Název
ECHINOCEREUS SUBINERMIS S.-D. ex Scheer var. SUBINERMIS
 

Taxon
Echinocereus subinermis Salm-Dyck ex Scheer in Seeman, Bot. HM HS Herald, p. 291, 1856
Echinocereus luteus Br. et R., Contrib. US Nat. Herb., 16 : 239, 1913
Echinocereus subinermis S.-D. ex Scheer var. luteus (Br. et R.) Backeb., Die Cactaceae, 4 : 1973, 1960
Echinocereus subinermis S.-D. ex Scheer var. aculeatus G.Unger, Kakt. und and. Sukk., 35 : 162-165, 1984
Druhové jméno vystihuje vzhled rostliny, podle níž byl pořízen původní popis "subinermis" = téměř beztrný, neozbrojený.

 

Popis
Tělo
stonek zprvu stlačeně kulovitý, později protáhlý, často slabě odnožující, až 250 mm dlouhý, až 90 mm široký, zřídka i širší a delší, vzpřímený; epidermis šedě zelená až tmavě namodrale zabarvená. Žeber 5-9, většinou 6-7, často s ostrými hranami, ale i široce oblé a stlačené; areoly asi 1,5 mm široké, kruhovité, 10-17 mm od sebe vzdálené. Trny zpočátku bílé, žlutavé až černavé, s tmavší špičkou, později celé šednou; okrajových trnů 0-10 v areole, středový trn často chybí nebo 1, často necelý 1 mm dlouhý ale i delší než 15 mm.
Květy
široce nálevkovité, slabě vonící, 70-100 mm dlouhé, 70-130 mm široké, poupata poblíž růstového vrcholu, s červenavou až hnědavou špičkou, porostlá jemnou vlnou; květní trubka až 50 mm dlouhá, zelená, s několika areolami s tenkými trny a nahnědlou až bílou vlnou; okvětní lístky klínovité až obkopinaté, až 60 mm dlouhé a 20 mm široké, téměř celokrajné, vnější okvětní lístky načervenale hnědé až žluté s červenými proužky, vnitřní okvětní lístky jasně žluté; tyčinky žluté, čnělka nazelenale bílá, bliznové laloky tmavě zelené.
Plod
obvejčitý, asi 20 mm dlouhý i delší, asi 15-20 mm široký, šedozelený, trnitý, podélně pukající.
Semena
drobná, asi 1 mm dlouhá, silně hrbolkatá.

 

Variety
V současnosti je uznávána pouze jediná varieta, a to
var. ochoterenae. Ta se od nominátní variety liší sklonem k bohatšímu odnožování a tedy tvorbou trnů, dále vyšším počtem žeber. E. subinermis var. ochoterenae je vždy otrněný, zatímco u nominátní variety otrnění není pravidlem.
Další, dříve popsané variety, jsou nyní považovány za synomyma k var. subinermis. Jedná se o E. subinermis var. luteus, pod kterým se v naších sbírkách vyskytují rostliny se světlou, téměř žlutozelenou epidermis. Toto označení je ovšem mystifikací, původní popis barvu epidermis určuje jako modravě zelenou či s náběhem do purpurova. Jméno "luteus" = žlutý se nevztahuje k zabarvení epidermis, ale označuje barvu květu. E. luteus by se měl lišit bílými a kratšími trny a odlišným původem, sbírán byl u Alamos v mexickém státě Sonora, tedy v místě, které je součástí areálu rozšíření druhu. Taylor uvádí, že popis E. luteus vznikl díky neznalosti skutečného původu a rozšíření E. subinermis i díky nedostatečným vědomostem o jeho variabilitě na nalezišti.
Další varieta, která je nyní zahrnuta jako synonymum k E. subinermis je E. subinermis var. aculeatus. Od nominátní variety by se měla lišit jen stlačenějším vzrůstem a bohatším otrněním.

 

Výskyt
E. subinermis roste na stěnách kaňonů a kamenitých srázů ve velmi širokém areálu, která se rozkládá v severozápadním Mexiku. Sbírán byl v severních a jižních oblastech státu Sinaloa, na jihozápadě státu Chihuahua, na jihu Sonory a na pacifickém úpatí Sierra Madre Occidental, ve výškách nad 200 m n. m.

 

Pěstování
E. subinermis byl bratry Pottsovými nalezen asi v roce 1845 a od té doby je také pěstován ve sbírkách. Jeho kultura je tedy dostatečně prověřená a úspěšná. O tom nakonec svědčí i hojné rozšíření v našich sbírkách. Lze říci, že se jedná o rostliny nenáročné, bez zvláštních nároků na složení substrátu či na letní i zimní umístění. V zimě toleruje teploty klesající k nule i teploty nad 15 stup. C, při vyšších teplotách nevykazuje snahu k nepřirozenému růstu. Snáší velmi slunné letní umístění, ale dobře roste i v částečném stínu. Náchylný je snad jen na popálení v jarních měsících, na přeslunění reaguje i zčervenáním pokožky a zastavením růstu, což je ovšem přirozená vlastnost i u rostlin v přírodě. V optimálních podmínkách kvete velmi bohatě (světlé a chladné zimování, teplé a mírně přistíněné letní umístění). Často kvete i několikrát za sezónu, po sprášení se vyvíjejí trnité plody, které velmi pomalu zrají a doba dozrávání někdy spadá až do pozdních podzimních měsíců. V této době je vyšší vlhkost vzduchu a tím i nebezpečí zahnívání plodu a následné nákazy rostliny. Plody jsou ovšem s rostlinou spojeny velmi pevně a není vhodné jejich násilné odtržení. Doporučuji, aby plody dozrávající ještě koncem září byly poraněny zmáčknutím, v tom případě se dozrávání urychlí a plody samy z rostliny odpadnou.
Foto: Karel Crkal.

 

Poznámky
Velký areál rozšíření těchto rostlin je zároveň i vysvětlením značné variability co do otrnění, barvy epidermis, formy vzrůstu a velikosti květu. Často se ovšem vyskytují různé růstové odchylky na téže lokalitě. V našich sbírkách se vyskytují nejčastěji takové rostliny, které odpovídají našim představám o jejich podobě, tedy spíše rostliny s ostrými či mírně zaoblenými žebry, bez trnů nebo jen velmi krátkými. Sám Taylor se ovšem přimlouvá k tomu, aby jména luteus a aculeatus nebyla zapomenuta. Uvádí, že tato rostlina si zaslouží existenci v oblasti kultivarů, protože rostliny s těmito jmény jsou v zahradnickém kontextu dobře odlišitelné a jejich potomstvo je ustálené. Tak je tomu ostatně i u našich rostlin E. subinermis, které dávají beztrnné potomstvo. Uvedené odlišnosti jsou z hlediska moderní taxonomie nepodstatné a nejsou dostatečným důvodem pro odlišení na úrovni variety či formy.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 4 : 1973, 1960
Britton N.L. et Rose J.N., The Cactaceae, 3 : 16, 1922
Lindsay G., Cact. Succ. J. (US), 16 : 134-136, 1944
Ondřej M., Výsledky studia semen rodu Echinocereus, Kaktusy 71, 7 : 108, 1971
Pechánek J., Echinocereus subinermis SD. Kaktusy 70, 6 : 26, 1970
Taylor N.P., The genus Echinocereus, p. 108-110, 1985
Unger G., Kakt. und and. Sukk., 35 : 164-165, 1984

 

Autoři
Foto: Karel Crkal.
Text a sbírka: Pavel Pavlíček.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím osm a sest