Název
NOTOCACTUS MAMMULOSUS (Lem.) Backeb. var. MAMMULOSUS
 

Taxon
Notocactus mammulosus (Lemaire) Backeberg, in Backeberg C. et Knuth F.M., Kaktus - ABC, p. 254, 1935
Echinocactus mammulosus Lemaire, Cactacearum aliquot novarum accurata descriptio, p. 40, 1838
Malacocarpus mammulosus (Lem.) Br. et R., The Cactaceae 3 : 200, 1922
Parodia mammulosa (Lem.) N.P.Taylor, Bradleya 5 : 93, 1922
Lemaire při studiu druhu usoudil na jeho příbuznost s Echinocactus ottonis, nápadný rozdíl byl však v hrbolkovitých (lat. mammulosus) žebrech.

 

Popis
Tělo
stonek kulovitý, později protáhlý, zelený, šedozelený či tmavozelený, až 100 mm vysoký a 60 mm široký; 18-2 nízkých, hlubokými brázdami rozdělených žeber, s výrazně vystupujícími hrboly; areoly vejčité, do žeber vtlačené, s velmi krátkou, řídkou, bělavou, později šedou plstí, až 6 mm od sebe vzdálené. Okrajových trnů 10-13, tenkých, stěží 5 mm dlouhých, zprvu bělavě nažloutlých, později červenavě nahnědlých, na špičce tmavších; až 3 trny středové, silnější a delší, mírně zploštělé, v mládí bělavé či nažloutlé, na bázi zprvu červenavé a později hnědé, na špičce hnědočervené; 2 trny vztyčené a přitisklé k hornímu hrbolu, uspořádané do podoby zvířecích rohů (z nichž 1 někdy chybí); dolní trn nejsilnější, dolů skloněný, nahoře nepatrně ohnutý, při bázi šídlovitý, 10-14 mm dlouhý.
Květy
až 40 mm dlouhé a 60 mm široké; perikarpel i receptakulum pokryté hustou vatou a hnědými štětinami; receptakulum se nad perikarpelem široce nálevkovitě otevírá; vnější okvětní lístky žluté s načervenalým proužkem, vnitřní lístky kanárkově žluté; žluté nitky vyrůstají pouze z nejnižší části receptakula, jsou přitištěny ke čnělce, výše se od ní odklánějí; laloky blizny tmavě purpurově červené.
Plod
se ve zralosti prodlužuje, je tenkostěnný, zčásti dutý.
Semena
hnědočerná, 1,5 x 1,25 mm, zvonovitá, s poduškovitým hilem.

 

Variety
Vzhledem k rozsáhlému areálu rozšíření se jednotlivé populace liší. Je to zejména v barvě těla, trnů a v bohatosti vlny na areolách. Také počet okrajových a středových trnů kolísá. Formu s načervenalými okrajovými trny pojmenoval Frič jako
var. rubra, zůstala však nepopsána. Podobných, platně nepopsaných variet a forem rozlišují dnes notofilové na tři desítky, polní čísla nepočítaje.
Popsána je pouze
var. brasiliensis Havlíček, jejíž tmavá pokožka má často fialově růžový nádech. Spegazzini popsal i
var. hircinus (=kozlí), se dvěma horními trny vzpřímenými jako kozlí rohy. Backeberg ji zřejmě právem považuje za shodnou s typovou varietou.

 

Výskyt
První sběry, které měl v rukou Lemaire, pocházely z blízkosti Montevidea, hlavního města Uruguaye. Spegazzini uvádí, že N. mammulosus je "dosti častý na pahorcích argentinské pampy, nejhojnější je však v oblasti Montevidea".
Protože však do rámce druhu řadil i variety
pampeanus Speg.,
hircinus Speg.
submammulosus Lem., nejsou jeho údaje jednoznačné. Van Vliet udává jako naleziště Piriápolis a Maldonado z jižního pobřeží Uruguaye a Tranqueras ze severní části této země. N. mammulosus je uváděn i z jižní Brazílie (Ritter).

 

Pěstování
N. mammulosus není náročný a lze jej vřele doporučit. Vyžaduje spíše kyselý substrát s přídavkem rašeliny, přes léto bohatou zálivku. Potom bujně roste a hojně kvete, květy vydrží na rostlině i celý týden.
Snímek rostliny: Václav Jiránek ve své sbírce.

 

Poznámky
Nejbližším příbuzným N. mammulosus je N. submammulosus (Lem.) Backeb., dříve pokládaný pouze za jeho varietu. Pozná se podle menšího počtu žeber (13) i okrajových trnů (5-7). Sporným příbuzným zůstává N. pampeanus (Speg.) Backeb., který bývá považován za samostatný druh, za varietu jednoho ze dvou výše zmíněných, i za pouhé synonymum. Autorem kombinace N. mammulosus je Backeberg; v literatuře často nesprávně uváděný Berger chápal Notocactus jako podrod Echinocactus (viz Engel. 1986).

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 3 : 1651, 1959
Balogh A., Notocactus mammulosus F. ruber; Kaktusy-Sukulenty, 1 : 14-15, 1980
Engel T., A.V.Frič ist Autor der Gattung Notocactus; Internoto 7 : 40-42, 1986
Havlíček R., Notocactus submammulosus (Lem.) Berg. var. brasiliensis Havlíček var. nova; Kaktusy 80, 16 : 5-7, 1980
Janoušek A., Druhové názvy rodu Notocactus, p. 14-15, 1982
Kolář Z., Notocactus submammulosus (Lem.) Berg. var. arbolitoensis n. n.; Kaktusy, 19 : 111-113, 1983
Neduchal J.,Notokaktusy - názvy, polní čísla, etc., p. 10-12, 1989
Schäfer G., Die Gattung Notocactus; Kakt./Sukk., 14 : 62-65, 1979
Schütz B., O některých druzích rodu Notocactus; Kaktusy 68, 4 : 4-5, 1968
Schütz B., Notocactus mammulosus (Lem.) Berg. var. gracilior n. n.; Kaktusy 79, 15 : 61-63, 1979
Van Vliet D.J., Notocactus en Wiggisia ein geslacht?; Succulenta, 51 : 189-193, 1972; 52 : 2-7, 49-52, 68-70, 89, 1973

 

Autoři
Snímek rostliny: Václav Jiránek ve své sbírce.
Text: Miroslav Veverka.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Pavel Klouda (2009-07-08 18:49:04)
Opravte prosím v popisu: 18-2 nízkých, hlubokými brázdami rozdělených žeber.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím tri a tri