité, 2-4 mm široké, vzdálenost mezi nimi 5-11 mm. Trny červenohnědé, jehlovité, okrajové trny 7-9, odstávající, délka 10-30 mm; středový trn jen jeden, stejně dlouhý jako okrajové trny, tenký a většinou prohnutý.
Květy
48-54 mm dlouhé, okvětní lístky 20-27 mm dlouhé, 5-6 mm široké, citrónově žluté, kopisťovité; nitky intenzivně zlatožluté; prašníky bledě žluté; čnělka bledě žlutá, ramena blizny 11, intenzivně purpurová; horní část květního lůžka žlutá, s vlnou a štětinami; dolní část zelená, s bílou vlnou, hnědými štětinami a malými šupinami.
Semena
1,5 mm dlouhá, 1 mm široká a silná; testa černá, s jemnými hrbolky; hilum bazální, bílé.

 

Variety
Současně s N. securituberculatus byl popsán N. securituberculatus var. miniatispinus Ritter. Od var. securituberculatus se odlišuje většími meziareolovými vzdálenostmi, červenějšími trny, delšími květními lístky a větším počtem ramen blizny.
Ve sbírkách také nalezneme jako nomen nudum N. securituberculatus var. ritteri.

 

Výskyt
N. securituberculatus byl sbírán roku 1965 L.Horstem a F.Ritterem (pod číslem
FR 1377a) u Quevedos, což je malé místo v pralese na Rio Totopí, Rio Grande do Sul, Brazílie. Roste zde ve společnosti N. glaucinus var. depressus.
N. securituberculatus odpovídají rovněž polní čísla
HU 181,
PR 219,
WRA 394 (L.Horst - W.Üebelmann, K.H.Prestlé, W.R.Abraham).

 

Pěstování
Všeobecně je možné pěstovat N. securituberculatus na vlastních kořenech za předpokladu, že rostlinám poskytneme dostatek vlhka v ovzduší i v substrátu, výživnější substrát a v zimě sucho, které ale nemá trvat příliš dlouhou dobu. Brzy na jaře je třeba rostliny uvést do vegetace a stále je v ní udržovat.
Na obrázku je rostlina ze sbírky S.Stuchlíka, autora textu i obrázku.

 

Poznámky
N. securituberculatus, N. acutus a N. oxycostatus tvoří osobitou skupinu mezi zástupci řady Paucispini. N. oxycostatus roste na jiném nalezišti (Sao Gabriel) než N. securituberculatus a N. acutus (Quevedos).
N. securituberculatus roste na nalezišti společně s N. glaucinus var. depressus a v těsné blízkosti N. acutus. K hybridizaci mezi nimi nedochází, i když kvetou ve stejné době. Proto popsal F.Ritter N. securituberculatus i N.acutus jako samostatné druhy.

 

Literatura
Prestlé K.H., Notocactus acutus F.Ritter, Internoto, 2 : 1-3, 1981

 

Autoři
Na obrázku je rostlina ze sbírky S.Stuchlíka, autora textu i obrázku.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím sedm a devet