Taxon
Matucana intertexta Ritter, Taxon, 12 : 125, 1963
Submatucana intertexta (Ritt.) Backeb., Descriptiones cactacearum novarum, 3 : Borzicactus intertextus (Ritt.) Don., Nat. Cact. Succ. J., 26 : 10, 1971
Intertextus = lat. propletený; epiteton má na mysli okrajové trny, které se na starých rostlinách navzájem přesahují a proplétají.

Popis
Tělo
stonek zelený, polokulovitý, květuschopné rostliny 70-180 mm široké, ve stáří až dvakrát tolik vysoké, temeno vpadlé. 15-25 tupých žeber, 7-15 mm vysokých; areoly 5-8 mm dlouhé, 3-4 mm široké, 10-20 mm od sebe vzdálené, s hnědou či šedou plstí. Na mladých rostlinách vyrůstá asi 20 světlých jemných, 5-10 mm dlouhých okrajových trnů a větší počet trnů středových; starší exempláře mají na pevných hrbolech 8-12 tuhých hnědých okrajových trnů, které se navzájem proplétají, a 1-4 trny středové, 10-35 mm dlouhé, mírně vzhůru ohnuté, hnědé s černou špičkou, později šednoucí.
Květy
vyrůstají z mladých areol, jsou 75-105 mm dlouhé, 50-80 mm široké, ve dne i v noci otevřené; perikarpel zelený až červenozelený, 5-7 mm dlouhý a 6-8 mm široký; nažloutlé, 1-2 mm dlouhé šupiny s hustými vločkami bílé vlny; receptakulum trubkovité, 40-55 mm dlouhé, světle karmínové, se širokými šupinami, dole 2-3 mm, nahoře i přes 10 mm dlouhými, z jejichž paždí vyrůstají bílé vatovité chloupky; vnitřní okvětní lístky 25-35 mm dlouhé, 6-9 mm široké, kopisťovité, zlatožluté, nahoře červené; vnější lístky 30-40 mm dlouhé, užší, zlatožluté, špičky šarlatové; horní lístky vzpřímené a jen zřídka směrem z květu vyhnuté, postranní a dolní lístky široce rozestřené; nitky bílé, 40-70 mm dlouhé, horní 20-25 mm dlouhé; prašníky žluté či hnědofialové; čnělka světle žlutá, 70-90 mm dlouhá.
Plod
kulovitý, 10-18 mm široký, s trojhrannými šupinami a vločkami vlny; v době zralosti plod zdola v proužcích puká.
Semena
1,8 mm dlouhá, 1,2 mm široká, čepicovitá, černá a matná, se širokým hilem.

Variety
Vzhled mladých a starých rostlin se značně liší, jak je patrno i z popisu. Kromě různého počtu, délky i barvy trnů je M. intertexta proměnlivá ve velikosti a barvě květu; zejména zevní části květu mívají barevnou škálu od oranžové až po karmínovou.

Výskyt
Byla objevena Ritterem v r.1957 u Puente Crisnejas, severně od peruánského města Cajamarca
(FR 693). Roste tam ve společnosti Espostoa lanianuligera Ritt. Kníže toto stanoviště potvrdil
(KK 1036 - Crisnejas, 1300 m.
KK 1085 - Crisnejas, 1800 m) a nalezl i tři zatím nepopsané variety - (KK 1153 - Rio Maraňon, 1200 m;
KK 1316 - Matará, Cajamarca, 2200 m), jednu provizorně označil jako
var. calmada
? (KK 1054 - Ichocan, Cajamarca, 1500 m).

Pěstování
Má-li si rostlina udržet nízký vzrůst a dobré vytrnění, musí mít v létě dostatek slunce, tepla a čerstvého vzduchu. Vydatná zálivka jí prospívá, je-li v propustném mírně kyselém substrátu, který občas necháme vyschnout. Snadno se množí semeny, ale kvete teprve po 7-8 letech. Potom ale potěší srdce pěstitele velikými květy, které se od května objevují v sériích po celé léto. Přezimujeme v suchu, při 10 stup. C, a nejlépe na světle.
Barevný snímek i text: Miroslav Veverka.

Poznámky
M. intertexta má výrazně ochlupené receptakulum a podle Backebergova třídění by měla patřit do rodu Submatucana Backeb. Vzhledem k nestabilnosti tohoto znaku a k podružnému významu i dalších rozdílů se však nověji řadí "submatukány" do rodu Matucana (viz AK 45/88). Kimnach a Donald však ani znaky rodu Matucana nepovažují za taxonomicky dostatečně významné a submatukány i matukány řadí do rodu Borzicactus. Hunt a Taylor s pracovní skupinou IOS jdou ještě dále (1986); rodová jména Borzicactus, Matucana i Submatucana považují za synonyma a řadí je do rodu Oreocereus (A.Berger) Riccob. Praktický pěstitel tím nemusí být příliš zneklidněn. Přírodou vytvořené rozdíly mezi rostlinami tím nezanikají. Mění se jen jejich hodnocení v logickém modelu, který si vytváří člověk. A tento taxonomický model v čeledi Cactaceae stále je a ještě asi dlouho zůstane v pohybu.

Literatura
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 284, 412, 1966
Bregman R., Meerstadt A., Melis P. et Pullen A.B., Het geslacht Matucana Br. et R., Succulenta 67 : 63-66, 89-92, 100-102, 155-157, 1988
Haage W., Kakteen von A bis Z, p. 684, 1981
Heyer W., Matucana intertexta Ritter, Kakt. und and. Sukk., 39 : tab. 16, 1988
Kníže K., KK-Index 1967-1987, p. 90, 1987
Matis J., Borzicactus (subgenus Matucana, sectio Matucana), Kaktusy-Sukulenty, 2 : 5-7, 96, 1981
Ritter F., Kakteen in Südamerika, 4 : 1445, 1498, 1981
The genera of the Cactaceae: towards a new consensus, Bradleya 4 : 72, 1986

Autoři
Barevný snímek i text: Miroslav Veverka.
Rostlina je ze sbírky Pavla Heřtuse, specialisty na rod Matucana.
Snímek semen: Zdeněk Voráček.