Název
AUSTROCYLINDROPUNTIA CLAVARIOIDES (Pfeiff.) Backeb.
 

Taxon
Austrocylindropuntia clavarioides (Pfeiffer) Backeberg, Cactaceae (DKG), 1 : 13, 1942
Opuntia clavarioides Pfeiffer, Enum. Diagn. Cact., p. 173, 1837
Cylindropuntia clavarioides (Pfeiff.) Knuth, in Backeberg et Knuth, Kaktus ABC, p. 122, 1935
Clavarioidia clavarioides (Pfeiff.) Frič et Schelle, in Kreuzinger Kakt., p. 41, 1935, nom. inval.
Clavarioides = kyjovitý. Jméno druhu vystihuje tvar stonku, který je ve tvaru kyje.

 

Popis
Tělo
stonek bohatě rozvětvený, jednotlivé stonky kyjovité nebo válcovité, nestejně velké, na bázi jen 5 mm široké, nahoře 15-20 mm, dlouhý 25-50 mm, vrchol jednotlivých stonků polokulovitý nebo častěji plochý se sníženým temenem; kořeny mohutné, řepovité, epidermis hladká, lesklá, hnědá; areoly kruhovité, asi 1 mm široké, hustě postavené na vrcholu stonku, na bázi řídké, s krátkou bělavou až krémovou plstí. Trnů 10, jen okrajové, k tělu přitisklé, 1-2 mm dlouhé, tenké, bělavé až krémové.
Květy
široce nálevkovité, 60-65 mm dlouhé, 40-50 mm široké, květní lůžko válcovité, 6 mm široké, řídce porostlé tenkými 5 mm dlouhými, bělavými štětinami, trubka 30 mm dlouhá, s drobnými areolami, holá hnědozelená; vnější okvětní lístky žluté s hnědým nádechem; vnitřní okvětní lístky lopatkovité, žluté, na horním konci s hnědavým nádechem; tyčinky početné, nitky světle žluté, prašníky sutě žluté, čnělka bílá až nažloutlá, blizna sedmiramenná, světle žlutá.
Plod
kuželovitý, 30 mm dlouhý, v nejširším místě 10-12 mm široký, řídce porostlý tenkými, 5-6 mm dlouhými, bílými štětinami, hnědý, v plodu jen jedno semeno.
Semeno
velké, ploché, nepravidelně pětiúhelníkovité, světle hnědé.

 

Variety
Byla popsána varieta
var. ruiz-lealii (Cact.) Backeb., která se od nominátní variety liší zelenou epidermis a kratším květem (jen 40 mm dlouhý). A. clavarioides velmi často vytváří kristátní formy.

 

Výskyt
A. clavarioides je nalézána v Argentině v provincii Mendoza v blízkosti chilských hranic. Podle některých pramenů zasahuje i do Chile. Roste ve vysokých horských polohách. Jedná se o nejjižnější výskyt rodu Austrocylindropuntia.

 

Pěstování
Jak již bylo uvedeno, pěstování na vlastních kořenech je velmi obtížné, proto je nutné roubování. Vhodnou podnoží jsou osvědčené druhy rodu Opuntia, nejčastěji je doporučována O. tomentosa. Na vysokých článcích podnoží vytváří převislé trsy. Přes roubování na silné podnože kvete velmi neochotně. Letní stanoviště světlé a ne příliš horké. Volnou kulturu nelze doporučovat ani pro roubovance. Zimní stanoviště chladné s teplotami kolem 6 stup. C a pokud možno světlé. Rozmnožování se děje výhradně vegetativně. Jednak pro neochotu kvetení, jednak z toho důvodu, že v každém plodu je jen jedno semeno.

 

Poznámky
Pro svůj bizarní vzrůst je A. clavarioides často zastoupena v našich sbírkách. Většinou jsou vyhledávány kristátní formy, ale i normální rostliny jsou zajímavé. Je známá již od roku 1837, kdy jí popsal Pfeiffer. Později byla zařazena do rodu Cylindropuntia a vzápětí do rodu Austrocylindropuntia. Ten Backeberg rozdělil do šesti skupin. Šestá skupina byla určena jen pro A. clavarioides a její varietu. Pro výraznou odlišnost od ostatních druhů rodu jí A.V.Frič zařadil do rodu Clavarioidea. Tento rod však nebyl platně popsaný. Sejmuté rouby nebo odnože, které chceme zakořenit zpočátku nevytvářejí řepovitý kořen a slabé vlasovité kořeny jsou choulostivé. Klikar uvádí, že květy jsou samosprašné.

 

Literatura
Backeberg C., Die Cactaceae, 1 : 158, 1958
Backeberg C., Das Kakteenlexikon, p. 68, 1966
Klikar J., Kaktusy, Austrocylindropuntia clavarioides (Pfeiff.) Backeb., 24 : 62, 1988

 

Autoři
Text: Jaroslav Klikar.
Foto: Jan Klikar.


návrat na seznam rodů

Diskuze:

Pavlíček (2014-10-08 08:28:16)
Pokoušel jsem se o sprášení květu vlastním pylem - neúspěšně.
Vaše jméno:
Text:

Ochrana proti spamu: sečtěte prosím pet a pet